Sedmý ročník festivalu Věčná naděje uvede v dubnu v čelákovické Vile Volman dva dramaturgicky výjimečné koncerty formace Petra Ernyei Quartet. Pásmo jazzových a židovských písní odehrají 21. a 28. dubna, součástí akce bude také komentovaná prohlídka vily.

Rok 2024 je rokem české hudby. Festival Věčná naděje se však nezaměřuje na vývoj české klasické hudby ve dvacátém století, ale na možný hudebně kulturní vývoj 20. a 21. století bez následků druhé světové války, která vtiskla nesmazatelnou stopu na vývoj poválečné hudby. Zazní dílo Pavla Haase (1899 - 1944), Viktora Ullmanna (1898 - 1944), Gideona Kleina (1919 - 1945), Erwina Schulhoffa (1894 - 1942), Ilse Weberové (1903 - 1944) a mnoha dalších.

Petra Ernyeiová se narodila v Praze, maminka byla Češka a tatínek narozený v Anglii maďarsko-slovenským rodičům. Vyrůstala v hudebním prostředí a ve svých osmnácti letech uskutečnila své první zahraniční angažmá v USA na jazzovém festivalu v kalifornském Sacramentu. Její pěvecká cesta byla doposud jazzová (Originální Pražský Synkopický Orchestr, Pražský swingový orchestr, Petra Ernyei Quartet). Setkání s potomky výjimečné osobnosti Doris Grozdanovičové, která přežila holocaust, bylo zásadní. Petra byla oslovena, aby zazpívala na jejím pohřbu židovské písně. Tam se zrodila myšlenka zabývat se židovskou hudbou více.

Petra vystoupila s programem "Písně židovských autorů" v synagogách po České republice v rámci projektu 10 hvězd. V červnu 2023 zazpívala na hudebním festivalu v Židovském centru ve Vancouveru v Kanadě. V roce 2020 vydala Ernyeiová CD s názvem "To jsem já" věnované židovským autorům. Na něm jsou tradiční hebrejské písně, sefardské i jazzové a také vzpomínka na zpěvačku Barbru Streisand. Na albu ji doprovázejí špičkoví hudebníci - kytarista Adam Tvrdý, basista Petr Dvorský a akordeonista Aliaksandr Yasinski. Právě s těmito umělci vystoupí Ernyeiová ve Volmanově vile v rámci festivalu Věčná naděje.

V programu Petra Ernyei Quartet s názvem "Jazzové a židovské písně" zazní i nová skladba, inspirovaná básněmi Ilse Weberové, komponovaná přímo pro festival Věčná naděje. Básnířka, autorka knížek pro děti a amatérská hudebnice Ilse Weber (11. 1. 1903 - 6. 10. 1944), rozená Herlinger, pocházela z Vítkovic. Koncem dvacátých let vyšly v Ostravě ještě pod jejím dívčím jménem "Pohádky" a "Povídky pro židovské děti". Sama zhudebňovala své verše, vyučovala hře na mandolinu, překládala německé pohádky do češtiny a české do němčiny. Roku 1929 se provdala za Williho Webera a stala se matkou dvou synů. Spolupracovala s německým vysíláním Československého rozhlasu, v jehož pořadech četla z vlastních děl. Byla autorkou rozhlasové reportážní hry pro děti o vítkovických uhelných dolech, pro německé dětské vysílání připravila pořad z "Babičky" Boženy Němcové, pořady z českých pohádek ve vlastním překladu aj. Život rodiny rozbila okupace Československa v březnu 1939.

Staršího syna Hanuše (nar. 1931) se podařilo v rámci akce "Refugee Children Movement", organizované Nicholasem Wintonem, dostat přes Velkou Británii do Švédska ke spřátelené rodině. S manželem a mladším synem byla Ilse Weber roku 1942 odvlečena do Terezína, kde se starala o děti jako ošetřovatelka. Willi Weber byl roku 1944 zařazen do transportu do Osvětimi a Ilse Weber se synem šli dobrovolně s ním. Absurdnost doby vyvrcholila tím, že Willi Weber válku přežil, ale jeho žena a synek byli v říjnu 1944 zavražděni v plynové komoře. Willi Weber se po válce se synem Hanušem shledal a nalezl i básně a notové zápisy své ženy, které před odjezdem do Osvětimi v Terezíně ukryl. Po návratu do vlasti se snažil pozůstalost své ženy zveřejnit, v nové vlně antisemitismu, tentokrát komunistického, však narazil na podezření z propagace sionismu. Židovští občané se v novém totalitním režimu stali opět nežádoucími.

"Žádný sionismus v naší rodině nebyl, moje máma byla vždycky velice hrdá na to, že je Češka," vzpomínal Hanuš Weber. Verše Ilse Weber vydala v Havířově narozená lyrička Berta Kraus-Rosen roku 1964 v Izraeli, roku 1978 se o publikování veršů své matky postaral Hanuš Weber ve Švédsku, kam emigroval po rozbití pražského jara roku 1968.

Program podzimní části festivalu Věčná naděje bude brzy oznámen. Vstupenky na festival zakoupíte v prodejní síti GoOut. Kompletní informace a program naleznete na webu vecnanadeje.org.