Tomáš Pospíchal: Další fakulta ruší bakalářské práce. „Jsou už překonané,“ říká expert

Bakalářské práce už nebudou muset psát studenti ekonomicko-správní fakulty brněnské Masarykovy univerzity. Přesněji ti, kteří na škole studují od tohoto akademického roku. K podobnému kroku dříve přistoupila podnikohospodářská fakulta VŠE. V obou případech se jedná o reakci na rozvoj umělé inteligence, která má podle odborníka už dnes významný vliv.

 

Zdroj: Deník N, 14. 3. 2024

 

Změnu ve způsobu zakončení studia schválila brněnská ekonomicko-správní fakulta v úterý. Bakalářské práce, kterými studenti doteď zakončovali svoje studium, nahradí takzvaný závěrečný projekt.

 

„Nová koncepce ukončení bakalářského studia umožňuje kladení většího důrazu na praktické dovednosti a analytické myšlení studentů a do určité míry zohledňuje i pokrok v oblasti AI,“ informovala fakulta tento týden na svých stránkách.

 

Změna se bude týkat studentů, kteří nastoupili od tohoto akademického roku, tedy loni na podzim.

 

Ekonomicko-správní fakulta není první v Česku, která oznámila konec klasických závěrečných prací – jako první tak na podzim učinila jiná ekonomicky zaměřená škola, a to Fakulta podnikohospodářská na pražské VŠE. Ta nahradila klasické „bakalářky“ praktickými absolventskými projekty.

 

Podle děkana brněnské fakulty Jiřího Špalka jsou s praktickým typem zkoušky dobré zkušenosti. „Již delší dobu máme státní zkoušky postavené na diskuzi bakalářské práce. Praxe ukázala, že pro tyto potřeby je vhodnější kratší, úžeji zaměřený text,“ uvedl v úterý.

 

 

Bakalářky? Podle experta překonané

 

Pozitivně na změnu nahlíží odborník na digitalizaci ve vzdělávání Ondřej Neumajer. „Lidé nejsou v zaměstnání placeni za to, co vědí, ale za to, co s tím umějí dělat. Pokud tedy školy mění závěrečné práce a přibližují je v tomto směru pracovní praxi, je to jen dobře,“ řekl Deníku N expert z neziskové organizace Učitel naživo.

 

Umělá inteligence podle něj potvrdila nutnost změny ve způsobu zakončení studia. „AI byla jen poslední kapkou, která potřebu reformy závěrečných prací a zkoušek obecně na vysokých školách dokonala. Tak, jak bude AI využívána čím dále intenzivněji v pracovních činnostech víceméně všech zaměstnanců, bude využívána i při tvorbě závěrečné práce ve školách. Pokud student dodrží etická pravidla, korektně zapojení umělé inteligence cituje, je vše v nejlepším pořádku,“ tvrdí.

 

Neumajer se domnívá, že AI významně ovlivňuje školy už dnes. Zakázat její užívání považuje za naivní. „Představa, že používání AI ve škole zakážeme a studenti to budou respektovat, je iluzorní,“ myslí si. Skutečnost, že se ke změně zatím odhodlaly pouze ekonomicky zaměřené fakulty, podle něj nesouvisí s tím, že by umělá inteligence byla v těchto oborech schopnější než například v humanitních disciplínách.

 

„Myslím si, že podstata je jinde. Na uvedených školách spíše lépe fungují marketingová oddělení a takovouto změnu umějí patřičně využít pro zviditelnění školy, zatímco jiné o tom tolik nemluví. O změnách závěrečných prací se hovoří dlouhou dobu a dynamický vývoj AI tuto diskuzi jen urychluje. AI postupně proniká do všech oborů lidské činnosti.“

 

Expert se domnívá, že bakalářské práce budou ze škol postupně mizet. „V Česku zaběhnutý koncept, kdy jsou studenti u státní zkoušky zkoušeni z látky, jejíž znalost v minulosti již prokázali dílčím zápočtem či zkouškou, a v bakalářské či magisterské práci předvádějí pokus o výzkum, často první a poslední ve svém životě, je podle mne překonaný a dlouhodobě neudržitelný,“ míní Neumajer.

 

„Pokud by školy trvaly na závěrečných pracích, které dovede v dostatečné kvalitě vytvořit AI, pak takový postup neplní svůj záměr a je logické, že musí být změněn. A doba, kdy AI toto dovede, je již zde nebo pro některé obory brzy bude,“ dodává.