V roce 2020 zahájila Kancelář veřejného ochránce práv tříletý proces systematického sledování naplňování práva na rovné zacházení a dodržování zákazu diskriminace ve třech oblastech: vzdělávání Romů, rovné odměňování žen a mužů a změny právní úpravy, které by měly zajistit lepší ochranu obětí diskriminace a vymahatelnost jejich práv. Cílem bylo nejen sledovat změny v těchto oblastech, ale také se aktivně zapojit do samotného procesu změn prostřednictvím doporučení.

 

Monitorovací činnost, jíž se pracovníci Kanceláře veřejného ochránce práv v uplynulých třech letech věnovali, je shrnuta ve zprávách, které byly v průběhu dotčeného období vydány. Čtvrtá, poslední zpráva, kterou KVOP zveřejnila koncem února, je zaměřena na vývoj v roce 2023 a shrnuje závěry vyplývající z celého sledovacího období. Obsahuje také několik doporučení adresovaných jednotlivým ministerstvům a obcím, jejichž splnění může vést k většímu naplnění práva na rovné zacházení v České republice.

V oblasti vzdělávání Romů ombudsman například upozornil na to, že zastaralá diagnostika nemusí u romských žáků správně odlišit vrozené rozumové schopnosti a vliv prostředí, přičemž v poslední zprávě Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy mimo jiné doporučil, aby vedlo školská poradenská zařízení k častějšímu využívání moderních diagnostických nástrojů.

 

Vzdělávání Romů

Prvním sledovaným tématem bylo vzdělávání romských dětí. Za nedostatky v této oblasti je Česká republika opakovaně kritizována mezinárodními monitorovacími orgány. Rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ve věci D. H.  je stále předmětem tzv. posíleného dohledu. To znamená, že se podle Výboru ministrů Rady Evropy týká významného strukturálního problému. V oblasti vzdělávání romských dětí jsou sledovány tři hlavní indikátory – počet romských žáků vzdělávaných v programech se sníženými nároky, počet romských žáků v předškolním vzdělávání a počet škol s vyšším zastoupením romských žáků.

Jak uvádí zpráva, za období 2020–2023 došlo v České republice ke vzniku uceleného modulu v systému dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků v oblasti metodické podpory ve vztahu k romským žákům. To by mělo pozitivně přispět i k tomu, aby se romští žáci nevzdělávali v programech se sníženými nároky bez legitimního důvodu. Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy provedla výzkum překážek zapojení dětí z vyloučených lokalit do povinného ročníku předškolního vzdělávání. Naplnění doporučení vzešlých z výzkumu by mělo pozitivně přispět k účasti romských dětí na předškolním vzdělávání.

„Klíčové indikátory pro oblast vzdělávání Romů však zůstaly nezměněné nebo se dokonce zhoršily,“ stojí ve zprávě. „V roce 2019 se odhadovalo, že romští žáci tvoří 24,2 % ze všech žáků, kteří se vzdělávají v programech se sníženými nároky. V roce 2022 byl tento odhad 26,2 %, tedy o dva procentní body vyšší.“

Zvýšil se i podíl školských poradenských zařízení, která využívají diagnostický nástroj WISC-III. Snížil se podíl romských dětí v povinném ročníku předškolního vzdělávání vůči všem dětem v těchto ročnících a snížil se i podíl romských dětí v nepovinných ročnících předškolního vzdělávání. Zvýšil se i počet základních škol s vyšším zastoupením romských žáků. (Data jsou za školní rok 2020/2021, aktuálnější se nepodařilo získat.)

V oblasti vzdělávání Romů ombudsman doporučil Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy, aby metodicky vedlo školská poradenská zařízení k častějšímu využívání moderních diagnostických nástrojů, kterými je možné sociální znevýhodnění lépe odhalit,  iniciovalo vznik pracovní skupiny, která by vytvořila metodické materiály pro diagnostiku a překonávání sociálního znevýhodnění dětí a žáků, se zaměřilo na finanční a personální posílení kapacit školských poradenských zařízení tak, aby mohla pracovat s novějšími a vhodnějšími nástroji, podniklo aktivní kroky k naplnění svého závazku stabilního financování pozic školních psychologů, speciálních pedagogů, sociálních pedagogů a dalších ze státního rozpočtu od roku 2025, a konečně – aby se vrátilo k pravidelnému zveřejňování zpráv o kvalifikovaných odhadech podílu romských žáků v základních školách, jak činilo do roku 2017 s cílem zajistit větší transparentnost o tom, jaká data od škol shromáždilo, jakým způsobem je sbíralo a s jakými výzvami se učitelé a ředitelé škol při zasílání odhadů potýkají.

 

Rovné odměňování žen a mužů

Další sledovanou oblastí bylo rovné odměňování žen a mužů. Jedním z důvodů, proč se ochránce na toto téma zaměřil, je kritika Evropského výboru pro sociální práva z prosince roku 2019. Výbor konstatoval, že v ČR není dostatečný měřitelný pokrok v podpoře rovných příležitostí žen a mužů v oblasti rovného odměňování a chybí transparentnost odměňování. Hlavním sledovaným indikátorem této oblasti je rozdíl v platech žen a mužů (tzv. gender pay gap).

„Gender pay gap se za sledované období snížil z 20,1 % (údaj z roku 2018) na 15 % (údaj z roku 2021). Průměrný rozdíl v odměnách žen a mužů napříč Evropskou unií v roce 2021 činil 12,7 %, v roce 2018 pak 15,3 %. Průměr v České republice tedy klesal rychlejším tempem než v rámci Evropské unie, ačkoliv je pořád o 2,3 % vyšší,“ je uvedeno ve zprávě. Ministerstvo práce a sociálních věcí zároveň ve sledovaném období schválilo Akční plán k rovnému odměňování a postupně jej naplňuje. Také došlo k daňovému zvýhodnění zaměstnavatelů, kteří poskytují zkrácené úvazky rodičům dětí do 10 let věku dítěte a lidem pečujícím o závislé členy rodiny.

U dalších pěti nepřímých indikátorů však za sledované období nedošlo k žádné změně. Zatím nebyla vypracována koncepce průběžného systematického navyšování mezd/platů ve feminizovaných oborech. Práce ve státní správě neumožňuje flexibilní rozdělení systemizovaného místa na zkrácené úvazky. Není povinnost v pracovní inzerci zveřejňovat informaci o nabízené mzdě/platu. Někteří zaměstnanci mají stále podle své pracovní smlouvy povinnost mlčenlivosti o výši svého odměňování. Prozatím ani nebylo naplněno doporučení Evropské komise k větší platové transparentnosti.

V oblasti rovného odměňování žen a mužů ombudsman doporučil Ministerstvu práce a sociálních věcí, aby předložilo novelu zákoníku práce, která by výslovně stanovila nicotnost právního jednání, pokud se zaměstnanci zaváží k mlčenlivosti o výši své mzdy či platu, a dále aby se věnovalo vypracování návrhu zákona transponujícího novou evropskou směrnici o platové transparentnosti a přípravu návrhu zákona konzultovalo s veřejným ochráncem práv.

 

Procesní otázky

Třetí a tematicky nejširší oblast zahrnovala několik procesních otázek. Vedle úpravy sdílení důkazního břemene či subsidiarity nemajetkové újmy v diskriminačních sporech se týkala také pravomocí veřejného ochránce práv či ustavení národní lidskoprávní instituce v České republice. Mezinárodní monitorovací orgány na tyto nedostatky opakovaně upozorňují. Jejich řešení by přispělo k lepšímu přístupu obětí diskriminace ke spravedlnosti a k boji proti diskriminaci na systémové úrovni.

V listopadu 2023 veřejný ochránce práv připomínkoval Plán legislativních prací vlády na rok 2024 a navrhl doplnění dvou úkolů pro Ministerstvo spravedlnosti – prvním je novelizace občanského soudního řádu a sjednocení pravidel pro sdílené důkazní břemeno v soudních sporech o diskriminaci. Cílem novely je narovnání procesního postavení obětí diskriminace a odstranění stávající nekonzistence právní úpravy. Druhým úkolem je novelizace zákona o soudních poplatcích s cílem snížit výši poplatku za podání odvolání ve věcech ochrany před diskriminací. Poplatek za odvolání by měl být shodný s poplatkem za podání antidiskriminační žaloby, tedy 1 000 Kč.

Veřejný ochránce práv mimo jiné připomínkoval novelu zákona o veřejném ochránci práv, kterou se mu svěřuje působnost národní lidskoprávní instituce a dětského ombudsmana. Zřízení obou institucí považuje ombudsman za potřebné a cíl novely podporuje, varoval ale před zřízením institucí pouze „pro forma“, zejména bez odpovídajícího personálního a finančního zajištění jejich činnosti.

Jak uvádí aktuálně publikovaná finální zpráva, v období od roku 2020 do roku 2023 nedošlo ke změně žádného ze sedmi sledovaných indikátorů. Vláda však představila novelu zákona, kterou se zřizuje národní lidskoprávní instituce.

Co se týče zbývajících indikátorů, tak výčet chráněných důvodů v antidiskriminačním zákoně zůstává neměnný, přestože některé mezinárodní monitorovací orgány jej doporučují rozšířit o barvu pleti, jazyk, sociální původ nebo majetek; pravidla pro sdílení důkazního břemene v soudních sporech o diskriminaci nekopírují rozsah ochrany v antidiskriminačním zákoně; ochránce nemůže zastupovat oběti diskriminace v soudních řízeních; nelze podávat antidiskriminační žaloby ve veřejném zájmu; soudní poplatek za odvolání v diskriminačních sporech je vyšší než poplatek za podání žaloby; přiznání náhrady nemajetkové újmy za diskriminaci zůstává na úvaze soudu (pokud nebude stačit upuštění od diskriminace, odstranění jejích následků nebo omluva).

 

V souvislostí s ukončením projektu Posílení aktivit veřejného ochránce práv v ochraně lidských práv (směrem k ustavení Národní lidskoprávní instituce v ČR), v jehož rámci byly monitorovací aktivity realizovány, velvyslanec Norského království v Praze Victor Conrad Rønneberg řekl: „Norské fondy podporují projekty v České republice již dvacet let. Všechny programy a předem definované projekty jsou výsledkem bilaterálních jednání mezi českou a norskou vládou. Jsem velmi rád, že projekt Posílení aktivit veřejného ochránce práv byl v tomto období podpořen a přispěl ke zlepšení situace některých ohrožených a marginalizovaných skupin obyvatel, jako jsou lidé s postižením či vězněné osoby.“ 

Ocenil také, že by i v České republice nyní mohla díky novele zákona o veřejném ochránci práv vzniknout národní lidskoprávní instituce (NHRI): „Většina zemí Evropské unie již NHRI má a je to pevná součást právního státu – nezávislý pozorovatel a poradce pro orgány státní správy. Pevně věřím, že tímto dojde k dalšímu systematickému zlepšení na poli lidských práv, a to i v souvislosti s aktuálními výzvami jako je migrace z Ukrajiny, pokračující diskriminace Romů nebo nedostatečně řešený problém domácího a sexuálního násilí,“ doplnil Victor Conrad Rønneberg.

 

Monitorovací zpráva je dostupná ZDE.

 

Zdroj: Kancelář veřejného ochránce práv
Ilustrační foto: canva.com