Richard Pánik zůstal na čtvrtečním dopoledním tréninku mezi posledními. Doslova na led si ale pro něj přišel asistent trenéra Vít Černohous, otevřel dvířka a volal: „Rišo, stav se pak za náma, jo?“
V trenérském kabinetu jej čekala porada u videa, v Dynamu se všechno ladí na nedělní domácí start semifinálové série. Do Pardubic dorazí Litvínov, nebo České Budějovice.
„Těšíme se, až to zase vypukne. Je jedno, s kým budeme hrát, máme jeden cíl, kterým je vyhrát pohár a musíme porazit každého. Soustředíme se především na sebe. Vylepšujeme systém a nabíráme kondičku,“ popisuje Pánik.
Pořád se řeší, jestli je přestávka v play off výhodou, nebo nevýhodou.
Podle mě je to spíš otázka psychiky, já to neřeším. Do série s Hradcem jsme taky šli po dvanácti dnech bez zápasu a dalo se to. Je potřeba si nastavit hlavu na vítězství v prvním zápase a zbytek je jedno.
Tři adepti na titul. Jako ve fotbale. Rodí se v hokejové extralize nová dominance? |
Jak se Dynamo mění v postupujícím play off?
Osobně žádné změny nevnímám. Cíl je daný od začátku a všichni za ním jdeme. Tlak na nás se teď možná o něco zvýší, protože máme kvalitní tým a úspěch se od nás očekává, ale snažím se na to nemyslet. Jdeme jen za postupem.
Čtvrtfinále s Hradcem byla opravdu těžká zkouška.
To teda, ale vlastně jsem za ni rád. Byla to taková prověrka našeho týmu, naskočili jsme proti rozjetému kvalitnímu soupeři a všechno bylo o gól. Klidně to mohlo skončit obráceně, ale my to zvládli a zase se nám zvýšilo sebevědomí. Víme, že tým má charakter a těšíme se na další zápasy.
Při pohledu na pardubickou soupisku se body čekají hlavě od vaší první formace s Lukášem Sedlákem a Tomášem Hykou, nicméně ve čtvrtfinále byl váš přínos trochu jinde.
Takové je play off. Často se stane, že tým odtáhnou pětky, od kterých se to tolik neočekává. Naše síla spočívá v tom, že zápas můžou rozhodnout všechny čtyři lajny. Ve čtvrtfinále to vyšlo na čtvrtou, teď věřím, že v semifinále to zase třeba bude víc na nás.
Pardubický útočník Richard Pánik oslavuje vstřelenou branku.
V první pětce jste zaparkoval hned po příchodu z Třince, všichni máte za sebou starty v NHL, jak hodně je to znát na vzájemné spolupráci?
Sedlo i Hyčmen jsou velmi kvalitní hráči. Hned jsem si všimnul, že jsou na tom výborně bruslařsky, forčekují, bojují o puky. Je to styl hokeje, který mi vyhovuje, takže s nimi hraji rád. Teď už to jen přetavit v góly, abychom ulehčili práci ostatním.
Byla vidina souhry se Sedlákem a Hykou hlavním důvodem pro přesun do Pardubic?
Asi ne, nechci, aby to vyznělo, že v Třinci jsem neměl kvalitní spoluhráče. Sešlo se toho víc, ale moc bych to nechtěl specifikovat. Jsem rád, že se Dynamo ozvalo a můžu tady být. Bylo by pěkné to dotáhnout do našeho vysněného cíle. Pak uvidíme, co bude dál.
Jaká byla po vašem příchodu v Dynamu nálada? V podstatě to bylo pár hodin po odvolání trenéra Václava Varadi.
Řešilo se to hodně, ale kluci jsou profíci a snažili se to tolik nevnímat. Bylo důležité hlavně nepolevit ze hry, která se tu od začátku sezony budovala. Já se snažil co nejrychleji zapadnout a pomáhat k výhrám. Myslím, že závěr základní části jsme měli kvalitní.
Pardubice slavily postup po bitvách o každý kus ledu. Hřeje tím víc |
Třinec patří v play off k velkým favoritům. Zkuste obě organizace nějak porovnat.
Jsou hodně podobné. Podmínky pro hráče jsou v Pardubicích i v Třinci na dost vysoké úrovni, je vidět, že oba kluby mají ambice a umí se postarat o jejich naplnění. Pak se to odráží i ve výsledcích na ledě.
Tam jste naposledy Třinec pozlobil dvěma góly, po souboji s vámi se navíc nešťastně zranil Jakub Jeřábek (utrpěl dvojnásobnou otevřenou zlomeninu nohy), mluvili jste spolu?
Ano, psal jsem mu a omlouval jsem se. Byla to nešťastná náhoda, že jsem mu upadl na nohu. Fakt smůla, nevím, co k tomu mám víc říct. Hlavně, ať se Kuba co nejrychleji uzdraví a vrátí do hry.
V jednom z rozhovorů jste říkal, že znáte recept na úspěch v play off. Můžete alespoň trochu naznačit, v čem spočívá?
(usměje se) Rozhoduje hodně faktorů. Zápas dokáže rozseknout jediný gól a ve čtvrtfinále se ukázalo, že ho může dát kdokoli. Je potřeba odmakat každé střídání na sto procent, hrát dobře pozičně, je toho fakt dost. Když to pak člověk absolvuje několikrát, tak už ví, jak se připravit, aby dokázal uspět.
Z Dynama tuhle vítěznou auru cítíte?
Nechci předbíhat, ale máme kvalitní tým, který však musí jít krůček po krůčku. Teď se chystáme na semifinále.
Obránce Hradce Králové Jérémie Blain (v bílém dresu) ve střetu s pardubickým Richardem Pánikem.
Stejně tak i fanoušci. Jak vás pohltila atmosféra místního hokejového města?
Cítil jsem ji už v Třinci, když tady fandí deset tisíc lidí, tak je to úžasné.
Poznávají vás lidé na ulici?
Ani ne, já teď bydlím v Hradci.
Tak to asi nebudeme říkat.
(rozesměje se) Nemohli jsme v Pardubicích najít dům. Vyloženě nás nikdo nepoznává, ale je cítit, že město tady žije hokejem. Fakt paráda.
Zkušenosti s play off jste nabral především v Americe. Dají se nějak boje o Stanley Cup srovnat s těmi o Masarykův pohár, i když jde na první dobrou samozřejmě o něco úplně jiného?
Servis je porovnatelný. Tady v Pardubicích máme třeba na play off vlastního kuchaře, který nám každý den chystá snídaně i obědy. Je to luxus, nic nás nevytrhává od hokeje, máme čistou hlavu. Pro úspěch se tady dělá maximum.
Dvakrát se vám podařilo vyhrát Calder Cup v AHL, ale s rozdílem deseti let. To není úplně obvyklé.
V roce 2012 jsme ho s Norfolk Admirals vyhráli hned v mé první sezoně na farmě, tam byl hodně našlapaný tým, vytvořili jsme rekord v počtu 28 výher v řadě, to bylo super. Pak jsem se na pár let usadil v NHL a ke konci zámořské kariéry jsem se zase ocitnul na farmě v Chicagu. I tam se sešel silný tým a vyhráli jsme.
Byl jste jako hráč hodně jiný? O deset let starší a zkušenější.
Kdybych to měl porovnat, tak v tom roce 2012 se od nás očekávaly góly a rozhodování zápasů. Měli jsme hodně starších lídrů, kteří dokázali strhávat utkání tvrdou hrou do těla a různými provokacemi. Při druhém vítězství už byla moje role podobná jako tady v Pardubicích, snažil jsem se hlavně hrát tvrdě. A samozřejmě dávat góly.
Kariéru v NHL jste již uzavřel, fanoušci by vás jistě v příští sezoně rádi viděli v Pardubicích. Jak to vypadá?
Zatím jsme se o ničem nebavili. Jsem takový, že věci řeším až ve chvíli, kdy jsou aktuální. Teď je play off a soustředím se na hokej. Pak bude mistrovství světa, uvidíme, co bude.
Loni jste ve slovenském výběru pro šampionát figuroval, je Praha velkým lákadlem?
Zatím jsem žádnou pozvánku nedostal, uvidíme.
