Odbory nejsou pro mladé lidi atraktivní. Boj o minimální mzdu je jen symbol, míní ekonom Rod
České odbory aktuálně hledají své nové vedení a zatím to vypadá, že v čele budou mít nadále dlouholetého předsedu Josefa Středulu. Toho před čtrnácti dny odstavily kvůli opomenutí při placení odborových příspěvků. „Bez ohledu na to, jak to dopadne, i kdyby byl pan Středula znovu instalován do vedení odborů, tak je to trapná až tragikomická vsuvka, kterou si mohly odpustit,“ říká v pořadu Řečí peněz Aleš Rod z Centra ekonomických a tržních analýz.
Proč jsou v Česku odbory tak slabé a málo populární?
Důvody kombinují zejména neschopnost odborářů vysvětlit lidem, proč by v institucionálním prostředí české legislativy, kde zákoník práce pozici zaměstnanců chrání, pro mě mělo být výhodou v odborech být.
Potřebuje ekonomika, ve které patří zaměstnanci k nejchráněnějším v Evropě, potřebuje silné odbory? V Řečí peněz odpovídá Aleš Rod z Centra ekonomických a tržních analýz
Odboráři píší a diskutují o tom, proč je v Česku tak málo lidí ochotno vstupovat do odborů nebo zakládat nové organizace. Objevují fenomény jako neatraktivita pro mladé lidi, neschopnost je oslovit, nejasné benefity z angažovanosti nebo neochota trávit volný čas odborářskou činností.
Lidé se chovají pragmaticky a odbory vnímají jako klíč ke dvěma věcem: k tomu, aby měli práci, anebo k tomu, aby se zlepšovaly pracovní podmínky, rostla mzda, reagovala na inflaci… Česko má za poslední dekádu nejnižší nezaměstnanost v Evropské unii a mzdy vzhledem ke struktuře ekonomiky rostou.
Ale jsou skutečně české odbory tak slabé? Vždyť si v minulých letech prosadily růst minimální mzdy vyšší než chtěli zaměstnavatelé.
Minimální mzda je spíš ideový symbol než něco, co by skutečně formovalo a dramaticky proměňovalo trh práce v Česku. Vzhledem ke způsobu zaměstnávání lidí je tu spoustu možností, jak minimální mzdu obejít, pokud to chce zaměstnavatel i zaměstnanec.
Je to spíš ideová válka, hezký symbol, který je mediálně atraktivní, ale že by to mělo výrazný dopad na trh práce, to si nemyslím.
‚Tragikomická vsuvka‘
Když se podíváme na současnou kauzu kolem vedení odborů, může to ještě více odbory poškodit?
Bez ohledu na to, jak to dopadne, i kdyby byl pan Středula znovu instalován do vedení odborů, tak je to trapná až tragikomická vsuvka, kterou si mohly odpustit.
Svaz KOVO nominuje do čela odborů Středulu. ‚Jiného kandidáta nevidíme,‘ řekl Ďurčo
Číst článek
Jakou motivaci má člen odborového svazu k tomu platit poplatky, když je neplatí ani předseda? Nebo co mohou odbory vyjednat, když nejsou schopni ani administrovat členství svého vedení? To nejsou otázky, které by dodávaly odborům větší vážnosti u veřejnosti.
Helena Horská vyzývá k většímu sektorovému zaměření odborů, aby nebyly organizovány jako celek, ale aby byly silné sektorové odbory, které budou mít přehled o dění a budou moci kvalitně vyjednávat se zaměstnavateli. Je to ta správná cesta?
Netroufám si odborům radit, ale z obecného pohledu to smysl dává. V Německu sektorová orientace zkracuje vzdálenost mezi dopadem na zaměstnance a vyjednávací schopností odborů. Odpadá nutnost zřizovat odborové organizace v podnicích a přemlouvat lidi, aby byl dostatečný počet členů.
To by stoprocentně vedlo k tomu, že by byly víc vidět výsledky. Pokud se podíváme na zápisy z jednání tripartity, tak to jsou pro mediánového voliče věci, kterým nerozumí.
Jak fungují odbory v zahraničí? A snižuje Česká národní banka v reakci na pokles inflace úrokové sazby dostatečně rychle? Poslechněte si celý pořad v audiozáznamu v úvodu článku.
