Je to zajímavé a svým způsobem velice příznačné srovnání. Zatímco za loňský rok maloobchodní tržby ve srovnání s rokem 2022 klesly o 4,1 procenta, objem peněz, které Češi protočili v hazardu, meziročně vzrostl o 15 procent a činil celkem 873,16 miliardy korun. Skoro by se chtělo říct, že když lidem nepřidali v práci, tak si usmyslili, že si svoji životní situaci zlepší skrze kurzové sázení, Sportku nebo hrací automaty.
Psát zde o tom, že touha Čechů zbohatnout bez většího pracovního přičinění nikdy nebyla malá, by bylo nošením dříví do lesa. Z historických statistik je patrné, že objem peněz, který se protáčí v tuzemském hazardu, stabilně roste. V posledních letech ale tento růst nabírá opravdu obrovské tempo a lze říct, že je jedním z nejrychleji rostoucích odvětví v ekonomice. Zkrátka roste stejně rychle jako bambus v tropické džungli.
Ve stručnosti si zrekapitulujme čísla. Podle dat Finanční správy loni Češi prohnali hazardem 873,16 miliardy korun. Velkou část této sumy – přesně 814,3 miliardy korun – na výhrách dostali zpět. Když to odečteme, vyjdeme nám, že nějakých 58,9 miliard korun zůstalo loterijním a hazardním společnostem. Ty na speciálních daních z hazardu odvedly 18,6 miliard korun, pak ještě platí daň z příjmů a musí zaplatit své zaměstnance a tak dále. Přesto i po odečtení všech těchto položek tyto společnosti nebudou mít žádný důvod žehrat na své hospodaření.
To se však může či mohlo změnit od začátku letošního roku, když v rámci konsolidačního balíčku vláda zvýšila daně u některých druhů hazardu a upravila pravidla pro zdanění výher. Zástupci byznysu pak horovali, že to bude znamenat nárůst černého trhu. Zda zbytečně nestrašili předem, uvidíme za pár měsíců.
Ale zpět k prezentovaným číslům. Nebudeme si nic nalhávat, 873 miliard korun je prostě veliký balík. Je to skoro ekvivalent 40 procent výdajů českého státního rozpočtu pro letošní rok. Docela by mne zajímalo, kolik peněz v absolutních číslech se protočilo v celém českém maloobchodě jako takovém. Bylo by pak zajímavé tyto cifry a jejich vývoj postavit vedle sebe. Z procentuálních údajů pouze víme, že tržby v obchodech klesaly. Jistě, bylo to dáno i tím, že Češi jezdili nakupovat za hranice. Druhým důvodem bylo žehrání na drahotu a omezené množství peněz. Ale bylo to opravdu tak, že by lidé neměli peníze? Ve světle sumy peněz utracených za hazard takové vysvětlení kulhá na obě nohy.
Jistě, není možné generalizovat. V Česku žijí stovky tisíc lidí poblíž úrovně chudoby a nemohou si vyskakovat. Pak tu je nějakých 200 tisíc lidí, kteří mají úředně zakázáno hrát automaty nebo sázet na fotbal. To ale neznamená, že si nemohou jít vsadit Sportku nebo koupit stírací los, u kterých žádné omezení není. Přesto by stálo za to, prostřednictvím nějaké hlubší sociologické studie zjistit, proč se v Česku hazardu tolik daří a co na něm lidi láká. Je to skutečně jen zábava a adrenalin, jak prezentují sázkové společnosti? Myslím, že tomu tak není a jsou za tím jiné faktory a údaje, které v prospěch naší ekonomiky příliš nehovoří.
