Skoro jako náboženství. Východočeské derby je jako dva jiné hokejové vesmíry

  9:52
Bitva nesmiřitelných. Čtvrtfinále play off hokejové extraligy proti sobě poprvé v historii postavilo Dynamo Pardubice a Hradec Králové v zápasech o titul. A na atmosféře na obou stadionech je to znát. Napěchované tribuny, decibely trhají rekordy, na ledě se bojuje o každý centimetr. Nikdo nedá nikomu nic zadarmo.

MF DNES se v reportáži pokusila porovnat atmosféru na obou zimních stadionech. A nutno dodat, že je až překvapivě rozdílná na to, že obě krajská města od sebe leží pouhých dvacet kilometrů.

Nabídka nejrůznějšího občerstvení je na hradeckém stadionu široká.

Zásadní rozdíl je v celkové náladě v aréně. Zatímco v Pardubicích se už z hokeje stává spíše zábavná show, v Hradci Králové stále panuje ta správná ryze vyhrocená hokejová averze vůči sokovi, jak vystřižená z devadesátých let, kdy se tým od soutoku Labe a Orlice poprvé dostal mezi hokejovou elitu. V enteria areně v každém přerušení hraje hlasitá muzika, na velké kostce nad ledem běží nějaký program.

Hradecká nenávist

To v Hradci se moc hudba nehraje a na kostce každou chvíli visí nápis: „Zdravíme kopírky a tleskače z jihu.“ Ten má urazit soupeře z Pardubic. Tím, jak se méně line hudba z reproduktorů, více fandí hradecký kotel. A ten patří k ozdobám zápasů v ČPP Areně. Neúnavně tlačí své oblíbence do útoku a především srdce houfu nejvěrnějších předvádí až téměř neskutečný fyzický výkon. Během úterního zápasu, který trval bezmála čtyři hodiny, ani na chvíli nepolevil.

„Už jsem pár derby odkomentoval, ale dnes to tady hlučností překonává všechno,“ uvedl v přenosu ČT komentátor Ondřej Zamazal. Atmosféru dobře dokreslila situace, kdy reportérka ČT Darina Vymětalíková, která stála před utkáním přímo pod hradeckým kotlem, vůbec neslyšela otázku, kterou jí ze studia položil Robert Záruba.

Samozřejmostí však je, že každý třetí pokřik hradeckých ultras musí mířit na soupeře. „Pardubice u Hradce, Fuck off Perníkov, pardubická banda **ráků, Dědkovy dě*ky,“ a další urážky se sypaly každou chvíli z tribuny.

V opačném gardu urážky také zaznívaly, ale četnost se nedá vůbec srovnávat. Averze hradeckých fanoušků, která panovala v době, kdy Dynamo hrálo u dna tabulky stejně jako ve chvíli, kdy je tým z Pardubic hlavním aspirantem na titul, má nádech téměř až náboženství. Nikdo vlastně neví, proč existuje, ale je jasně hmatatelná a dědí se z generace na generaci.

„V devadesátých letech lidé v Hradci Králové nebrali Pardubice ani jako město. Bylo to hodně vyhrocené,“ vzpomínal na derby ze sezony 1993/94 bývalý útočník Pardubic a televizní expert David Pospíšil.

Neúnavný Boro

Hodně rozdílný přístup k výkonu své profese mají i oba moderátoři zápasů. Zatímco v Pardubicích Jiří Vondra spíše dolaďuje atmosféru a vedle doprovázení soutěží pro diváky vlastně jen vyvolává po vstřelené brance jméno střelce, hradecký Tomáš Borovec více hecuje atmosféru vůči soupeřům.

„Zdravíme všechny zpod Bílé věže, která měří 72 metrů, a je tak jen o 12 metrů vyšší než pardubická Zelená brána,“ povídal před zápasem Borovec, který pobíhá po aréně v dresu se svou přezdívkou Boro na zádech a každou chvíli se snaží fandy přesvědčit k větším výkonům.

Nedá se příliš čekat, že by mu Vondra v sobotu odpověděl, že jasně nejvyšší stavbou v obou krajských městech je telekomunikační věž, která se nad pardubickou arénou pne do výšky 103 metrů.

Diváci komfort nezažijí

Návštěva hokeje v Pardubicích a Hradci Králové má však i společné atributy. A jedním z nich je poměrně veliké nepohodlí pro fanoušky. Koupit si o přestávce pivo? Ano lze, ale je potřeba vyrazit ze svého místa tak tři minuty před koncem třetiny. Zajít si na WC? Projekt na celou přestávku a dobře, že ji vedení ligy před časem rozšířilo na 18 minut.

Oba týmy mají poměrně staré haly, byť zmodernizované, a to je při zaplnění celé kapacity dobře patrné. Co se týče nabídky občerstvení, tak určitě vede Hradec Králové. Bufety nabízejí poměrně pestrou paletu jídel a rozdílný sortiment. To v Pardubicích si lidé musí vystačit hlavně s párkem a klobásou.

Bezpečnost se zlepšila

Co se však určitě zlepšilo na obou stadionech třeba oproti zmíněným devadesátým letům či prvnímu derby po návratu Hradce do extraligy, je bezpečnost v hledišti i na chodbách arén. Policie i pořadatelská služba už má nacvičené mechanismy, jak oba tábory oddělit.

Občas samozřejmě nějaký fanda jednoho i druhého týmu sedí mimo vymezený sektor, ale nikdo ho nenapadá, nepodkopává mu nohy či nekrade šálu. V tomhle se kultura během posledních let přece jen zvedla.

Horší to už bylo po úterním zápase v nočních ulicích Hradce, ve kterých měla skupina maskovaných „takyfandů“ napadnout pardubické příznivce a snažit se jim ukrást šály. V jednom případě úspěšně.

Pardubice ve čtvrtfinále play off vedou 3:1 na zápasy a v sobotu mohou na domácím ledě rozhodnout o postupu do semifinále.