Žádný jiný cizojazyčný román nezískal Huga, společně s Nebulou nejprestižnější ocenění na poli literární fantastiky. A žádný jiný román, natož čínský, nepřiblížil za poslední roky dnešnímu světu natolik detailně hrůzy spojené s velkou kulturní revolucí.
Problém tří těles, první část monumentální vědeckofantastické trilogie Vzpomínka na Zemi, v roce 2014, kdy byl poprvé přeložen do angličtiny, dokonale pobláznil Západ. V rodné Číně se pak spisovatel Liou Cch‘-Sin, tvůrce Problému tří těles, stal hvězdou už o mnoho let dřív. A pokud už jste měli s výjimečným triptychem pletky, dobře víte, že zásluhou své obrazovosti a variability prostředí se doslova narodil pro převedení do pohyblivých obrázků – ideálně ve formě seriálu, protože na celovečerní film má sofistikovaný, složitý a potemnělý labyrint osudů, scén, dějů a zvratů příliš mnoho odboček a zákoutí. Čínská země nasáklá krví, utajené laboratoře, organizace a satelity, mysteriózní videohra se složitými filosofickými a morálními dilematy, mordy… je to vážně nálož. Jak šlo nicméně tušit, jeden z nejočekávanějších seriálů za poslední roky, který má ambice stejně jako jeho papírová předloha překolíkovat hranice žánru, nebude zcela zrcadlit dění knihy. David Benioff a D. B. Weiss mu ušili výrazně západnější kabátek a asi to ani nešlo jinak.
Zelená pro individualismus
Byť má rozsáhlý hard sci- -fi příběh střetu lidstva s neznámým nebezpečím kořeny v brutálních čistkách kulturní revoluce, i tak jeho autor zůstává Číňanem, což se v knize odráží na mnoha úrovních.
Jen tak bokem: o zvěrstvech Mao Ce-tunga v šedesátých letech se v Číně hovořit nemusí, ale může. K velmi částečnému posypání si hlav popelem se Komunistická strana Číny dobrala v 80. letech, kdy zároveň došlo k rehabilitacím některých obětí tohoto šílenství. Že se Liou Cch‘-Sin, mimo jiné zakladatel čínského kyberpunku, rozhodl o zvěrstvech psát, z něj ale nedělá demokrata. Na to mimo jiné v rozhovoru pro New Yorker v roce 2019 příliš hlasitě souhlasil s existencí „reedukačních“ koncentračních táborů v Sin-ťiangu pro čínské minority. A také jeho řádky jsou sice víceméně apolitické, nicméně plné kolektivismu, se kterým by se západní obecenstvo jen těžko smiřovalo.
V tomto ohledu musel showrunnerský tandem Benioff-Weiss zasáhnout dost zřetelně. Drtivá většina hlavních hrdinů navíc byli Číňané, a už zapamatování jmen znamenalo pro čtenáře nečekanou výzvu, takže i to bylo třeba změnit. Zároveň se některé z částí děje budou odehrávat v Londýně, Oxfordu, New Yorku a na dalších místech mimo Říši středu, třebaže mnohé ze záběrů vznikly v Číně. Respektive těch změn bude docela dost. Tvůrci je nicméně přes Zoom konzultovali s čínským bestselleristou, který showrunnery prý doslova ponoukal k odvaze, a dokonce mu ani nevadilo, že se hlavním domovem seriálového převyprávění stane současná Velká Británie. D. B. Weiss k tomu dodává: „Na knihách se nám líbí to samé, co ostatním fanouškům. A děláme vše, co je v našich silách, abychom tento příběh přivedli k životu co nejlépe a nejpůsobivěji. Přečtení knih ale není podmínkou k tomu, abyste seriálu porozuměli a užili si ho.“
Život hledá život
Třetí hlavní tvůrčí hlas v projektu měl Alexander Woo, který se v minulosti jako scenárista účastnil například oblíbeného seriálu True Blood: Pravá krev a zároveň byl showrunnerem ledového hororového strašení Teror. Rozhodně je ale na místě zmínit i pár vybraných producentů. Do ponurého pátrání po záhadné děsivé pravdě vložili svoje peníze třeba i Brad Pitt, Rosamund Pike nebo režisér Rian Johnson (Star Wars: Poslední z Jediů). A přestože hodně z původních postav zmizelo a v seriálu by nemělo docházet ani k tolika zběsilým skokům v čase, páteř původní story zůstala zachována. Jen bude laděna trochu víc do detektivky, potažmo konspiračního thrilleru.
Otazník jménem Trisolaris
Někdo nebo něco po celém světě zabíjí nejbrilantnější mozky planety. Nebo páchají v šílenství sebevraždy? Na místech činu občas zůstanou jen číselné sekvence, připomínající jakýsi odpočet. Odpočet, který budou mít brzy doslova před očima a „vypálený“ do sítnic i někteří z centrálních hrdinů, například Jin Chengová, teoretická fyzička a členka „Oxfordské pětky“.
Kvůli pátrání po možných vrazích badatelů ale do hry vstupuje i bývalý tajný agent Da Shi, jehož představiteli Benedictu Wongowi přinesly slávu především marvelovské filmy s Doktorem Strangem. Do mystéria se brzy namočí i Saul, Auggie, Jack a Will, zbytek mladých nadějných oxfordských hlav.
Taky je zde Mike Evans, nebezpečný ropný magnát, kterému se už dlouho nelíbí směřování civilizace. Zatímco umírají lidé, do dění promluví též tajemná hra ve virtuální realitě, zobrazující cizí planetu se třemi slunci, Trisolaris, kterou postupně zachvacuje chaos a zkáza. A třebaže tohle všechno dohromady na první pohled nedává smysl, jeden společný svorník je k mání.
Jmenuje se Ye Wenjie. Geniální astrofyzička, jež musela kdysi přihlížet, jak fanatici s Rudými knížkami v rukách zabili jejího otce. Ona se později stala součástí supertajné vědecké mise zvané Rudé pobřeží. A byla to ona, kdo přestal věřit lidstvu, a nakonec zmáčkl tlačítko, čímž porušil základní zákon temného lesa. Víc už ale vědět nechcete ani nepotřebujete. Snad jen to, že s Problémem tří těles přicházejí nevídané trikové hody za blíže neupřesněný, nicméně vrchovatý kopec dolarů (nejméně 200 milionů, ale spíš víc). A celý svět se momentálně modlí, aby každý z utracených penízků stál za to. Vzpomínka na Zemi i Sluneční soustava si zaslouží skvělý věčný pomník.
TEMNÝ LES A VZPOMÍNKA NA ZEMI
Pokud Problém tří těles uspěje, otevřou se brány zbylým dílům cyklu, rozsáhlým románům Temný les a Vzpomínka na Zemi. A třebaže nikdo netuší, jak s nimi Netflix naloží, vězte, že stojí za to si je přečíst. Rozsáhlá epopej potýkání lidstva nejen s vesmírem, ale hlavně se sebou samým, je rozkročená do devatenácti milionů let a přináší neskonale pestrou směsici filosofických, vědeckých a humanistických myšlenek, konceptů a nápadů. Sofony, teorie temného lesa, mikrovesmíry, hrátky s rozměry, nanotechnologie… mňam.
KULTURNÍ REVOLUCE NA DLANI
Následkem teroru, který mezi lety 1966 až 1969 rozpoutal komunistický vůdce Mao Ce-tung, zemřelo v Číně vinou poprav, politických vražd, sebevražd a hladomoru možná až několik desítek milionů lidí. Přesný počet obětí není znám. Účelem Velké proletářské kulturní revoluce bylo potlačení demokratizačních proudů, výsledkem se stal ekonomický rozvrat země a plošná likvidace jak čínské inteligence a potenciální opozice, tak kulturního dědictví z dob před nástupem Rudých gard. Přesto byla jedna z nejděsivějších etap 20. století umělecky pokryta jen z části. Také proto je Problém tří těles vzácný. Pokud byste chtěli vidět víc, doporučujeme drama Sbohem, má konkubíno (1992), snímek Huo zhe, v překladu Žít! (1994), jehož tvůrcem se stal Čang I-mou, slavný režisér Hrdiny a Klanu létajících dýk, a samozřejmě devítioscarového Posledního císaře od Bernarda Bertolucciho.
DAVID BENIOFF a D. B. WEISS
Finále milované Hry o trůny se jejím tvůrcům, Davidu Benioffovi a Danielovi Brettu Weissovi, vážně nepovedlo. A třebaže s nimi streamingový svět počítá, po konci západozemského skotačení narazili na kariérní retardér. Nejprve si je Disney namlouval coby spasitele Star Wars, nicméně z jejich konceptu nové filmové trilogie a seriálů o počátku Jediů nakonec sešlo. Zároveň nahlásili přípravy seriálu pro HBO Confederate o alternativní historii, v níž občanskou válku vyhrál Jih. Tam ale dostali vzápětí od Ameriky po papuli za to, že jako dva běloši chtějí vyprávět o otroctví. A pak přišel s velmi štědrou nabídkou Netflix, že pro něj budou za 250 milionů dolarů pět let exkluzivně vyvíjet nové seriály, filmy a formáty. Problém tří těles je prvním ovocem této smlouvy.
STARÉ ZNÁMÉ TVÁŘE
Trůnová minulost Benioffa a Weisse se do Problému tří těles promítá skrze herce. Součástí ansámblu očekávané novinky se stali také nejvyšší vrabčák Jonathan Pryce, Davos Mořský alias Liam Cunningham, a především John Bradley, který hrál v Trůnech nejbližšího přítele Jona Snowa, buclatého Samwella Tarlyho. O hudbu se opět postaral Ramin Djawadi.
PROBLÉM TŘÍ TĚLES VE FYZICE
V seriálové podobě bude tato linie dost potlačena, nicméně v knize se vyprávění prvního dílu Vzpomínky na Zemi značně točí kolem teoretické fyziky. Nepřekvapí proto, že i název románu pochází z daného oboru. Jedná se o druh úlohy, zaměřené na vypočítání pohybu vesmírných objektů, v tomto případě tří těles, která se vzájemně gravitačně ovlivňují (jako třeba Slunce, Země a Měsíc). Dané téma už v roce 1687 nakousl Isaac Newton, avšak analyticky nesmírně náročný úkol byl po staletí považován za neřešitelný. Až v roce 1912 přišel finský matematik Karl Frithiof Sundman s teoretickým rozluštěním za pomoci nekonečných mocninových řad. O dvanáct let dříve zároveň ze studia problému tří těles vzešly kořeny slavné teorie chaosu Henriho Poincaré.
Zdroj: časopis TV Streaming, Netflix
