Zpráva
V sobotu 23. března představí Divadlo v Dlouhé druhou premiéru této sezony, Cestu dlouhým dnem do noci Eugena O´Neilla v režii Ivana Buraje, který se od sezony 2025/26 stane novým uměleckým šéfem DvD. Legendární text amerického psychologického realismu bude uveden v novém překladu Ester Žantovské.
K volbě titulu režisér Ivan Buraj říká: „Vždy, když v projektech zkoumám osobní vztahy, tak mě látka zaujme, až když mi emoce nebo vztahy začnou připomínat něco, co mě zajímá i ve společnosti. V tomhle smyslu mi to s O´Neillovým textem chvilku trvalo, než jsem k němu dozrál, než jsem v něm uviděl současnost a motivy překračují půdorys jedné rodiny. Když jsem si hru přečetl před rokem, uviděl jsem v ní, snovým zrakem, sousoší, které v kompozici zvolených postav velmi přesně vyjadřuje současnost a její krize. Otec – jazykem dneška splňuje dokonale kategorii bílého heterosexuální muže, který řeší zejména ekonomiku a materiální zabezpečení vlastní rodiny. Matka, která se snaží vytvářet domov, ale dokáže to jenom s pomocí berličky opiátů. Postava staršího syna Jamieho, utápějícího se v závislosti na alkoholu, který leží nenápadně vedle morfia, jako stejně destruktivní závislost a zdánlivé řešení Jamieho rozporu mezi nápodobou otce a vzdorem vůči němu. A nakonec Edmund, alter ego O´Neilla zamlada – idealista, který by hrozně chtěl změnit svět k lepšímu, nebo aspoň vstoupit do rodiny, která v mých očích symbolizuje svět, léčivě. A nad tím vším se vznáší v pozadí naznačená krize zdravotního systému, kolaps péče o duševní zdraví, vůbec kolaps důvěry ve veřejný prostor a instituce. Ovšem vedle této temnoty jsme měli potřebu i cosi symbolicky léčit, nebo alespoň poznávat jinak. Proto jsme se rozhodli projít skrze rodinné terapie postav této hry a vytvořit z nich fragment, sen o terapii rodiny Tyronových, který se stal součástí naší inscenace. I když věřím, že léčivé je už to, že jsme schopni dát temným proudům jméno, podívat se jim do očí.“
-----
Eugene O'Neill Cesta dlouhým dnem do noci
Pomalé snímání rozvratu jedné rodiny.
Překlad: Ester Žantovská
Režie: Ivan Buraj
Dramaturgie: Tereza Marečková
Scéna: Antonín Šilar
Kostýmy: Kateřina Štefková
Hudba: Matúš Kobolka
Pohybová spolupráce: Markéta Jandová
Archetypální rodinné panorama odrážející současnost zamotanou do iluze bezmezného individualismu a ekonomického růstu jako jediné spásy. A pod tím vším – obrovská touha po lásce a pochopení. Stín bílého muže. Temná strana lásky.
Hrají:
Mary Tyronová - Barbara Lukešová
James Tyrone - Jan Vondráček
Jamie Tyrone - Matyáš Řezníček
Edmund Tyrone - Samuel Toman
Služebná Cathleen - Štěpánka Fingerhutová / Táňa Malíková
Terapeut - Daniel Wagner
zdroj zprávy: Karola Štěpánová
K volbě titulu režisér Ivan Buraj říká: „Vždy, když v projektech zkoumám osobní vztahy, tak mě látka zaujme, až když mi emoce nebo vztahy začnou připomínat něco, co mě zajímá i ve společnosti. V tomhle smyslu mi to s O´Neillovým textem chvilku trvalo, než jsem k němu dozrál, než jsem v něm uviděl současnost a motivy překračují půdorys jedné rodiny. Když jsem si hru přečetl před rokem, uviděl jsem v ní, snovým zrakem, sousoší, které v kompozici zvolených postav velmi přesně vyjadřuje současnost a její krize. Otec – jazykem dneška splňuje dokonale kategorii bílého heterosexuální muže, který řeší zejména ekonomiku a materiální zabezpečení vlastní rodiny. Matka, která se snaží vytvářet domov, ale dokáže to jenom s pomocí berličky opiátů. Postava staršího syna Jamieho, utápějícího se v závislosti na alkoholu, který leží nenápadně vedle morfia, jako stejně destruktivní závislost a zdánlivé řešení Jamieho rozporu mezi nápodobou otce a vzdorem vůči němu. A nakonec Edmund, alter ego O´Neilla zamlada – idealista, který by hrozně chtěl změnit svět k lepšímu, nebo aspoň vstoupit do rodiny, která v mých očích symbolizuje svět, léčivě. A nad tím vším se vznáší v pozadí naznačená krize zdravotního systému, kolaps péče o duševní zdraví, vůbec kolaps důvěry ve veřejný prostor a instituce. Ovšem vedle této temnoty jsme měli potřebu i cosi symbolicky léčit, nebo alespoň poznávat jinak. Proto jsme se rozhodli projít skrze rodinné terapie postav této hry a vytvořit z nich fragment, sen o terapii rodiny Tyronových, který se stal součástí naší inscenace. I když věřím, že léčivé je už to, že jsme schopni dát temným proudům jméno, podívat se jim do očí.“
-----
Eugene O'Neill Cesta dlouhým dnem do noci
Pomalé snímání rozvratu jedné rodiny.
Překlad: Ester Žantovská
Režie: Ivan Buraj
Dramaturgie: Tereza Marečková
Scéna: Antonín Šilar
Kostýmy: Kateřina Štefková
Hudba: Matúš Kobolka
Pohybová spolupráce: Markéta Jandová
Archetypální rodinné panorama odrážející současnost zamotanou do iluze bezmezného individualismu a ekonomického růstu jako jediné spásy. A pod tím vším – obrovská touha po lásce a pochopení. Stín bílého muže. Temná strana lásky.
Hrají:
Mary Tyronová - Barbara Lukešová
James Tyrone - Jan Vondráček
Jamie Tyrone - Matyáš Řezníček
Edmund Tyrone - Samuel Toman
Služebná Cathleen - Štěpánka Fingerhutová / Táňa Malíková
Terapeut - Daniel Wagner
zdroj zprávy: Karola Štěpánová
Další zprávy
Divadlo FESTE přiveze z Ukrajiny Žal. Inscenaci o smutku, nenávisti, válce, depresi i úzkostech - a především o mladých…
(Divadlo Feste, 25.4.2024)
Festival ARENA 2024: Divadlo bratří Formanů přichystalo pořádnej „cirkus“ v ERPET Centru
(Divadlo bratří Formanů, 24.4.2024)
Švandovo divadlo uvede písničkový retro muzikál o božském zpěvákovi putujícím za snem o dokonalém popu
(Švandovo divadlo, 23.4.2024)
Hádka o umění v divadle Reduta
(Národní divadlo Brno, 22.4.2024)
Dítě v Dlouhé 2024 - vítězové
(Divadlo v Dlouhé, 18.4.2024)