PSALO SE PŘED LETY: Jak Zátopek zvítězil v Paříži a Sparta smolně přišla o semifinále poháru

V neděli byl v Paříži uspořádán XVII. ročník tradičního přespolního běhu ústředního listu Francouzské komunistické strany „l’Humanité“. Byl největší sportovní událostí Paříže a současně velkou mírovou manifestací pokrokových sportovců. Za velmi příznivého počasí probíhal závod po celou neděli od 9,45 hod. nepřetržitě až do 18,30 hod. na stadionu ve Vincennes. Ve 26 různých kategoriích, v nichž nechyběly ani kategorie pro 12–14letou mládež i závodníky starší přes 45 let, startovalo celkem 7839 závodníků a závodnic, tedy o 1500 účastníků více než loni a nejvíce vůbec v dosavadní historii tohoto významného sportovního podniku.

Loni navštívilo tento závod na 20.000 diváků, letos již přes 35.000 zájemců. Byli tu přítomni též tajemník Francouzské komunistické strany J. Duclos, šéfredaktor „l’Humanité“ A. Stil s dalšími členy Ústředního výboru Francouzské komunistické strany, mezi nimiž byli i E. Fajon, členové redakce „l’Humanité“ a další. Závod sledovali též námořník míru Henri Martin a francouzská vlastenka Raymonde Dienová. Z význačných sportovců přihlížel závodu i Zátopkův soupeř z olympijských her Francouz Mimoun O’Kacha, dále Ladoumeque, Marcel Hansenne a j.

Závod probíhal na klusácké dráze, která je na velkém prostranství. Trať vedla i lesem. Z tribun je velká část trati přehledná. Její polovina vede po měkké škváře, v další polovině jsou i úseky v terénu a jeden úsek asi 750 m dlouhý byl značně rozbahněn.

Hlavní závod mužů na 10.000 m, v němž startovali zahraniční borci, registrovaní v IAAF, byl zařazen na závěr denního pořadu. Běželo v něm 33 závodníků. Od startu vyrazil sovětský závodník Kuc: za ním byl Polák Plonkam, následován Zátopkem, jehož sledoval další sovětský běžec Anufrijev. Po prvém kilometru snažil se Zátopek dostat do čela pole závodníků, ale Kuc zvýšil tempo a získal 20metrový náskok. Za Zátopkem byli Plonka a Anufrijev. Ve druhém kilometru běžel Zátopek již společně s Kucem, 20 m za nimi byli Anufrijev a Plonka a na osmém místě Šantrůček. Ve 3. km byli stále společně v čele Zátopek s Kucem, sledováni v 50metrové vzdálenosti Plonkou a Anufrijevem. Šantrůček se dostal na 7. místo. Po 5. km unikl Zátopek Kucovi o 30 m, asi o 100 m za Kucem byl pak Anufrijev. Šantrůček zůstával na 7. místě, v 7500 m vedl Zátopek o 200 m před Kucem, za nímž o 20 m byli Polák Chromyk a další sovětští atleti Požidajev a Anufrijev, devátý byl Šantrůček. Do cíle vběhl Zátopek jako první, nadšeně zdraven diváky.

Konečné pořadí závodu mužů na 10 km: 1. Zátopek 30:34 min., 2. Chromyk (Polsko) 31:26 min., 3. Kuc 31:34,4 min., 4. Požidajev 31:38 min., 5. Anufrijev 31:47 min., 6. Basalajev 31:59 min., 7. Semjonov 32:05 min., 8. Popov 32:05,2 min., 9. Vanin (všichni Sovětský svaz) 32:08 min., 10. Plonka (Polsko) 32:10 min. Z dalších čs. závodníků je na 12. místě Koubek v čase 32:18 min. před Šantrůčkem, který časem 32:19 min. obsadil 13. místo. Na 16. místě je Tomis, na 23. Herčík, 27. Liška, 29. Bednář a 30. Klomínek.

Závod žen na 2000 m přinesl rozhodné vítězství sovětským atletkám. První z nich byla Otkalenková za 7:07,1 min., 2. Komarová 7:15 min., 3. Solopová 7:20,2 min., 4. Peskovová (Polsko) 7:23 min., 5. Černošeková 7:27 min., 6. Barachovičová 7:36 min., 7. Lysenková (všechny SSSR) 7:39 min.

Ve zvláštním mezinárodním závodě mužů na 10 km startovali jednak atleti NDR, dále pak švýcarští odboráři a odboráři francouzští, příslušníci FSGT. Z 29 účastníků zvítězil Hafenstein (NDR) za 33:01 min. před svými krajany Gräberem a Schulzem. Podobný mezinárodní závod měly i ženy na trati dlouhé 2000 m. První byla Caron-Renoltová (FSGT) za 7:50 min., 2. Blocková (NDR) 7:57 min., 3. Zeitzová (NDR).

V klasifikaci čtyřčlenných družstev je na prvém místě první družstvo SSSR před druhým družstvem SSSR, třetí Československo, čtvrté Polsko.

Brno – Zatímco pražská košíková žije prakticky jen ligou, Brno má basketbalovou sezónu každoročně mnohem pestřejší. Je tomu tak díky našemu mistrovskému týmu ZJŠ Brno a jeho startu v evropském Poháru mistrů. V Brně se ve středu uskutečnilo dlouho očekávané odvetné semifinálové střetnutí čs. mistrů s jugoslávským OKK Bělehrad. Domácí se v něm chtěli pokusit vyrovnat nepříznivý rozdíl devíti bodů z Bělehradu a probojovat se poprvé do finále této soutěže. Jejich soupeř však má na světovém fóru košíkové jedno z nejzvučnějších jmen.

V týmu OKK hrají čtyři zkušení reprezentanti Jugoslávie – Gordič, Korač, Pavelčič a Nikolič –, kteří dovedli na posledním mistrovství světa vybojovat stříbrnou medaili před SSSR a USA. Bylo tedy o přitažlivost tohoto střetnutí náležitě postaráno a brněnská tělocvična (škoda, že Brno nemá vhodnou sportovní halu) byla již po několik týdnů vyprodána. Brněnští po dramatickém boji dosáhli zaslouženého desetibodového vítězství, které jim otevřelo cestu do finále proti vítězi střetnutí Simmenthal Milán – Real Madrid.

Utkání také nikoho nezklamalo. Střetla se v něm dvě družstva vysokých kvalit, schopná i přes značnou nervozitu, jíž bylo pochopitelně celé utkání poznamenáno, produkovat výtečný basketbal, rychlý, dynamický, bez jakékoliv pasivity a statičnosti, s nacvičenými akcemi i vtipnou improvizací útoku, s aktivní a pohyblivou obranou i se znamenitou střeleckou jistotou.

Průběh střetnutí byl dramatický opravdu až do posledních vteřin. V prvém poločase domácí dvakrát prohrávali – 7:13 a 26:30. Ale výborná střelba Konvičky, Pištěláka, Konečného i několikerý únik Vlka dovedly nakonec ještě do přestávky získat čtyřbodový náskok. Ten však stále ještě nestačil. Korač se i přes to, že byl bedlivě střežen, dovedl uvolnit ke střelbě. Nikolič byl těžko k udržení ze střední vzdálenosti a Gordič dovedl vykonat mnoho užitečné práce při doskakování.

Po změně stran vzrostl počet osobních chyb, Korač a Gordič brzy měli po čtyřech, Rajkovič a Krkič odešli pro pět osobních chyb a jistota při bránění pomalu vyprchávala. Teprve v 6. minutě druhého poločasu Brno poprvé vyrovnalo devítibodový náskok svého soupeře, vedlo 61:52, dva koše Gordiče však rozhodnutí opět oddálily. Konvička, Konečný, Pištělák a znovu Konečný opět strhli převahu na svoji stranu – Brno vedlo 73:60. Korač stačil snížit (73:62) a při jeho bránění se Konečný dopustil páté osobní chyby. Nastoupil Milota a za Pokorného J. Bobrovský. Oba se střelecky uvedli, koncepce hry se neporušila a Pištělák s Konvičkou neustále udržovali náskok 11–13 bodů.

Závěr však byl velmi vzrušující. 25 vteřin před koncem Korač snížil na 85:74, J. Bobrovský fauloval Nikoliče a tento vynikající střelec měl možná v rukou osud utkání. Místo obou trestných hodů, které by pravděpodobně znamenaly třetí utkání, proměnil však jen jeden, a pak již domácí i přes presink Bělehradu udrželi onen náskok jediného bodu, tolik potřebného k postupu.

Body za Brno vstřelili: Konvička 30, Pištělák 15, Konečný 14, Vlk a Z. Bobrovský po 9, J. Bobrovský 4, Pokorný 3, Milota 1, za Bělehrad: Korač 28, Gordič 20, Nikolič 17, Tošič 5, Rajkovič 3 a Pavelič 2.

Řídili Cicoria (Itálie) a Hornyak (Maďarsko).

V předzápase junioři ČSSR vybojovali v Brně jedno z posledních přípravných utkání na mistrovství Evropy v košíkové. Porazili juniory Spartaku Brno ZJŠ 78:44 (41:22). Za vítěze stříleli nejlépe Házel a Mrázek po 10.

Po úterním slunečném počasí se včera obloha nad Splitem zatáhla a po celý den střídavě pršelo a poprchávalo. Fotbaloví experti si kladli otázku: Bude mokrý trávník výhodou pro Hajduk, nebo pro Spartu? Příznivci Hajduku si s tím však velké starosti nedělali. Ani na okamžik nepochybovali o postupu svého mužstva do semifinále Poháru UEFA. Moderní stadión Poljud, postavený nedaleko mořského pobřeží, se zaplnil do posledního místa a optimismus hlediště pár minut před začátkem utkání byl přímo hmatatelný. Ukázalo se, že však byl přehnaný. Sparta bojovala ve Splitu statečně a o jejím vyřazení se rozhodlo až v nastaveném čase.

Na mokrý trávník přivedl skotský rozhodčí Valentine mužstvo Sparty v kompletním složení, tedy i s Haškem a Bergrem, v domácím celku místo ohlašovaného Pešiče, který se zranil v tréninku, nastoupil Šušnjara. Trenér Ježek však své mužstvo proti poslednímu zápasu trochu přeskupil: Berger hrál na místě libera, Ščasný v obraně, Hašek s Chovancem ve středové řadě.

Domácí mužstvo, bouřlivě povzbuzované vyprodaným hledištěm, se snažilo o úvodní nápor, ale sparťané pozornou hrou v zadních řadách mu mnoho nedovolili. Berger zezadu přesně rozehrával míče svým spoluhráčům, ve středu hřiště hrála Sparta s Hajdukem vyrovnanou partii, ale útok se proti robustním zadákům Copovi a Rožičovi a rychlému Cukrovovi dlouho nemohl prosadit.

Brankář Sparty Olejár poprvé zasahoval ve dvanácté minutě při přímém kopu z pravé strany, bez pohromy přečkali sparťané i první rohový kop, ale druhý v osmnácté minutě přinesl vedoucí branku Hajduku: Chovanec v souboji s Jerolimovem neodhlavičkoval míč dostatečně daleko, zezadu na něj naběhl Gudelj, hrající levého obránce, a bombou asi z dvanácti metrů překonal Olejára.

Na stadiónu se rozpoutalo na chvíli peklo: létaly tu rakety, vybuchovaly dýmovnice a dělobuchy. Domácí mužstvo se však nepouštělo ani po tomto úspěchu do přílišného útočení. Hra v poli byla nadále vyrovnaná, naopak soustředěně bojující sparťané technickou hrou získávali zvolna převahu. Po půlhodině přišly i jejich střelecké příležitosti. Straka nejprve hlavičkoval nad břevno, potom Grigovu hlavičku Simovič s námahou zachytil na brankové čáře a později prošel Straka obranou Hajduku, ale zakončení chybělo. Těsně před poločasem však musel opět zasahovat Olejár při střele Prekaziho.

Druhý poločas začal opět převahou Sparty, ale obrovskou šanci měl Hajduk. Bielik nezasáhl dlouhý míč a Jerolimov se ocitl sám před Olejárem. Naštěstí vystřelil špatně, míč směřoval až k rohovému praporku. Na hřiště pak přišel Jarolím místo Calty, o chvíli později se Berger vysunul do středové řady a sparťané drželi otěže zápasu ve svých rukou. Byli ve druhém poločase jasně lepším celkem, přesně kombinovali, nebyli však vůbec nebezpeční v útoku a jediným výsledkem jejich převahy bylo pět rohových kopů během dvaceti minut. Domácím se proti bojovně a s přehledem hrajícím Pražanům nedařilo, Spartu předčili jedině rychlostí. Teprve v posledních deseti minutách se hra opět vyrovnala.

Do nastaveného času šla Sparta s kulhajícím Bergrem, který po devíti minutách odstoupil. (Nebyl vyloučen, jak hlásil reportér našeho rozhlasu.) Protože dva hráče předtím vystřídala, musela dohrávat utkání v deseti. Sparťané i v oslabení pokračovali v dobrém výkonu, hráči vydali ze sebe všechny síly, a v prodloužení si dokonce připravili více šancí než za celý druhý poločas. Griga v pádu po centru Ščasného přestřelil. Denk pronikl až před branku, ale jeho ránu srazil Rožič, a ani hlavička Skuhravého nenašla cestu do branky. Hajduk byl v závěru utkání, když už všichni mysleli na penalty, šťastnější. Minutu před koncem zahrával z ostrého úhlu Sliškovič přímý kop, hráči obou celků očekávali centr, ale Sliškovič překvapil všechny a nejvíce pak brankáře Olejára: střela k bližší tyči skončila v síti a o postupujícím bylo rozhodnuto.

Sparta: Olejár – Ščasný, Chovanec, Straka, Bielik – Calta (51. Jarolím), Berger, Hašek – Denk, Griga, Procházka (82. Skuhravý).

Hajduk: Simovič – Cukrov, Rožič, J. Čop, Gudelj – Sliškovič, Čelič, Sušnjara – Vulič, Jerolimov (76. D. Čop), Prekazi.

Branky: 18. Gudelj, 119. Sliškovič, 55 000 diváků, rozhodčí Valentine, žluté karty J. Čop – Hašek, Berger, Chovanec.

P. Nadoveza – Hajduk: „Měli jsme velký handicap, že nám chyběli čtyři hráči základní sestavy. Kdybychom byli kompletní, věřím, že bychom vyhráli snadněji. Sparta však má velmi kvalitní mužstvo, hrála lépe než v Praze, protože měla dost prostoru. Postup do semifinále je největším úspěchem v historii Hajduku.“

V. Ježek – Sparta: „Dnes snad Hajduk nevyhrál zcela zaslouženě, ale jeho postup do semifinále zasloužený je. Kdyby hráli oba Vujovičové, možná že by rozhodli o postupu svého mužstva už v normálním čase. Kolega Nadoveza má zkušenější a kvalitnější hráče než já. Nejsem vyřazením zklamán, ale když se prodlužovalo, přál jsem si, aby došlo k pokutovým kopům.“