Na jihu Čech se jim daří, což je patrné zejména na Šumavě, kde jich žijí stovky. Lidé je ale viděli už také v okolí Týna nad Vltavou, kam se postupně dostali po proudu řeky. Podle ochránců zvířat se jim tam daří velmi dobře a dodávají, že žijí na všech větších jihočeských řekách.

„Právě na Šumavě je to už zcela běžné zvíře. Do ostatních částí kraje se šíří hlavně podél Otavy, Blanice, Nežárky či Lužnice. Na Vltavě o něm bezpečně víme od Šumavy až po České Budějovice,“ vysvětluje ředitel jihočeské pobočky Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) Jiří Bureš. Podle něj je zatím situace relativně klidná.

„Kvůli jejich ochraně by tu ale vůbec neměl být, nacházíme se v zóně C, kde je povolený jejich odstřel a likvidace jejich děl. Na rybnících s ním zatím nejsou žádné velké problémy, ale je to otázka příštích let, kdy se do nich dostane ve větších počtech,“ upozorňuje Bureš a dodává, že zvířata mohou ucpávat výpusti nádrží.

Hráz zvládnou postavit za noc

Za pravdu mu dává také jednatel společnosti Rybářství Nové Hrady Vladimír Zvonař, který má s přítomností bobrů stále více zkušeností. „Zatím žerou porosty na hrázích a kácí stromy. Snaží se také zadržovat unikající vodu, ze stok neustále odstraňujeme natahané dříví. Nejhorší je, že jsou nesmírně pracovití. Když jim rozebereme hráze, přes noc si postaví nové. Je to nekonečná práce,“ připouští Zvonař.

Na novohradské rybníky se podle něho dostali bobři přibližně před pěti lety, a to postupným šířením ze Šumavy. „Poslední dva roky jich je tu ale stále více. Ochránci přírody je nechali se přemnožit a důsledky vidíme. Objevují se hlavně v okolí Dolního Dvořiště nebo Tiché, ale už i na Stropnici jsou sem tam vidět mladí samci,“ popisuje Zvonař situaci v regionu a dodává, že myslivcům se do odstřelu moc nechce.

9 fotografií

Jeho slova potvrzuje i Bureš, ochranáři totiž za poslední roky napočítali jen nižší desítky hlášení o odstřelu. „V některých oblastech se na ně myslivci soustředí, ale jejich lov není nic snadného a jen těžko se dá zastřelený bobr využít. Jako býložravce je také těžké ho jakkoliv otrávit, to je navíc trestný čin,“ upozorňuje Bureš.

Už sedmým rokem se setkávají s následky bobří činnosti také v Boršově nad Vltavou, kde je možné ohlodané stromy spatřit na úseku dlouhém osm kilometrů. Všímají si jich i cyklisté na oblíbené stezce spojující Boršov a Budějovice.

Silničáři přelstili bobry, rourami v hrázi je donutili ke stěhování

„Zejména okolo Plané je spousta okousaných kmenů. Je tam dokonce olše, která je ohlodaná kolem dokola a lidé si u ní dělají fotky. Obci tím ale žádné škody nedělají, na cyklostezce nám žádný nepořádek nepáchají,“ ujišťuje starosta Boršova Jan Zeman. Podle něj se dokonce mohla kolonie usadit nad jezem v Březí, kde si v břehu měli bobři postavit vlastní hrad.

„Dá se to poznat díky tomu, že v okolí jsou stromy hojně ohlodané a přímo v břehu je velký shluk dříví a větví. Bohužel je to oblíbená lokalita ke koupání, takže mám obavy, aby zde nějaký plavec nepřišel k újmě. Bobr je totiž teritoriální zvíře, které dokáže zaútočit i na člověka, což se v Česku už dříve stalo,“ varuje starosta. Podle Bureše je ale takový útok spíše vzácností, zvířata se lidí bojí a snaží se před nimi schovat.

Škody vyčíslili na dva miliony

Bobři přidělávají starosti pracovníkům Povodí Vltavy, kteří musejí nad rámec údržby břehů odstraňovat přehryzané kmeny z vodních toků, pěšin či stezek, kudy chodí lidé.

„Loni jsme vyčíslili škody a náklady způsobené bobrem v celém povodí Vltavy na dva miliony korun a částka neustále roste,“ říká mluvčí Povodí Vltavy Hugo Roldán.

Vodohospodáři tak musejí častěji kontrolovat břehy a spoustu podnětů dostávají také od lidí. „Největší problémy máme hlavně v povodí Berounky, odkud se bobři šíří i do Prahy a dále za ní. Dále pozorujeme vyšší výskyt na Klatovsku či Tachovsku. V Jihočeském kraji pak s bobry máme nejvíce zkušeností z okolí Českého Krumlova,“ jmenuje Roldán.