Putin chce vládnout ještě dlouho. Jeho konečným odkazem bude zchátralý a upadající policejní stát
Vladimir Putin si po 24 letech přímé i nepřímé moci zajistil dalších šest let vlády. Nastalo tak nové stadium ve vývoji jeho režimu. Od roku 1999, kdy se stal po odstoupení Borise Jelcina prozatímním prezidentem, nepochybně změnil styl i politiku. Nejen dění kolem ruských prezidentských voleb rozebírá pořad Českého rozhlasu Plus Svět ve 20 minutách ve výběru z komentářů, analýz a reportáží zahraničních médií.
Putin i Rusko byli po odstoupení Jelcina mnohem slabší, a tak vynakládal mnohem větší úsilí, aby si získal lid i zahraniční politiky, píše britský expert na Rusko Mark Galeotti v analýze pro londýnský deník The Times.
Rusy tenkrát po letech anarchie a chudoby povzbudily Putinovy machistické fotografie a manažerské schopnosti.
Putin hovořil o spolupráci se Západem a snažil se okouzlit své západní protějšky. Americkému prezidentovi Georgi W. Bushovi připadal „přímočarý a důvěryhodný“.
Pak se všechno změnilo, a to po Putinově návratu do prezidentského křesla v roce 2012, kdy vypukly hromadné protesty. Střední třída, kterou vytvořil, se proti němu obrátila a předstíraná demokracie začala ustupovat neskrývanému autoritářství.
SSSR 70. let
Putinův režim dnes vypadá v mnoha ohledech jako Sovětský svaz v 70. letech. Vedení země je stále starší. Putinovi a jeho nohsledům je přes 70, ale lpí na moci, protože vědí, že uvolnění poměrů by mohlo ohrozit jejich osud i bohatství.
Prezidentovy projevy jsou prázdné a plány nerealistické. 40 procent státního rozpočtu je určeno na válku, které je konec v nedohlednu, ale civilní ekonomika a veřejné služby jsou pod tlakem.
„Putin bude tvrdit, že Rusové čelí neustálé hrozbě sabotérů a podvratných živlů na domácí půdě.“
Jedním z problémů je absence jakékoli smysluplné ideologie putinismu. Podstata jeho přístupu je už jasná: je to směs nacionalismu, autoritářství, kleptokracie a oportunismu.
Předvolební kampaň odhalila politiku Putinova dalšího prezidentského mandátu – Rusko je v ohrožení, ale až vyhraje válku, čeká ho velkolepá budoucnost. Proto neexistuje žádný prostor pro jakýkoli odpor – když nejsi „vlastenec“, jsi „zrádce“.
Putin ve svém nedávném projevu odsoudil stávající elitu, která „pro společnost nic nedělá“ a jen využívá příležitostí k tomu, aby „si namastila kapsu“. Šéf Kremlu se proto snaží vybudovat novou elitu z veteránů války na Ukrajině.
Nabízí jim program s názvem Čas hrdinů, v jehož rámci se mohou vyškolit k zaměstnání ve státní správě a zrychleně získat práci ve vládních úřadech.
Putin by neměnil politiku a nevytvářel novou elitu, kdyby měl v plánu brzy odejít. Nejnovější volby tak otevírají cestu nejen k dalším šesti letům v prezidentské funkci, ale možná i k dalšímu funkčnímu období – v roce 2030 mu bude ale 77 let.
Poučení z kampaně?
Základní poučení z volební kampaně a jejího průběhu je jasné: režim je teď v permanentním válečném stavu. Putin dokončil přerod ve válečného vůdce. Až válka na Ukrajině skončí, bude prezident dál muset ospravedlňovat autoritářství, které nepředstírá, že mu záleží na jeho poddaných nebo postavení Ruska ve světě.
Romancov: Volby mají být svobodné, soutěživé a spravedlivé. To Rusko nezažilo ani jednou
Číst článek
Nemusí to nutně znamenat další války nebo vojenská dobrodružství, i když snadnější cíle jako třeba Gruzie budou mít stále důvody k obavám.
Putin spíš bude své Rusko udržovat na stejné úrovni krize a paranoie a tvrdit, že země čelí neustálé hrozbě sabotérů a podvratných živlů na domácí půdě a tlaku ze zahraničí.
Neznamená to výstřední vraždění jako za stalinismu. Putinovým konečným odkazem však bude podobně zchátralý a upadající policejní stát jako Sovětský svaz ve svých posledních desetiletích, předvídá Mark Galeotti na stránkách londýnského listu.
Více si poslechněte v audiozáznamu pořadu Svět ve 20 minutách výše.
