Počet obyvatel Česka během loňského roku stoupl ze zhruba 10,83 milionu na 10,90 milionu. Nárůst však zajistila jen migrace. Počet narozených dětí totiž znovu meziročně klesl, a bylo jich tak nejméně za posledních 22 let. Oznámil to ve středu Český statistický úřad (ČSÚ). Díky stěhování ze zahraničí přibylo loni asi 94 700 obyvatel České republiky. Naopak přirozenou výměnou, tedy rozdílem mezi počtem zemřelých a narozených, 21 600 obyvatel ubylo. Celkový přírůstek tak činil asi 73 000 obyvatel.

Ačkoli se loni do země přistěhovalo z ciziny více lidí, než se odstěhovalo, počet přistěhovalých meziročně výrazně klesl. „Do Česka se z ciziny přistěhovalo 141 300 osob – ve srovnání s rokem 2022 o 60 procent méně. Za poklesem stojí zejména mírnější příliv uprchlíků z Ukrajiny,“ uvedla Michaela Němečková z oddělení demografické statistiky ČSÚ.

Naopak počet vystěhovalých oproti předloňsku stoupl více než na dvojnásobek. Česko opustilo zhruba 46 600 lidí. „I v tomto případě představovaly významnou část migrantů osoby s dočasnou ochranou uprchlíka,“ doplnila Němečková. Tzv. dočasnou ochranu získávají právě lidé prchající z Ukrajiny kvůli napadení Ruskem. V Česku je podle posledních údajů ministerstva vnitra asi 380 000 lidí s dočasnou ochranou, která běžencům umožňuje přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění, vzdělání či pracovnímu trhu.

Počet narozených se oproti roku 2022 snížil více než o 10 000 dětí, tedy o desetinu, zhruba na 91 200. Byl to nejnižší počet živě narozených od roku 2001. Počet zemřelých v roce 2023 sice také meziročně poklesl, ale méně než množství narozených. Zemřelých loni ubylo zhruba o 7400 – tedy o šest procent – na 112 800.

Propad množství narozených dětí odráží podle Jitky Slabé z Národního institutu SYRI a Univerzity Karlovy nepříznivou ekonomickou situaci v zemi. „V dnešní době je velká část dětí plánována a výzkum z období pandemie ukázal, že plánování potomka je častější u osob, které vnímají svoji materiální situaci jako příznivou. Tento předpoklad bylo ale ve stínu vysoké inflace loňského roku těžké naplnit,“ uvedla na webu SYRI.

Až budou k dispozici podrobnější data, ukáže se podle Slabé, zda lidé odkládají narození prvního potomka do pozdějšího věku. „Druhou možností je pokles plodnosti u druhorozených a dalších dětí v tzv. vyšším pořadí. Zde je pak riziko, že rodiče svůj reprodukční záměr nejen posunou, ale dokonce od něj ve finále zcela upustí,“ doplnila. To by pak podle ní znamenalo, že česká populace bude bez migrace dál vymírat.

V loňském roce se rovněž snížilo množství sňatků. Pokleslo oproti roku 2022 o 12 procent přibližně na 48 300. Počet rozvodů byl podobný jako předloni, rozvedeno bylo asi 19 500 manželství. Podíl manželství končících rozvodem činil 37 procent a průměrná délka trvání manželství při rozvodu byla 13,5 roku.

Zajímají vás další kvalitní články z Hospodářských novin? Výběr těch nejúspěšnějších posíláme každý všední den večer v našem newsletteru 7 v SEDM, který si můžete zdarma přihlásit.