Květa Jeriová-Pecková se stala legendou nejdřív v lyžařské stopě, kde získala tři olympijské medaile, včetně slavného štafetového stříbra ze ZOH 1984 v Sarajevu. Dlouhých čtrnáct let pak působila jako předsedkyně Českého klubu fair play. Ten jí dnes hlavní cenu za celoživotní postoj a propagaci fair play.
Bývala tváří hnutí za fair play, ze své funkce před čtyřmi lety odstoupila kvůli zdravotnímu stavu svého manžela Zdeňka Pecky. Po jeho nedávném úmrtí přišla mezi své do Písecké brány a dočkala se dlouhého potlesku vestoje.
Jak si celý život udržet sílu fair play?
„Já si myslím, že je hrozně důležité, aby měl člověk čisté svědomí. To se týká všech oblastí života, to je věc, která je základem. Je to důležité pro život, je to důležité v jakékoli činnosti. Sport je velmi dobrým učitelem. Většinou člověk dostává základy doma při výchově. Rodina by měla dítě správně nastavit. Pak nneí problém, aby motiv fair play člověka provázel celý život.“
Jaké je pro vás být při slavnostním vyhlášení cen fair play na druhé straně?
„Přiznám se, že mě nenapadlo, že budu oceněná. Po té dlouhé době, co jsem pro klub fair play pracovala, to bylo vyjádření určitého životního postoje. A kolegům moc děkuju, že to takhle pojali. Já ani nevím, jestli je úplně dobře, že jsem to ocenění dostala. My jsme si vždycky říkali, že si to ocenění dávat nebudeme. Ale už jsem čtyři roky mimo, protože jsem odešla kvůli zdravotnímu stavu svého manžela. Nevím, jestli je to úplně takhle správně, ale pokud to tak cítili, tak asi věděli, proč to dělají.“
Co za léta, kdy jste pro Český klub fair play pracovala, nejvíc těšilo?
„Obecně to byla radostná práce. Já jsem jezdila na školní finále v různých sportech, pro mě bylo velkým potěšením vidět skupinu dětí, která je nějakým způsobem vedená, v relativně mladém věku byla už zastáncem toho, že sportovat se má vždycky férově, že měli dobré příklady. Já jsem se snažila, abych jim to vždycky připomněla, myslím, že je to ve výchově dost důležité.“
Na jaký svůj čin fair play jste nejvíc hrdá?
„V mém sportu se vždycky objevovali spíš lidé férovější. Do dnešního dne mezi lyžaři vidím pár lidí, kteří se vždycky chovali férově. Vždycky se s nimi ráda potkám. Musím říct, že to jsou vždycky lidi, s kterými si mám co říct, a kteří byli zosobněním fair play. Za všechny bych jmenovala (šermíře) Jirku Berana, který dostal mezinárodní ocenění. Byl to můj kolega a dodneška vím, že to je správný chlap. Ale není sám.“
K fair play patří i sportovní přátelství, těší vás, že jste s kolegyněmi ze stříbrné štafety pořád v kontaktu? Zrovna nedávno jste spolu slavily čtyřicetileté výročí medaile ze Sarajeva.
„My jsme skutečně stále v kontaktu a je to i proto, že teď dávno pominuly sportovní řevnivost a soutěžení. Spíš nám zůstaly věci, které sport přináší - přátelství, schopnost pomoct kdykoli kdokoli z nás potřebuje. A poslední dobou je to víc znát, s přibývajícími roky jsou třeba i zdravotní problémy. Je naprosto samozřejmé, že jedna druhé pomáháme, máme jedna pro druhou pochopení. Před čtyřiceti lety jsem si nedovedla představit, že může takhle dlouho trvat a v takové kvalitě.“
Za činy fair play bylo oceněno i několik dětí, máte z toho radost?
„Zcela určitě, když jsou děti dobře vedeny, myslím, že se bát nemusíme. Jde spíš o to, aby měly pořád dostatek příkladů ve všech oborech, ať už je to sport, i ve svém blízkém okolí i v nejvyšších kruzích naší politiky. Je dost důležité, aby tam ty příklady byly dnes a denně.“
Oceněn byl i Bém
Český klub fair play ocenil mimo jiné čin horolezců Radoslava Groha a bývalého pražského primátora Pavla Béma. Ti se v pohoří Karákoram v severním Pákistánu podíleli na náročné záchraně krajanky, která měla po uklouznutí a pádu do několikasetmetrové hloubky poraněnou hlavu a zlomenou nohu. Diplomy za sportovní činy dostali například příbramský hokejista Petr Josefus, jihlavský baseballový trenér Jáchym Brabec či liberecká fotbalová brankářka Iva Pižlová, která bez ohledu na nebezpečnou situaci před svou brankou přestala hrát a spěchala na pomoc zraněné soupeřce.
