Ukrajina čelí letos v létě nové existenční hrozbě – nikoliv ze strany Ruska, ale ze strany EU. Potenciální úspěch tvrdých pravicových stran v červnovém hlasování představuje riziko pro dodávky zbraní a další pomoci ze strany kontinentu, upozornil list The Telegraph.
»Malý, ale významný a velmi hlasitý blok pravicových stran je na pochodu napříč kontinentem a v červnových volbách do Evropského parlamentu se chystá výrazně uspět. Zaznamenaly rekordní výsledky v Portugalsku a Nizozemsku nebo jsou již ve vládě v místech, jako je Maďarsko, Finsko a Itálie. Jsou připraveny vyhrát nadcházející národní volby v Rakousku a Belgii nebo zvítězit v evropských volbách ve Francii a Polsku,« upozornil list s tím, že mnozí z nich na víc prosazují myšlenku, že by Evropa již neměla dodávat zbraně a pomoc Ukrajině, ukončila sankce proti Rusku a dotlačila Ukrajinu k mírovým jednáním.
Samostatně mají strany jako německá Alternative für Deutschland (AfD), maďarský Fidesz a rakouská Strana svobodných jen malý geopolitický vliv, ale společně mohou vetovat zahraničněpolitická rozhodnutí EU. Podle některých odborníků by mohly vytvořit třetí největší blok stran v Bruselu a Štrasburku, tedy ve dvou sídlech Evropského parlamentu.
Ukrajinci mají řadu důvodů cítit se »opravdu, ale opravdu znepokojeni«, uvedla pro The Telegraph Kira Rudiková, poslankyně a vůdkyně ukrajinské liberální opoziční strany Hlas.
Nejvýraznější je zatím maďarský premiér Viktor Orbán. Tento dlouholetý konzervativní vůdce byl jedním z mála v Evropě, kdo Vladimiru Putinovi pogratuloval k jeho nedávnému zvolení.
»Ještě znepokojivější pro Kyjev a ty, kdo ho podporují, je, že Orbán navázal silné spojenectví s Donaldem Trumpem, republikánským favoritem na prezidentský úřad. Trump pohrozil, že pokud v listopadu získá Bílý dům, zastaví to, co nazývá ‚nekonečným tokem amerického pokladu‘ na Ukrajinu,« napsal Telegraph.
»Donald Trump je známý svou expresivitou a kontroverzními výroky, ale tohle je jeho způsob, jak dělat politiku,« řekl deníku The Telegraph Mateusz Błaszczak, předseda polské vládnoucí strany Právo a spravedlnost (PiS). »Jako prezident však dokázal, že bere vážně závazky USA vůči NATO i Evropě.«
Ukončení podpory USA jako největšího dárce zbraní pro Ukrajinu, i když Kongres zmrazil vojenskou pomoc ve výši 60 miliard dolarů (47,5 miliardy Kč), by změnilo pravidla hry. Aby ji Evropa nahradila, musela by zdvojnásobit současnou úroveň a tempo zbrojní pomoci, uvedl Kielský institut v Německu.
Evropská pomoc Ukrajině je však technicky ještě větší – a mnozí představitelé tvrdé pravice ji chtějí zastavit.
EU jako celek předstihla v pomoci USA, ačkoli ze 144 miliard eur (123 miliard Kč) bylo přiděleno pouze 77 miliard eur (66 miliard Kč) a většina z nich je spíše finanční než vojenská.
Herbert Kickl, předseda krajně pravicové Svobodné strany Rakouska, označuje Maďarsko za svůj »vzor«.
Pokud se ve volbách na podzim stane kancléřem, slíbil, že bude vetovat financování Ukrajiny ze strany EU, jakékoli kroky směřující ke vstupu Kyjeva do EU a »škodlivé« sankce proti Rusku, jakmile budou zavedeny. Kickl vede v průzkumech od roku 2022. Jeho straně se rovněž předpovídá vítězství v evropských volbách.
Podobně sílí protiválečný tábor na Slovensku, jehož premiér Robert Fico zpochybnil suverenitu Ukrajiny a vyzval k míru s Putinem. Slovensko sice bylo první zemí, která vyslala na Ukrajinu stíhačky Mig, ale protože se otřáslo krizí životních nákladů, zvolilo loni Fica premiérem na základě slibu, že ukončí vojenskou pomoc Kyjevu.
Jeho agendu může brzy posílit jeho spojenec Peter Pellegrini, který se příští měsíc utká ve druhém kole prezidentských voleb poté, co minulý víkend získal 37 procent hlasů v prvním kole.
Podle průzkumů veřejného mínění zvítězí ve volbách do Evropského parlamentu v devíti členských státech EU euroskeptické strany: Belgie, České republiky, Francie, Itálie, Maďarska, Nizozemska, Polska, Rakouska a Slovenska.
V dalších devíti zemích by měly obsadit druhé nebo třetí místo: Bulharsko, Estonsko, Finsko, Lotyšsko, Německo, Portugalsko, Rumunsko, Španělsko a Švédsko.
Očekávaný úspěch tvrdé pravice vyvolal spekulace, že by středopravá Evropská lidová strana Ursuly von der Leyenové mohla být v pokušení vytvořit širokou konzervativní koalici s umírněnějšími stranami, aby odstavila levici od moci.
Marine Le Penová, představitelka francouzského Národního shromáždění, tak pan Geert Wilders, vůdce nizozemské Strany pro svobodu, se po eskalaci konfliktu na Ukrajině v roce 2022 od Putina oficiálně distancovali. Mnozí se však domnívají, že jejich někdejší sympatie stále přetrvávají, zejména vzhledem k jejich výzvám k zastavení pomoci Ukrajině.
Po svém výrazném vítězství v nizozemských volbách loni v listopadu označil Wilders Putina za »strašného diktátora«, ale svůj nesouhlas s posíláním zbraní na Ukrajinu nezměnil.
Le Penová od začátku válku důrazně odsuzuje. Národní shromáždění se zdrželo hlasování o nedávné rezoluci podporující francouzsko-ukrajinskou bezpečnostní dohodu a postavilo se proti vstupu Ukrajiny do EU a proti vyslání raket dlouhého doletu do Kyjeva.
Matteo Salvini, místopředseda italské vlády a vůdce tvrdé pravice Liga, si nemohl odpustit poznámku, že »když lidé volí, mají vždycky pravdu« poté, co ruský prezident před dvěma týdny vyhrál své poslední volby – s téměř 88 procenty hlasů. Příštím belgickým premiérem se dost možná stane Tom Van Grieken, mladičký lídr Vlaams Belang.
Necelé tři měsíce před belgickými parlamentními volbami je jeho strana v čele průzkumů, zatímco tradičnější křesťanští demokraté mají rekordně nízké výsledky. Ve stejný den v červnu se v Belgii konají volby do Evropského parlamentu.
Van Grieken se i přes kritiku Putina domnívá, že Belgie a další západní země by měly zastavit dodávky zbraní na Ukrajinu, aby se ukončilo krveprolití.
Jediné, co brání tomu, aby situace byla pro Ukrajinu kritická, je skutečnost, že tyto názory nemají odezvu v celé evropské tvrdé pravici. Podle zprávy Evropské rady pro zahraniční vztahy z tohoto týdne podpořili podporu EU Ukrajině voliči polské strany Právo a spravedlnost (58 %) a Švédských demokratů (52 %). Na opačném konci spektra se příznivci maďarského Fideszu (88 %), rakouských Svobodných (70 %) a AfD (69 %) domnívali, že by Evropa měla tlačit Kyjev k vyjednávání s Putinem.
Podle Maximiliana Kraha, lídra německé AfD do evropských voleb, stojí tento rozkol v cestě zásadnímu posunu v evropské politice. Otázka Ukrajiny podle něj stojí v cestě širší pravicové koalici. »Je tu jedno velké téma, které nás rozděluje, a to je zahraniční politika.«
»Máte silný pro-transatlantický, protiruský přístup na pravici, která by ráda válčila na Ukrajině a připravuje válku na Tchaj-wanu. Na druhé straně máte strany jako AfD, která věří, že dominance Západu ve světě skončila, že budoucnost bude mnohem více utvářet globální Jih a že je čas přehodnotit zahraniční politiku. To je jediné téma, které nás rozděluje.«
»Konsolidace a vytváření aliancí evropských konzervativců jsou nezbytné pro zastavení škodlivých změn v Evropské unii,« doplnil předseda polské PiS Błaszczak.
(cik)