Divadelní noviny Aktuální vydání 9/2024

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

9/2024

ročník 33
30. 4. 2024
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • KritikLab
  • Hledat
  • Můj profil

    Divadelní noviny > Blogy

    Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 895)

    Je neděle, jarní mrholení nevlídné. V šeru hledám panelový dům, který museli nájemníci opustit, protože se propadá.

    Houf temných postav postává na chodníku, paní pokladní bliká baterkou: Tudy, můžeme vyrazit.

    Múza švitoří: Pozor, starý pane, je tady mokřinka.

    Kuš, paní kněžno…

    Vklouzáváme do domu. Foto Feste

    Vklouzáváme do domu.

    Pokladní říká: Jsem tady za úřad, držte se za mnou, kdyby někdo potřeboval, vypustím vás, teď však zamknu.

    Pohled na vstupní prostor je drsný. Poštovní schránky zohavené, pod botami chrastí sklo. Tři chlapi na sebe řvou. Chytám se zábradlí. Světlo hasne.

    Vklouzáváme do domu… Foto Feste

    Sunu se po schodech.

    Chlapská hádka pokračuje. Prý získali zakázku. O poschodí výš se dovídám, že jeden z chlapů políbil sekretářku a dostal kvůli tomu výpověď. Padají sprostá slova, prásknou dveře. Na zábradlí je vrstva netknutého prachu. Hlavou vrážím do ramínka. Jsou na něm dámské šaty. Kdosi řve: Couro, proč si je neuklidíš?

    V naprosto zdevastovaném pokoji filozofuje muž nad problémy samoty. Foto Feste

    Sunu se výš.

    V naprosto zdevastovaném pokoji filozofuje muž nad problémy samoty. Vzrušuje se poslechem rachotu postele ve vedlejším bytě.

    Dlaní svírám madlo zábradlí.

    Dlaní svírám madlo zábradlí. Foto Feste

    O dvě poschodí níž si muž přehrává záznamy pracovních úkonů a medituje přitom nad nepochopením svých tužeb nezletilou dívenkou.

    Zase schody.

    Obnažené chlapisko chlípní: Žena musí být po vůli, kdy chci já, nikoliv naopak…

    Držte se za mnou. Foto Feste

    Múza se škaredí, průvodkyně svítí baterkou: Držte se za mnou.

    Brodím se smetím pukajícího domu, čtu na zdech nápisy o zvrhlostech domácího násilí.

    Na troskách kuchyňské linky nás opilec častuje štamprličkami vodky. Opustila ho žena. Na parapetu zažehl řádku ohýnků, pořádá kar. Za sklem pulsuje panoráma města.

    Bylo to hrozně vulgární a hrůzné. Foto Feste

    Promrzlý pajdám do chladné noci.

    Tolik zvláštně sugestivní inscenování divadelní hry jsem zažil poprvé.

    Múza říká: Bylo to hrozně vulgární a hrůzné.

    Nasedám do tramvaje, opouštím ulici Krásného.

    Hluční aktéři jedou do svých domovů též…

    Brno – Komín, 25. 3. 2024 

    Divadlo Feste, Brno – Jiří Honzírek, Kateřina Kašpárek Koišová: Nemyslel jsem si… Režie Jiří Honzírek. Scénář Katarína K. Koišová, Jiří Honzírek a kolektiv, Výprava Marie Štěpánová. Produkce Viktorie Klobušická. Hráli – Martina Tomanová, Petr Bláha, Jan Jedlinský, Jakub Zelinka. Premiéra 15. října2023, Panelový dům na ulici Krásného číslo 2, Brno. Psáno z reprízy 24 března 2024.


    Komentáře k článku: Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 895)

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,