Brno - Tomáš Čermák, jenž si má odpykat 5,5 roku za podporu a propagaci terorismu, podal ústavní stížnost. Směřuje proti verdiktu, který koncem loňského roku potvrdil Nejvyšší soud. ČTK to zjistila z justiční databáze. O stížnosti zatím není rozhodnuto, uvedla mluvčí Ústavního soudu Kamila Abbasi.
Čermák podle pravomocného rozsudku v době koronavirové pandemie veřejně vyzýval k násilí na politicích. V živém vysílání na facebooku se vymezoval vůči novele pandemického zákona. Diváky půlhodinového videa vyzýval k aktivnímu odporu proti přijetí novely, k převzetí moci, k vypálení Senátu a k vymanění České republiky ze struktur EU a NATO.
"Cílem bylo závažným způsobem destabilizovat ústavní a základní politickou strukturu země prostřednictvím násilných fyzických útoků ohrožujících lidské životy, resp. tělesnou integritu lidí a převzít moc v zemi do vlastních rukou. Projev obviněného se jasně nesl v duchu 'konec řečí, je třeba jednat, brutálně zaútočit, převzít moc a nastolit vlastní pořádek a zákony'," stojí v usnesení Nejvyššího soudu.
Za hlavní cíl násilí označil Čermák zejména senátory, poslance a členy vlády. Mimo jiné prohlásil "musíme těm dobytkům zatnout tipec" a "vyneseme je za rypáky a naházíme je do řeky a zbavíme se jich jednou provždy".
Kromě podpory a propagace terorismu byl Čermák spolu s Patrikem Tušlem odsouzen také za podněcování nenávisti k Ukrajincům na sociálních sítích a také za výtržnictví před domem evolučního biologa Jaroslava Flegra. V kauze nenávistných výroků o Ukrajincích dostal Čermák podmínku a Tušl desetiměsíční trest vězení. Oba nedávno podali ústavní stížnost.
Policie po Čermákovi pátrala, a to i pomocí mezinárodního zatykače. Byl dopaden loni 14. listopadu v Polsku. Česká policie si jej převzala 4. prosince na hraničním přechodu Chotěbuz-Cieszyn.
