Článek
A právě Vlastimil Hela také každoročně zapaluje první vatru telegrafu na vrcholu Velké Javořiny v Bílých Karpatech. „Při telegrafování si lidé zprávy předávali z jedné stanice na druhou, podobně to dělali třeba i Keltové, pomocí světelných a kouřových signálů z kopce na kopec. A ve stejném duchu, v souznění s přírodou, funguje i Keltský telegraf,“ přiblížil Novinkám Hela.
V první rok Keltského telegrafu před patnácti lety se dvěma mužům a jejich přátelům podařilo propojit asi dvacítku kopců. Rok od roku se ale informace dostávala do dalších míst a těsně před koronavirovou pandemií dosáhla počtu 260 zapálených vater po mnoha kopcích v celém Česku. „Letos to bude kolem sto sedmdesáti ohňů, ke kterým se do kopců vydají tisíce lidí. Přiznám se, že tak velký zájem mezi lidmi jsme nečekali. Ale těší mne, že mělo smysl Keltský telegraf spustit,“ podotkl Hela.
Vlastimil Hela (uprostřed) při jednom z prvních ročníků Keltského telegrafu na Velké Javořině v Bílých Karpatech
Nejde podle něj pouze o to, že lidé na kopcích v první jarní sobotu přivítají jaro. „Ale uvědomují si smysl osobní proměny a potřeby hledání světla uvnitř sebe sama. Mají z kopce nadhled, nad sebou samým i nad okolním světem. A vzdávají z hory i hold přírodě,“ přiblížil Hela.
D1 u Brna ukrývá pohřebiště raných Keltů, zjistili archeologové
Keltský telegraf je stále otevřený novým účastníkům, stačí mít své stanoviště a kopec zaregistrovat na www.keltskytelegraf.cz, kde jsou všechny potřebné informace. Anebo se vypravit na některé z již přihlášených míst a připojit se k tamním „čertům“, jak si „telegrafisté“ říkají.
Mystická Velká Javořina symbolem propojení
Od prvních ročníků se jako první každoročně rozhořela vatra na Velké Javořině, po ní v předem domluvených intervalech vzplál další nejbližší kopec a za ním další a další. Dokud se signál nepředal k nejzápadnějšímu kopci Keltského telegrafu.
„Postupně jsme trasy s ohledem na počet kopců a účastníků museli rozdělit na více úseků, a tak jsou začátky na více místech současně. Ale Javořina zůstává nejosobitější. Je to mystická hora, odedávna uctívaná jako posvátná. Některé legendy odkazují na keltskou historii, stojí přímo na hranicích se Slovenskem a je symbolem propojení a setkávání lidí z obou stran hranice,“ vysvětlil Hela.
Musí zkontrolovat dopředu připravený rozpis tras, po nichž postupně v časových intervalech putuje světelný signál z místa na místo, pokud to vzájemná viditelnost kopců dovoluje. „Ne všude je ale možné ohně na kopcích zapálit, například v CHKO nejsou povolené. V takových místech je signál předávaný pomocí světlic nebo jiné formy světla,“ poznamenal Hela.
U ohňů na vrcholcích kopců si lidé mohou zabubnovat, zatančit nebo si jen tak popovídat.
A všem lidem spojeným s přírodou doporučuje vyrazit v sobotu večer do kopců. I kdyby jen měli pozorovat ohňové signály nesoucí se po okolních vrcholcích. „Když někdo večer vystoupá na kopec a dívá se na noční krajinu, v níž uvidí záblesk světla z jiného kopce jako potvrzení, že i tam jsou další telegrafisté, opanuje ho až mystický prožitek, zvláště když se povede rituál, společné bubnování anebo si lidé aspoň zazpívají a popovídají si spolu,“ dodal na závěr Hela. Na většině míst začínají akce od 19 hodin.
Česko má první keltské pivo. Vzniklo díky vědecké analýze
