Přestože mají jen čtyři poslance, preference se jim stabilně drží kolem deseti procent. V nadcházejících volbách do Evropského parlamentu nyní čeká Piráty důležitá přetahovaná s dřívějšími spojenci Starosty o liberální proevropské voliče. Na klíčové stranické pozice se u Pirátů dostává čím dál tím víc žen, a to i bez nutnosti kvót.

Praha 6:17 22. března 2024 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

V květnu 2021 startovali Piráti a Starostové kampaň před volbami do Poslanecké sněmovny. Mezi krajskými lídry se vymykala jen jediná žena, pražská jednička společné kandidátky Olga Richterová.

O necelé tři roky později jsou na tom Piráti úplně jinak. Mají čtyři místopředsedkyně, na kandidátce pro evropské volby ženy na druhém a třetím místě a pro krajské volby hned polovinu lídryní.

Na nadcházející sérii čtyř typů voleb během roku a půl se Piráti připravili na lednovém celostátním fóru, kde sice podrželi ve funkci předsedu Ivana Bartoše, který je v čele strany s dvouletou přestávkou už od roku 2009, zcela ale obměnili jeho pobočníky.

Ženy nemusí mít převahu, rovné zastoupení bych ale chtěla vždy, říká místopředsedkyně Pirátů Kocmanová

Číst článek

Novými místopředsedkyněmi je ženské kvarteto Klára Kocmanová, Markéta Gregorová, Jana Holomčík Leitnerová a Dominika Poživilová Michailidu. Tento tým provede Piráty červnovými volbami do Evropského parlamentu, podzimními krajskými a senátními volbami i těmi sněmovními na podzim 2025.

Podle politologa Víta Hlouška z Masarykovy univerzity jsou i díky tomu Piráti jedinou stranou, která na ženy myslí způsobem, jemuž se dá věřit. „Je to i tím, že poptávka po férové politice vůči ženám je spíše mezi mladšími voliči, na které Piráti cílí,“ popsal pro iROZHLAS.cz a Radiožurnál.

„Trvalo nám pár let sem dojít, ale jsem za to hrozně ráda. Chtěla bych, aby měly ženy rovné zastoupení. Myslím si, že pro mladé lidi jsou rovné příležitosti velkým tématem,“ říkala v lednu krátce po svém zvolení 1. místopředsedkyní strany poslankyně Kocmanová.

Podpora drží

Podobně jako v otázce rovnosti žen a mužů ušli Piráti velkou cestu i od zmíněného spojenectví s hnutím STAN. Poté, co po „kroužkovacím masakru“ zůstali ve Sněmovně jen ve čtyřech, jim mnozí predikovali konec, místo toho jsou ale dnes stabilně na desetiprocentní podpoře.

‚Nejstabilnější strana‘ ve vládě je neviditelná. TOP 09 balancuje na hraně, koalici Spolu potřebuje

Číst článek

„Po sněmovních volbách 2021 jsem jejich situaci interpretoval, že budou kvůli nenaplnění očekávání, která do nich voliči vkládali, spíše klesat někam k pěti procentům. Že se ale drží stabilně na svém, vychází z toho, že mají relativně stabilní voličské jádro,“ popsal ředitel agentury Median Přemysl Čech.

Podle něj tak těží i z toho, že nejsou hlavními tvářemi nepopulární vlády a daří se jim vystupovat jako určitá alternativa, byť jsou součástí vládnoucí moci.

Nejsilnější demografické skupiny Pirátů jsou nejmladší voliči do 30 let, vysokoškoláci a mírně častěji muži než ženy. Alespoň na tom se shodne většina výzkumných agentur. „Jejich voličskou základnu tvoří také ve velké míře studenti a prvovoliči,“ konstatoval poslední Median.

Pro i proti vládě

Přestože je ve straně nezanedbatelná frakce, která do vlády Petra Fialy (ODS) vstoupit vůbec nechtěla, opuštění kabinetu není na pořadu dne. A to přesto, že toto křídlo získalo v pětičlenném nejužším vedení v podobě Gregorové a Poživilové Michailidu dvě zástupkyně.

Hájím to, na čem Piráti vyrostli. Z vlády bych odešla, říká nová místopředsedkyně Poživilová Michailidu

Číst článek

Gregorová sice svá dřívější slova trochu zmírňovala, to druhá zmíněná nikoliv. V Interview Plus jen pár dní po svém zvolení Poživilová Michailidu znovu zopakovala, že by z vlády odešla: „Umím si představit, že bychom byli kvalitní opozicí, která zde chybí. Dnes tam jsou strany populistického ražení, které nepřicházejí s konstruktivními připomínkami. Kdybych tam byla sama za sebe, tak jdu.“

V loňském roce Piráti odvolali z širšího stranického vedení – republikového výboru – na jedné straně zastánce pragmatického provládního proudu Jakuba Michálka a na druhé straně i jeho vnitrostranickou antitezi Janu Michailidu, sestru nové místopředsedkyně.

„Jednu dobu to vypadalo, že jsou Piráti spíš největším nebezpečím sami sobě,“ uvedl politolog Hloušek i s odkazem na to, že některé vnitrostranické diskuse řeší na veřejném internetovém fóru.

Bartoš, Lipavský a Šalomoun

Argumentem pro setrvání ve vládě je i pro řadu skeptiků výkon pirátských ministrů. Předseda Ivan Bartoš je vicepremiérem pro digitalizaci a ministrem pro místní rozvoj, Jan Lipavský ministrem zahraničí a Michal Šalomoun ministrem pro legislativu. A i mnozí odpůrci pirátské účasti ve vládě jejich práci oceňují.

Podle politologa Hlouška jim „viditelní a relativně pozitivně přijímaní“ ministři kompenzují to, že mají jen čtyřčlenný poslanecký klub. Podle něj Pirátům pomáhá i to, že jejich ministři se na rozdíl od jiných nedokázali zdiskreditovat.

Jeho kolega z Masarykovy univerzity Otto Eibl zmínil, že se Pirátům daří pomalu naplňovat program například v otázce digitalizace státu. „Mají ale smůlu v tom, že to zase tolik lidí nezajímá a upřednostňují jiná témata,“ uvedl.

‚Udělejte mi podklady na toho zm**a.‘ Babiš chtěl citlivé informace o Lipavském

Číst článek

Hloušek zdůraznil, že mají Piráti v případě Lipavského štěstí, že se v tomto volebním období zahraniční politika hodně řeší. „Lipavský je díky tomu vnímán pozitivně a jako daleko silnější ministr, než se jevilo na začátku. Může jim přihrát podstatný díl podpory,“ domnívá se Hloušek.

Přestože je viditelným ministrem, nemá Lipavský funkci v užším stranickém vedení a ani se o žádnou na posledním celostátním fóru neucházel. Je pouze členem 40členného republikového výboru.

„Že tolik nemanifestuje své pirátství, může být docela chytré. Působí profesionálně jako ministr zahraničí, diplomat. Česko po dlouhé době dělá konzistentní zahraniční politiku, na které je shoda mezi vládou a prezidentem. Pak ale může vstoupit do předvolební kampaně před sněmovními volbami a začít se na základě tohoto renomé více profilovat jako Pirát,“ popsal Hloušek.

V posledních dvou týdnech byl dokonce ministr zahraničí jednou z hlavních postav domácí politické agendy, kdy nejprve nazval Andreje Babiše bezpečnostním ohrožením Česka, načež unikla na veřejnost e-mailová komunikace šéfa ANO, v níž žádal o osobní informace o Lipavském, včetně toho, zda má děti.

Kdo je větší liberál?

Celým aktuálním volebním obdobím se také nese křivda ze zmíněného kroužkování na společných kandidátkách Pirátů a Starostů z voleb 2021. Obě partaje se snaží vykreslit jako primární hlas tuzemských proevropských středových liberálů, což se projevilo i v loňském Stranickém kompasu iROZHLAS.cz.

Starostové díky 33člennému poslaneckému klubu mají více sil na prezentování liberálních témat typu manželství pro všechny nebo Istanbulské úmluvy než Piráti. Zároveň ale vznikli jako ideologicky amorfní uskupení jednotlivých osobností, a tak se hlavně v jejich senátním klubu stále drží i někteří hodnotoví konzervativci, což se projevilo právě při hlasování o zmíněné úmluvě o potírání násilí.

V té souvislosti tak Piráti říkají, že to oni jsou „jedinou skutečně liberální proevropskou stranou v Česku“.

Velký střet o liberálního proevropského voliče mezi Piráty a Starosty přijde už v červnu během voleb do Evropského parlamentu. Zatímco Piráti sází na stávající europoslance Marcela Kolaju, Markétu Gregorovu a Mikuláše Peksu a jen se mezi ně na třetí místo vklínila Zuzana Klusová, úplné čelo kandidátky Starostů tvoří známější tváře exposlance Jana Farského a hlavně prezidentské kandidátky Danuše Nerudové.

„Piráti rozhodně nebudou tolik vidět pro voliče, kteří nejsou jejich skalními příznivci,“ zhodnotil politolog Hloušek.

Jakub Grim Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít