Jak dlouho spolu hrajete?
Honza Kopečný: Známe se přes deset let, ale kapelu máme kratší dobu. Asi tak pět let.
Petr Ryšavý: Jsme spolu deset let.
Proč zrovna název Botox?
Petr: Na to máme jednoduchou odpověď. Chtěli jsme naším stylem a tvorbou vyplnit určitou mezeru na hudebním trhu. Proto kapela Botox, proto naše písničky, proto naše texty.
Honza: Je to trošku kontroverzní, ale na tom není nic špatného.
V českém showbyznysu je velká konkurence. Jaké to je, "bojovat" s ostatními kapelami?
Honza: My nemáme konkurenci.
Petr: Když jsme začali před těmi pěti lety, cítili jsme, že se pouštíme do vod, které jsou pro nás hodně složité. Čím jsme starší, mám pocit, že se ty naše mantinely rozvírají. Kapely, které nám kdysi byly konkurenty, tak dělají trošku jiný styl a my si pořád držíme obyčejný pop-rock, písničky hrané s kytarou. Mám pocit, že zůstáváme jediní v téhle branži, kterým je rozumět a zpívají normální, český texty. Takže konkurenci nemáme.
Kapela je už takový vztah, bylo období, kdy jste se chtěli rozejít?
Honza: Asi tak před deseti minutami.
Petr: Já chtěl říct před pěti minutami.
Honza: Řekla jsi to správně, je to vztah. Ten prochází všemožnými držkopády a nám se stávají často. Největší výhoda mezi námi je to, že jsme si našli klíč, abychom si to ve chvíli, kdy se stane problém, hned řekli. Díky tomu fungujeme tak dlouho.
Petr: Třeba já mu teď hned řekl, že přijel pozdě. On řekl, že ano, přijel, a bylo to vyřešené.
Co na vaši kapelu říkají partnerky?
Honza: Není to jen práce po nocích, je to práce 24/7. Ale ony si nás vybraly, takže je to jejich úděl. Musí s tím počítat.
Petr: Jsou statečné.
Nežárlí na vás? Ke kapele patří i fanynky.
Petr: Svým způsobem asi jo. Vlastně bychom je urazili, kdybychom řekli, že nežárlí. Ale nechávají si to v sobě, jsou hodné. Jsou na nás hodné a vůbec nás tím nezatěžují. Pak by byl člověk v rámci toho koncertu a při setkání s fanoušky a fanynkami svázaný. My jsme prostě přirození. Jak jsme se narodili, tak se chováme. A naše holky to berou.
Honza: Patří to k tomu. Bez fanynek a fanoušků bychom nebyli my.
Na jednom svém křtu jste měli dokonce Jiřinu Bohdalovou, roztančili jste ji a dávali si s ní panáky.
Petr: Co panáky, já jsem dostal dokonce hubičku za to, že jsme se jí líbili, byli jsme milí a hodní. Mám celoživotní zážitek. Dokonce mi po tom křtu volal děda, který to viděl někde v novinách, a záviděl mi. Já jsem šťastný.
Honza: Já jsem trošku žárlil, protože ji Petr dostal dřív. Ale nakonec jsem ji dostal i já. Bylo to výjimečné. Co víc si přát. Kdo z jiných kapel má Jiřinku Bohdalovou na křtu desky. My si to užili extrémně. A co bude dál? Nechte se překvapit. 15. května máme zase Lucernu. Budou tam fantastičtí hosté, kteří si s námi střihnou jejich velké hity. Na to se těším.
Petr: Myslím si, že to zase bude trošku jiný žánr pro ty naše fanynky a fanoušky. Bude to zajímavé portfolio hostů.
Dostávají od holek dárky? Jaký byl ten nejbizarnější? Více se dozvíte ve videorozhovoru.
Zdroj: iGlanc.cz
