Lipsko (Německo) - Lipský knižní veletrh, který se dnes otevřel pro veřejnost, je zkouškou úspěchu překladů českých autorů. ČTK to řekl šéf Českého literárního centra Martin Krafl. Česko podle Krafla rovněž využívá Lipsko k přípravě na vyhlášený Frankfurtský knižní veletrh, kde bude v roce 2026 čestným hostem.
Fotogalerie
Ani letos českému stánku v Lipsku nechybí slogan Ahoj!, který návštěvníci a nakladatelé s Českem už automaticky spojují. Stánek vychází z toho z roku 2019, kdy Česko bylo v Lipsku hostující zemí. Díky barevnému provedení a vlajkám patří k těm nepřehlédnutelným. Svou výstavní plochou se navíc řadí k těm větším, což ostře kontrastuje se sousední slovenskou prezentací, která je výrazně menší a skromnější.
"Novinkou je anglický název Česka Czechia místo dosavadního německého Tschechien," řekl Krafl. Tato změna je přípravou na Frankfurtský knižní veletrh v roce 2026, na kterém bude Česká republika používat oficiální anglický název země Czechia.
V letošní expozici se mimo jiné představuje Knihovna Milana Kundery v Brně a vystaveny jsou kolekce překladů české literatury ze všech žánrů, zejména do německého jazyka, aktuální knižní tituly na českém trhu i literatura pro děti a mládež. Nechybějí ani knižní tituly z ročenky Českého literárního centra New Czech Books 2023. V Lipsku jsou rovněž zástupci nakladatelství Host, Baobab nebo Vitium, Národní galerie v Praze a tiskárny Finidr. V národní expozici se představuje také letošní ročník pražského knižního veletrhu Svět knihy.
Česko je tradičně zastoupeno i na doprovodném festivalu Leipzig liest (Lipsko čte), na kterém se německým čtenářům se svou tvorbou představují čeští autoři. Účast v Lipsku přislíbili mimo jiné Radka Denemarková s románem Peníze od Hitlera, Markéta Pilátová se Senzibilem, Dora Kaprálová s dětským hororem Pan Nikdo a bílá tma nebo Marek Toman s knihou pro děti a mládež Neskutečná dobrodružství Florentina Flowerse, poctivého piráta ve službách madam L.
Ačkoli se veletrh v Lipsku návštěvníkům otevírá vždy ve čtvrtek, Česko bývá v tomto saském městě viditelné už od pondělí. Bylo tomu tak i letos, kdy se zde s německým překladem prvotiny nazvané Pálenka představil Matěj Hořava. Hořavovo vystoupení označil Krafl za literární překvapení. "Přilákalo to 90 platících návštěvníků, což byl mimořádný počet. Samotného autora to zaskočilo a mě překvapilo," řekl Krafl s tím, že Hořava je mezi německými čtenáři prakticky neznámý. Poznamenal, že knihu, která sleduje českého učitele v rumunském Banátu, si následně koupilo asi 20 lidí.
"Lipsko je jako lakmusový papírek, zda překlady najdou čtenáře. Nakladatelé tady jasně vidí, kteří autoři mají úspěch," řekl Krafl o významu lipského veletrhu, který patří k největším literárním akcím jara. Česko navíc Lipsko využívá k přípravě na své hostování na Frankfurtském knižním veletrhu v roce 2026. Odkazy na Frankfurt nad Mohanem pozorným návštěvníkům neujdou. Jedním z jich je předběžné logo v podobě otevřené knihy evokující moře a pobřeží s nápisem Czechia 26 - a country on the coast, tedy Česko 26 - země na pobřeží.
Toto motto, se kterým Česko do Frankfurtu míří, vychází ze Zimní pohádky Williama Shakespeara. Tato hra se částečně odehrává v Čechách, ačkoli tomu reálie neodpovídají, protože Shakespeare Čechy označil za přímořskou zemi. Tento motiv Česko využívá, protože se označuje za součást světového oceánu literatury.
V rámci příprav na Frankfurt pořádá Česko setkání německých a českých nakladatelů. "Máme v kongresovém centru seminář, na který jsme pozvali deset českých nakladatelů, deset německých nakladatelů a asi 15 překladatelů," řekl Krafl. Cílem je představit knihy, které mají potenciál být přeloženy do němčiny.
Frankfurt nevyhlíží jen Česko, ale také Jürgen Tschirner z lipského nakladatelství Tschirner & Kosová. Tschirner ČTK nicméně řekl, že účast na Frankfurtském knižním veletrhu bude finančně náročná. Nakladatelství, které provozuje se svou českou manželkou Kateřinou Tschirnerovou-Kosovou, se věnuje vedle německých i česko-německým tématům a regionu Krušnohoří.
Tschirner v Lipsku vystavuje mimo jiné dvě novinky, které přinášejí příběhy a recepty ze severních Čech a Chebska. Čtenářům nabízí rovněž knihu Geschichten vom Erzgebirgskamm - wenn Grenzsteine erzählen könnten (Příběhy z hřebene Krušných hor - kdyby hraniční kameny uměly vyprávět), kde není opomenuta ani česká část Krušnohoří.
