Na cílové pásce v Oudenaarde po 270 kilometrech v sedl sesedl z kola a vděčně ho zvedl nad hlavu. Ve tváři se mu mísilo hluboké dojetí s absolutním štěstím. Nemusel razantně nastupovat a vydávat energii výbušným útokem. V neděli stačilo van der Poelovi udržet vysoké tempo v nejprudším stoupání závodu, a s nedbalou elegancí se rychle vzdálit všem soupeřům.
Tím rozhodujícím momentem byl dlážděný Koppenberg umístěný 45 kilometrů před cílem, který se vinou deště změnil v klouzavé peklo. Pouze van der Poel, Matteo Jorgenson z Vismy a Mads Pedersen ze stáje Lidl-Trek ho dokázali projet v sedle, zbytek pelotonu musel tlačit.
Po zdolání horizontu měl Nizozemec sedm sekund náskoku na nejbližšího Jorgensona, svou výhodu ale během deseti kilometrů navýšil na více než minutu, i když se za ním spojila šestice zbylých nejsilnějších jezdců závodu.
Bohužel pro ně byl ale v neděli na startu závodník zcela jiné úrovně.
Když potřetí během dne stoupal van der Poel na legendární Oude Kwaremont, zbývalo mu do cíle šestnáct kilometrů a měl už téměř dvě minuty náskoku. Mohl si tak naplno užívat vědomí, že se zapisuje do elitního klubu cyklistů, kteří dokázali na Flandrech zvítězit v dresu mistra světa – do letoška se to podařilo pouze pěti.
Zároveň je teprve sedmým závodníkem, který ovládl Flandry třikrát. A vzhledem k jeho neuvěřitelné bilanci, kdy v cílovém Oudenaarde nebyl nikdy hůř než čtvrtý, je pravděpodobné, že historické tabulky v budoucnu ještě přepíše.
„Už teď můžu být se svou sezonou spokojený, když jsem vyhrál Flandry v duhovém dresu,“ pochvaloval si van der Poel, který má za sebou na silnici pouze čtyři závody. Za týden ho čeká další kostková legenda Paříž-Roubaix, na které opět bude za největšího favorita. „O tom teď nedokážu přemýšlet. Jsem úplně dobitý, byl to pro mě jeden z nejtěžších závodů v kariéře,“ přiznal.
Zatímco o vítězi bylo už daleko před cílem jasno, kdo jej doplní na pódiu, se rozhodlo až na cílové rovince. Ze skupiny pronásledovatelů nakonec zbylo nejvíce sil Lucu Mozzatovi z týmu Arkea, který těsně uhájil druhé místo před Michaelem Matthewsem z Jayca AlUla. Australan byl ale kvůli nebezpečnému manévru při spurtu diskvalifikován, a na třetí místo se tak posunul Nils Politt (UAE).
Jak se vše odehrálo
Aby zvládli cyklisté nekonečných 270 kilometrů bezpečně za světla, vyjížděli ze startovních Antverp už krátce po desáté hodině a čekalo je prvních sto rozehřívacích kilometrů po asfaltu, než se dostali na úvodní kostkové úseky.
Přes třicet kilometrů se tvořil osmičlenný únik dne, ve kterém se potkali zástupci prvodivizních i druhodivizních stájí, žádný z účastníků ale nebyl přímou hrozbou pro největší favority. I když strávili na čele přes sto kilometrů, vláček sestavy Alpecin vyrovnaný na čele pelotonu jim za celou dobu nedovolil více než čtyři a čtvrt minuty náskoku.
Na startu bylo přes čtyřicet belgických cyklistů, i tak se ale podél trati nejvíce objevovalo jméno toho, který v pelotonu chyběl – Wouta van Aerta. Domácímu miláčkovi, pro kterého po těžkém středečním pádu jarní sezona skončila, přáli fanoušci na transparentech rychlé uzdravení a posílali vzkazy podpory. Bez něj a bez obhájce vítězství Tadeje Pogačara se jen těžko hledal v pelotonu někdo, kdo by mohl van der Poelovi v závodě skutečně konkurovat.
Pozornost týmu Alpecin poprvé vyzkoušeli jeho soupeři sto deset kilometrů před cílem, kde nejprve zvýšili rychlost jezdci Vismy, a pak se před peloton pustil lídr Lidl-Treku Pedersen. Zatímco tato akce ještě žádný rozdíl nezpůsobila, o deset kilometrů později zaútočil Pedersen znovu, a tentokrát tím spustil festival nástupů.
Julian Alaphilippe (Quick-Step), Dylan van Baarle (Visma), Politt a další lídři se snažili z nepřehledné situace vytěžit maximum, což vyústilo ve vznik silné skupiny na čele, ve které ke všeobecnému překvapení chyběl největší favorit van der Poel.
I když se jeho kolegové z Alpecinu snažili minimalizovat ztrátu, po několika kilometrech došla mistru světa trpělivost a rázným nástupem si skupinu během chvíle dojel. Na to okamžitě reagoval Pedersen, který znovu nastoupil a začal čelní skupině odjíždět. Jeho zadního kola se zachytil van der Poelův kolega Gianni Vermeersch a společně vytvořili kolem dvaceti sekund náskoku.
Téměř čtyřicet kilometrů vydržela tahle dvojice na čele, než ji při druhém průjezdu Oude Kwaremont dojel po nástupu van der Poel. Tím roztrhal peloton, rozhodující okamžik ale přišel až o deset kilometrů později na nejprudším stoupání závodu Koppenbergu.
Zatímco ostatním na mokré dlažbě podkluzovala kola a museli prudké stoupání vyjít pěšky, van der Poel jel nezastavitelně dál, na dohled se ho drželi pouze Jorgenson a Pedersen. Mladíček z Vismy se ale brzy v osamoceném stíhání zlomil a nedokázal díru za mistrem světa zalepit, naději brzy ztratil i Pedersen, kterému po padesáti kilometrech aktivity na čele už zcela došly síly.
Postupně se za van der Poelem vytvořila šestice stíhačů, kteří ale místo stahování na mistra světa ztrátu dál nabírali. Nakonec se osamostatnili Dylan Teuns (Israel-PremierTech) a Alberto Bettiol (EF Education), těsně před cílem byli ale dostiženi a na rozhodující spurt jim nezbylo dostatek energie.
Pro domácí Belgii je tak nejlepším umístění sedmá příčka Olivera Naesena (Decathlon AG2R). Propadákem skončil závod pro tým Visma, který i přes neúčast van Aerta patřil k favoritům. Vyčerpaný Jorgenson už nedokázal ostatním v závěru konkurovat, a nikdo z nizozemské sestavy se nevešel do nejlepší desítky.
Dobře si v závodě vedli dva čeští zástupci Pavel Bittner (DSM) a Petr Kelemen (Tudor), kteří se dlouho drželi v hlavní skupině, nakonec ale ani jeden z nich závod nedokončil. Za „DNF“ ve výsledkové listině se však nemusí stydět, náročný závod dokončilo ze 175 pouze 87 jezdců.
Cyklistický závod Kolem Flander (WorldTour)270,8 km 1. Van der Poel (Niz./Alpecin-Deceuninck) 6:05:17, 2. Mozzato (It./Arkéa-B&B Hotels), 3. Politt (Belg./UAE Team Emirates), 4. Bjerg (Dán./UAE Team Emirates), 5. Morgado (Portug./UAE Team Emirates), 6. Sheffield (USA/Ineos Grenadiers) všichni -1:02, ...Bittner (ČR/dsm-firmenich PostNL), Kelemen (ČR/Tudor Pro Cycling) oba nedokončili. |