Zámek Schönbrunn. Za vlády Marie Terezie začala zářná epocha, kdy se zámek stal centrem dvorského a politického života
Na konci 17. století pověřil císař Leopold I. barokního architekta Johanna Bernharda Fischera von Erlacha, aby navrhl císařský lovecký zámeček pro jeho syna, korunního prince Josefa, pozdějšího císaře Josefa I. Nahradil zámek, který byl na tomto místě postaven v roce 1642 pro císařovnu Eleonoru Gonzagovnu a v průběhu 18. století se měl rozrůst v palácové císařské sídlo.
Historie
Historie Schönbrunnu a budov, které na tomto místě dříve stály, sahá až do středověku. Od počátku čtrnáctého století neslo panství jako celek název Katterburg a patřilo k panství opatství v Klosterneuburgu.
V roce 1569 přešel majetek prostřednictvím Maxmiliána II. do vlastnictví Habsburků. Maxmilián měl zájem především na rozšíření obory, která byla určena pro chov domácí zvěře a ptactva. V bažantnici se však chovalo i exotické ptactvo, například pávi a krocani.
Po náhlé smrti Maxmiliána II. v roce 1576 přešel Katterburg na Rudolfa II. a ten se o něj příliš nestaral. Císař Matyáš využíval panství k lovu a podle legendy měl v roce 1612 při lovu narazit na Schöner Brunnen (což znamená „krásný pramen“), který nakonec dal panství jeho jméno.
Jeho nástupce, císař Ferdinand II., a jeho manželka Eleonora von Gonzaga, oba vášniví milovníci lovu, si Schönbrunn zvolili za místo svých loveckých oslav. Od roku 1686 bylo panství v držení císaře Leopolda I., který se rozhodl, že ho převede na svého syna a dědice Josefa a nechá pro něj postavit nové honosné sídlo.
V roce 1728 získal Schönbrunn císař Karel VI., který však panství využíval pouze k odstřelu bažantů. Nakonec jej daroval své dceři Marii Terezii. Za vlády Marie Terezie začala zářná epocha, kdy se zámek stal centrem dvorského a politického života. Pod jejím osobním vlivem byl velký lovecký zámeček Josefa I. přestavěn a rozšířen na palácové letní sídlo.
Po smrti Marie Terezie v roce 1780 zůstal zámek Schönbrunn neobydlený a jeho využívání jako letního sídla bylo obnoveno až za vlády císaře Františka II. (I.). V mezidobí byl Schönbrunn dvakrát obsazen Napoleonem, a to v letech 1805 a 1809.
V roce 1830 se ve východním křídle paláce narodil František Josef. Léta svého dětství a mládí trávil v Schönbrunnu. Když v roce 1848 nastoupil na trůn, zvolil si Schönbrunn za své oblíbené sídlo a strávil zde převážnou část svého života. Na počátku své vlády se František Josef přestěhoval do apartmánů v západním křídle, které obýval až do své smrti v roce 1916.
Světové dědictví UNESCO
Zámek Schönbrunn je jednou z nejvýznamnějších kulturních památek Rakouska a každoročně přiláká miliony návštěvníků. V prosinci 1996 byl zámek Schönbrunn zapsán na seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Zařazení na tento seznam potvrzuje význam zámku a jeho zahrad jako jedinečného barokního souboru.
Park
Park u zámku Schönbrunn byl zpřístupněn veřejnosti kolem roku 1779 a od té doby je oblíbeným rekreačním místem vídeňského obyvatelstva i středem kulturního a historického zájmu zahraničních návštěvníků. Rozkládá se v délce 1,2 km a v roce 1996 byl spolu s palácem zapsán na seznam světového dědictví UNESCO.
Brány parku se otevírají v 6.30 hodin. Během otevírací doby je vstup do zámeckého parku zdarma. Pokud chcete navštívit speciální atrakce Schönbrunnu, jako je Tajná zahrada, Oranžerie nebo Bludiště, a také zoologickou zahradu, Palmový dům a Pouštní dům, musíte si zakoupit jednotlivé vstupenky.
Zdroj: www.schoenbrunn.at