Usedlost Cibulka 2024 - nádech k novému životu (fotoblog)

Šťastná léta byla pro Cibulku od r. 1817 do r. 1826, kdy ji získal hrabě Leopold Linhart Thun-Hohenstein, bývalý pasovský biskup. Mohl si pokojně užívat svůj "důchod", ale věnoval svůj čas i prostředky velkolepé přestavbě usedlosti na empírový zámeček a proměně přilehlých pozemků v anglický park. Usedlost, obklopená překrásně upravenými zahradami, tvořila s navazujícím romantickým parkem dokonalý celek.

Čas oponou trhnul... z Cibulky zbyla jen ohlodaná kostra, ale ta se snad nechá znovu obalit. Vstupme tedy dovnitř empírovou bránou se dvěma toskánskými sloupy, která nese erb hraběte Thun-Hohensteina s atributy biskupské hodnosti i pasovského knížectví. Vpravo od brány se nachází domek zahradníka, první již opravená budova. Jedno slepé okno zdobila až do roku 1978 známá busta  "Zahradníka" sochaře Václava Nedomy, ale poté, co byla poškozena hozeným kamenem, musela být sejmuta a uložena v depozitáři. Kopie sochy "Zahradníka" by se měla opět vrátit na své místo - okno má již připraveno!

První vlaštovka - domek zahradníka - se již doslova klube z hlíny. A jaký je vlastně záměr investora? Nadace zde plánuje otevřít Centrum dětské komplexní péče s paliativním přístupem, a to již v roce 2026. Konkrétně v tomto opraveném domku mají být dočasné kanceláře a zasedací místnosti Nadace, a také kavárna, přístupná veřejnosti.

Vnitřní obdélníkový dvůr je zakončen křídlem s cibulovou věží, která byla osazena hodinami s dvěma ciferníky a mosaznými ručičkami od hodináře Matyáše Lehotského. Vlevo od průjezdu vidíme hlavní obytné křídlo, jež bylo kdysi domovem také biskupa Leopolda.

Ze severní strany přiléhá k domu soukromá zahrada, z jejíž dávné podoby se zachovaly jen zlomky. Byla zde zpevněná terasa s výhledem do údolí Motolského potoka, na níž stála besídka s kamenným stolem. Půlkruhovou balustrádu terasy zdobily 4 sošky Číňanů a Číňanek, které se naštěstí zachovaly a měly by být uloženy v Galerii hl. města Prahy. Autorství bývá přisuzováno Václavu Prachnerovi. 

Stále ještě tu je válcový pamětní sloup s mramorovou deskou a poničeným nápisem, upomínajícím na návštěvu císaře Františka I. s rodinou v r. 1824. Kamenná koule s plastikou orla, která zdobila vršek sloupu, ho již dávno nezdobí...

Ani tzv. Prachnerova stéla, reliéf starého muže a anděla smrti, už v zahradě není - byla po restaurování přenesena na Malostranský hřbitov. Anděl ukazuje na latinský nápis "OMNIA TEMPVS HABENT" (Všechno má svůj čas) a stařec, zřejmě sám biskup Leopold, jej žádá jen o chvíli... ještě chvíli života? Stéla vznikla v r. 1822 a pan biskup zemřel v r. 1826, byly mu tedy darovány ještě 4 roky. Na konci zahrady stály také dva osmiboké altány, které budou snad při rekonstrukci obnoveny.

My, staromilci, bychom si samozřejmě přáli, aby Cibulka opět povstala ve své nejkrásnější podobě, jakou měla před 200 lety. Ale víme, že to prostě není možné, čas nejde vrátit zpět, nelze zachránit každý starý strom, každý kámen.

Hospodářská budova je "vyzdobena" squaterskými obrázky. Neobvyklá psí bouda kombinovaná s holubníkem bude snad zachována...

Která stodola je zdobena takovouto nádhernou kašnou? Její součástí byl ještě bronzový chrlič ve tvaru labutí hlavy, který bohužel také zmizel. Cibulka je zkrátka jedinečná, muselo to být úžasné, když ve dvoře kvetly vysázené kaštany...

Vypadalo to, že její konec je nevyhnutelný, a přece jí teď svitla naděje! Těšme se tedy na výsledek rekonstrukce a držme palce Nadaci rodiny Vlčkových, aby se zdařil její bohulibý záměr a kouzelnému místu byl vdechnut nový život. Terapie krásou může přece také povzbudit těžce zkoušené duše dětských pacientů i jejich rodin.

Zdroje a odkazy:

Šárka Komedová: Košířská usedlost Cibulka v době působení Leopolda Linharta hraběte Thuna

https://nrv.org/