Zdroj: Shutterstock
Minimální mzda má v budoucnu odpovídat zhruba 45 procentům průměrné mzdy. Letos dosahuje 41 procent. Zároveň klesne počet úrovní zaručeného výdělku z osmi na čtyři, nově se bude týkat jen platu (ne mzdy). Počítá s tím novela, kterou dnes schválila vláda.
Nová pravidla u nejnižšího možného výdělku za klasickou pracovní dobu navrhlo ministerstvo práce a sociálních věcí. Vychází z evropské směrnice, která chce ve všech státech Evropské unie sjednotit výši minimálních mezd na polovinu průměrné mzdy v daném státě, případně na 60 procent mediánu mezd. Členské země by měly zavést nová pravidla nejpozději do listopadu letošního roku.
„Náš cíl je zajistit, aby minimální mzda rostla transparentně a předvídatelně. Tím eliminujeme potřebu každoročních vyjednávání, která často přinášejí nejasnosti a nepochopení. Jsem toho názoru, že hranice, kterou by minimální mzda měla postupně do roku 2029 dosáhnout, je aspoň 47 procent mzdy průměrné, do té doby by poměr minimální mzdy ke mzdě průměrné měl růst lineárně, přičemž tento poměr bude v roce 2025 činit 42,2 procent,“ říká ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka.
Ministerstvo původně připravilo obě varianty. První odpovídala 45 procentům průměrné mzdy a zachovala část zaručených mezd. Druhá počítala s 50 procenty průměrné mzdy, ovšem zcela rušila zaručené mzdy.
Po připomínkovém řízení poslal úřad na vládu první variantu. Vyhověl tak především požadavkům zaměstnaneckých svazů, které poukazovaly na neúměrné finanční zatížení zaměstnavatelů v případě, že by minimální mzda odpovídala polovině průměrné mzdy.
Podle parametrů letošního roku by při zvýšení poměru minimální mzdy k průměrné mzdě o jeden procentní bod zaměstnavatelé vydali na výdělky o 2,6 miliardy korun víc a stát o 95 milionů víc. Státní rozpočet by na sociálních a zdravotních odvodech získal asi 0,9 miliardy korun víc. „Jedná se o příklad pro představu, jaké náklady lze řádově očekávat při zvýšení relace o jeden procentní bod,“ vysvětluje ministerstvo.
Vyšší sazbu prosazovaly naopak odborářské svazy, které chtěly navíc zachovat i zaručené mzdy.
Novela zákoníku práce teď zamíří do Parlamentu. Účinnost novely je plánována na 1. července 2024.
Poměr 45 procent k průměrné mzdě má platit jen orientačně. Kromě výše průměrné mzdy totiž bude hrát roli i koeficient, který stanoví vláda podle kupní síly, životních nákladů, úrovně výdělků i míry produktivity.
Od roku 1993, kdy byla 2200 korun, měsíční minimální mzda v Česku postupně rostla k letošním 18 900 korunám.
„Koeficient stanoví vláda nařízením po projednání v Radě hospodářské a sociální dohody (tripartitě) vždy na období dvou let, počínaje 1. lednem roku, ve kterém má být poprvé použit. Výši koeficientu je možné měnit před uplynutím období, jen pokud dojde k podstatné změně vnitrostátních ekonomických podmínek. Pro jednotlivé celé kalendářní roky v rámci tohoto období je možné stanovit koeficient v různé výši,“ píše se v dokumentu.
S výjimkou posledních dvou let se vždy s minimální mzdou zvyšovaly i zaručené mzdy v celkem osmi skupinách. Ty jsou odstupňované podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti práce. Stanoví minimální výdělek pro různé profese.
Po projednání vládou ale ministerstvo oznámilo, že zaručená mzda skončí. Nahradí ji zaručený plat, který se bude týkat jen státní správy a veřejných služeb. „Zaměstnavatelé v privátní sféře ocení, že zrušíme složitou zaručenou mzdu,“ věří Jurečka.
Nejnižší úroveň zaručeného platu se má nově stanovovat:
Ministerstvo původně na vládu poslalo návrh, který by se vedle platu dál týkal i mezd – s výjimkou zaměstnanců spadajících pod kolektivní smlouvu.
Nejnižší úrovně zaručeného platu vyhlásí ministerstvo práce a sociálních věcí pro následující kalendářní rok ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv sdělením vždy do 30. září. To by mělo platit už letos pro stanovení výše minimální mzdy od ledna 2025.
Minimální mzda se od ledna zvýšila na 18 900 korun hrubého při pracovní době 40 hodin týdně, což představuje zhruba 41 procent letošní průměrné mzdy. Od minimální mzdy se odvíjejí i některé další limity, které s odměnou za práci přímo nesouvisejí. Týkají se daňového bonusu, přivýdělku uchazeče o zaměstnání v evidenci úřadu práce, zálohy na zdravotní pojištění pro osoby bez zdanitelných příjmů nebo zdanění důchodu.
Za minimální mzdu – přinejmenším papírově – pracovalo v loňském roce zhruba 130 tisíc lidí, vyplývá z dat Informačního systému o průměrném výdělku.
„Za minimální mzdu v Česku reálně pracuje jen minimum lidí. Daleko častěji je vyplácena oficiálně minimální mzda s doplatkem bokem. Když se zvýší minimální mzda, téměř nikdo nebude propuštěn, jen větší část výdělku bude vyplacena legálně,“ podotýká Daniel Hůle z neziskové organizace Člověk v tísni, který dlouhodobě pomáhá lidem s dluhy.
Kateřina Hovorková
Dlouhodobý investiční produkt
Myslete na sebe a zabezpečte se na penzi co nejlépe. Třeba investováním do široké nabídky fondů.
Sdílejte článek, než ho smažem
