Petr Janyška: Visegrádská čtyřka je dnes prázdnou skořápkou

Jejich státy dělí hlubokým příkopem nejpalčivější otázka dneška v Evropě, totiž vztah k ruské agresi. Praha a dnešní Tuskovo Polsko Ukrajinu jasně podporují, dokonce jsou jedněmi z jejích nejhorlivějších zastánců v rámci celé Evropy, kdežto Budapešť a od nedávných slovenských voleb i Bratislava mlží a lavírují.

Čtěte také

Jiří Leschtina: Visegrádská čtyřka ve víru konspirací

Fico bez uzardění řekne, že Putin se „falešně démonizuje“ a že v Kyjevě není žádná válka. Orbán zase zpochybňu je vůbec Ukrajinu jako suverénní stát, vyděračsky blokuje každé rozhodnutí EU ve prospěch Ukrajiny a ustoupí, až když dostane z Bruselu výpalné.

Na setkání byli ti čtyři ministři schopni najít společného jmenovatele pouze v tom, že Rusko svou invazí porušilo mezinárodní právo a že Ukrajina musí zůstat v mezinárodně uznaných hranicích. Maďarský i nový slovenský ministr ale odmítli podpořit český projekt nákupu munice pro Ukrajinu ve třetích zemích i poskytnout Ukrajině zbraně.

Čtěte také

Petr Fischer: Normální česko-slovenský politický zlom

Naopak polský ministr Radosław Sikorski, letitý harcovník mezinárodního života s kontakty v nejvyšších patrech světové politiky, projekt podpořil nejen finančně, ale i logisticky. Což je u země sousedící s Ukrajinou důležitý argument.

Ministři tak vlastně jen zopakovali výsledek nevýsledek schůzky premiérů Visegrádské čtyřky, jež se sešla před měsícem v Praze.

Hluboký rozpor mezi těmi dvěma dvojicemi vede někdy k volání, že Visegrád je mrtev a ať z něj vystoupíme. Visegrád není ale žádná organizace, nemá ani sídlo, ani sekretářku, ani adresu.

Čtěte také

Svůj účel V4 dávno vyčerpala, míní poslanec Kolář z TOP 09. Je zárukou evropské budoucnosti, nesouhlasí Kobza z SPD

Je to jen volné sdružení sousedů, jež hned po pádu komunismu, ještě za Československa, založili tři prezidenti, kteří se znali ještě z disentu, Lech Wałęsa, Václav Havel a József Antall se záměrem navzájem se koordinovat tak, aby se všichni tři dostali co nejrychleji do NATO a do EU.

Dnes to je systém občasných setkávání a sousedské spolupráce ve středoevropském prostoru, nic víc. I když někteří, dříve Kaczyński a nyní Orbán, by jej rádi viděli jako určitý opoziční blok uvnitř EU. Do léta Visegrádu předsedáme, nedávným setkáním premiérů a teď ministrů jsme si odfajfkovali minimum slušnosti a tím to asi letos skončí.

Autokraté versus svobodomyslní liberálové

Čtěte také

Jiří Pehe: Summit Visegrádské čtyřky byl politické fiasko

Čtveřici ale nedělí zdaleka jen postoj k Ukrajině. Dělí ji domácí politika každého členského státu. Na jedné straně Orbán jako autokrat, který má doma už neomezenou moc, který si zcela podřídil média a určuje, co se učí ve školách, a Fico, který je na nejlepší cestě ho následovat.

Proti nim nová Tuskova vláda, která překlápí bývalý systém samovládce Kaczyńského do modelu klasického evropského demokratického státu. A vedle Tuska česká vláda, která je sice v mnoha sociálních ohledech necitlivá, ale země je bezpochyby svobodomyslným pluralitním státem, kde premiér neurčuje, jak mají soudy soudit.

Petr Janyška, bývalý velvyslanec ve Francii a publicista|foto:Karolína Němcová, Český rozhlas

V tomto kontextu je pro nás velkou úlevou, že díky Tuskově volebnímu vítězství loni na podzim nejsme obklopeni režimy, v nichž jeden člověk, populistický demagog s nacionalistickou rétorikou, drží v rukou ohromnou moc. A bylo by jen ku prospěchu státu, kdyby spolu český a polský premiér i ministři zahraničí drželi co nejpevněji.

Autor je publicista a bývalý diplomat