Odborníci z plzeňské univerzity vyrobili past na obávanou sršeň asijskou

  17:02
Západočeská univerzita v Plzni (ZČU) společně s partnery vyrobila první testovací sérii pastí pro monitorování invazivního druhu sršně asijské. Plzeňský kraj je prvním místem, kde bylo hnízdo sršně asijské loni na podzim nalezeno.

Jde o dravý druh, který se specializuje na lov včel. Právě proto působí těžkou hlavu hlavně včelařům. „Ve finále by past mohla univerzita vyrábět pro celou republiku. Může být i vývozním artiklem do ostatních států, stejný problém totiž čeká celou Evropu,“ uvedl ve čtvrtek v Plzni ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

„Ve Francii výskyt sršně asijské přerostl únosnou mez, my to proto v Česku nechceme podcenit,“ sdělil s tím, že past, kterou ZČU a různí další odborníci představili, je způsobem, jak zajistit včasný monitoring a detekci. „Jediná možnost je pozorovat a nahlásit, že v pasti je sršeň, pak přijedou pracovníci Agentury ochrany přírody a krajiny a budou se snažit dohledat hnízdo. Jsou zkušení a dokážou odhadnout, kde by hnízdo mohlo být,“ dodal Hladík.

Jak našli hnízdo. Sršně jsme nakrmili a sledovali, kam letí, vypráví hmyzí stopař

Cílem podle něj je, aby tato krabička byla v blízkosti každého úlu. „Chceme zapojit nejen kolegy z univerzity, ale i Český svaz včelařů,“ sdělil Hladík s tím, že nejdražší na projektu nebudou pasti, ale logistika pastí a edukace veřejnosti či včelařů, aby sršeň uměli poznat a hlášení nebyla planá.

Proděkan pro výzkum a vývoj Fakulty strojní ZČU Jan Řehoř sdělil, že prototypy pastí vyrábí průmyslová tiskárna, která tiskne na bázi spékání plastového prášku. „Na té testujeme prototypy pastí, které pak budeme vyrábět technologií vstřikování z biodegradibilního plastu. Aby se rozložil, musí se kompostovat za vyšších teplot a tlaku,“ sdělil Řehoř.

V budoucnu se ale má vyrábět z materiálu PVA, který degraduje za působení vody, takže tloušťka stěny pak určí, jak dlouho v přírodě past vydrží. Past je malá krabička s hranou zhruba deset centimetrů, která má jeden vletový otvor pro sršeň a mnoho malých otvorů o takové velikosti, aby z ní mohly vylézt zachycené včely i hmyz.

Lákat bude sršně pivo a víno

V krabičce je i nádobka na roztok k lákání sršní, což bude například voda se šťávou doplněná vínem a pivem. „Víno a pivo tam bude proto, aby odpuzovaly včely,“ sdělil Tomáš Görner z Agentury ochrany přírody a krajiny. ZČU je nyní ve fázi testování použití různých typů plastů, různých velikostí vletových a výlezových otvorů. „V první fázi se na přání Západočeského muzea bude testovat dvacet pastí, ve finále by jich mělo být po Plzeňském kraji rozvěšeno 80,“ nastínil Řehoř.

V Česku se šíří sršeň asijská. Včelaři se bojí oprávněně, říká přírodovědec

A jak plzeňská past vznikla? „Z různých internetových stránek jsme si stáhli šablony pro 3D tisk, jednalo se asi o dvacet typů pastí, tato nám přišla nejlepší,“ nastínil Görner. Původní verze byla lepená, ale odborníci ze ZČU, Agentury ochrany přírody a krajiny, Správy informačních technologií města Plzně i Západočeského muzea v Plzni ji doladili do skládací podoby, aby šla jednoduše secvaknout. „Toto není finální produkt, protože nastává testovací období,“ nastínil Görner.

Ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny František Pelc připomněl, že do české přírody se tlačí i další druhy, které tu původně nežily a do našich systémů nezapadají a přinášejí víc škody ne užitku. „Dlouhodobá evropská politika se snaží o to, aby se tyto druhy eliminovaly,“ vysvětlil. „Sršeň asijská, někdy se jí také říká sršeň čínská, se transportem a dalšími efekty šíří po celé Evropě. Je dost podobná sršni obecné, je také dost útočná a agresivní a ohrožuje prakticky veškerý hmyz a to včetně opylovačů jako jsou třeba včely ale i vosy, naše sršně, ale i mnoho dalšího hmyzu, který je důležitý pro naši přírodu stejně jako včely. Když se objeví velké množství, mohou vznikat výrazné škody,“ sdělil Pelc.