Rusko z Ukrajiny odvezlo tisíce muzejních exponátů. Kyjev mluví o specializované síti na krádeže umění

Při ruské invazi odvezli Rusové z ukrajinských muzeí a galerií tisíce děl a exponátů. Kyjev se nyní snaží rozklíčovat loupežné ruské sítě, které mají rabování na svědomí. Z Chersonského muzea umění, Chersonského oblastního muzea a Národního archivu Chersonské oblasti byly odvezeny celé sbírky. Na situaci upozornil deník Deutsche Welle.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Interiér vykradené pokladnice v Muzeu umění v ukrajinském Chersonu, kde byla vykradena většina exponátů, které se nyní, v rámci 2. výročí rusko-ukrajinské války 19. února 2024, objevují v různých ruských muzeích

Interiér vykradené pokladnice v Muzeu umění v ukrajinském Chersonu, kde byla vykradena většina exponátů, které se nyní, v rámci 2. výročí rusko-ukrajinské války 19. února 2024, objevují v různých ruských muzeích | Foto: Wojciech Grzedzinski | Zdroj: Reuters

Vyšetřovatel Bezpečnostní služby Ukrajiny (SBU) Jevhen Rusinov je přesvědčen, že existuje „síť“ na krádeže muzejních exponátů. „Víme, že jsou do ní zapojeni jak vysocí představitelé ruského státu, tak vojenský personál,“ řekl pro Deutsche Welle Rusinov.

Návrat nepřipadá v úvahu. Galerie odmítá splnit Putinův slib a vydat klášteru vzácnou ikonu

Číst článek

V Chersonském muzeu chybí po invazi přes jedenáct tisíc uměleckých děl, což činí víc než tři čtvrtiny sbírky. Některá díla se podařilo lokalizovat na základě materiálů, které muzeu posílají svědci vykládek.

„Znepokojení lidé nám odtud poslali videozáznam, na kterém je vidět, jak jsou naše obrazy vykládány. Poznali jsme je,“ říká ředitelka muzea Alina Dotsenko. Od té doby sledují zaměstnanci muzea ruské televizní záběry a sociální sítě.

Zatím se tímto způsobem podařilo dohledat pouze 94 uměleckých děl, s použitím inventárních čísel a fragmentů obrazů. O ostatních ukradených dílech zatím Ukrajina neví.

Malevič, Repin i Ajvazovskij. Některá muzea mění národnost umělců z ruské na ukrajinské

Číst článek

Osudy exponátů

Ředitelka Chersonského oblastního muzea Olga Gončarovová lituje především ztrátu starořeckých amfor, zlatých ozdob stepních kočovníků, středověkých zbraní a pravoslavných ikon. Ty převezli Rusové na levý břeh Dněpru, do oblastí stále okupované Ruskem.

Část exponátů skončila v Ruskem okupovaném městě Heničesk na jihu Ukrajiny. Tam se také uchýlili zaměstnanci muzea, kteří spolupracovali s ruskými okupanty. Část exponátů převezli do Chersonského Taurského muzea v Sevastopolu.

Ještě nejasnější je osud děl, které se nacházejí na stále okupovaných územích. Třeba v Ruskem okupovaném Mariupolu v doněcké oblasti byla všechna muzea zničena během ostřelování.

Vystavované obrazy ruských mecenášů zůstanou kvůli válce na Ukrajině v Paříži. Na jeden se vztahují sankce

Číst článek

Během ruské invaze bylo na okupovaných územích vyrabováno více než 40 muzeí, říká první náměstek ukrajinského generálního prokurátora Oleksij Chomenko. Ztráty zatím nebyly plně vyčísleny. „Může to trvat roky,“ říká.

Co se ztratilo

Vyrabovány byly třeba náhrobky ruských carských vojevůdců, a dokonce i ostatky ruského polního maršála Grigorije Potěmkina, důvěrníka císařovny Kateřiny Veliké.

Ředitelka muzea Alina Dotsenková oplakává ztrátu všech děl, včetně tří mořských krajin romantického malíře Ivana Aivasovského, „Portrétu dámy se psem“ anglického malíře ze 17. století Petera Lelyho a různých obrazů ze sovětské éry, které Dotsenková sama pro muzeum v 70. letech 20. století shromáždila.

Jakub Jirásek Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme