Praha - Hledání společného jmenovatele ve Visegrádské skupině (V4 - Česko, Polsko, Slovensko, Maďarsko) není nyní úplně jednoduché, země ale následně nacházejí shodu například v Evropské unii a Severoatlantické alianci (NATO). Na dnešní tiskové konferenci po jednání s polským protějškem Radoslawem Sikorským to řekl český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti).
Fotogalerie
Podle Sikorského je V4 dobrým fórem pro koordinaci v různých oblastech, například v zemědělství či průmyslu. Šéfové diplomacií zemí V4 se v Černínském paláci v Praze sejdou ve čtvrtek. Lipavský od jednání očekává otevřenou a upřímnou debatu.
Tam, kde se společné jmenovatele nepodaří nalézt, musejí jednoduše země V4 takovou situaci přijmout, míní Sikorski. Uvedl také, že na žádost Maďarska se bude navyšovat rozpočet Mezinárodního visegrádského fondu. "To pro mě znamená, že je tady vůle, aby tento nástroj pokračoval. Budeme o to usilovat," poznamenal polský ministr.
Lipavský nechtěl dávat do politických souvislostí dnešní schůzku s polským protějškem a čtvrteční zasedání ministrů V4. "Obě tyto události probíhají v plnohodnotném formátu, ani jedna z nich není na okraj druhé," uvedl. Stejně jako šéfové diplomacií nedávno krátce před setkáním čtyř premiérů v Praze jednali předsedové vlád obou zemí Petr Fiala (ODS) a Donald Tusk.
"Záleží, jak se podíváme na V4, kde zrovna politicky kdo jak stojí. Ale jsem zastánce toho, že formát má smysl," poznamenal Lipavský. Debaty o rozdělení bloku na V2+V2 by nechal pro politologické komentáře, řekl.
Země V4 rozděluje pohled na příčiny konfliktu i na formy pomoci Ukrajině, které jsou ochotny napadenému státu poskytovat. Česko a Polsko poskytují Ukrajině i vojenskou pomoc. Maďarsko a Slovensko tento postoj nesdílejí.
Česko a Polsko by měly posílit spolupráci v bezpečnostní oblasti, řekl Lipavský
Česko a Polsko by měly posílit spolupráci v bezpečnostní oblasti, Evropa je dnes v ohrožení a je nutné umět na to reagovat, řekl Lipavský po jednání se Sikorským to. Obě země podle něj ví, co znamená ruský imperialismus a že se nezastaví na Ukrajině.
Česko a Polsko podle Lipavského sdílí společné hodnoty svobody, demokracie a právního státu. Šéf české diplomacie po bilaterálním jednání poděkoval svému protějšku za podporu české iniciativy na dodávky munice Ukrajině, obě země podle něj stojí v čele pomoci Ruskem napadené zemi. Podle Sikorského je česká iniciativa důkazem toho, že nápady jsou něco, co může ovlivnit osud celé Evropy. Potvrdil, že se chce Polsko zapojit finančně a logisticky.
S návrhem na nákup munice mimo členské státy Evropské unie přišel premiér Petr Fiala (ODS) na mimořádném summitu EU na počátku února. O možnosti zakoupit ve třetích zemích 800.000 dělostřeleckých granátů pro Ukrajince o dva týdny později informoval prezident Petr Pavel na mnichovské bezpečnostní konferenci. Do pomoci se včetně Polska zapojí 18 států a první granáty by měla Ukrajina dostat do několika měsíců.
Česko i Polsko také podle ministrů podporují návrh Evropské komise na to, aby byly peníze výnosů z ruských aktiv zmrazených v Evropě využity na pomoc Ukrajině. Česko podle Lipavského plány podporuje, přesné poměry a konkrétní využití jsou podle něj k diskuzi. Podle Sikorského jde o správné rozhodnutí, kromě využití na podporu poválečné rekonstrukce Ukrajiny by peníze mohly jít také ukrajinským vzdušným silám, řekl.
Ministři zahraničí Polska a ČR kritizovali ruské prezidentské volby
Ministr Sikorski nepředpokládá polskou gratulaci Vladimiru Putinovi k vítězství v ruských prezidentských volbách ani účast na inauguraci. Řekl to na tiskové konferenci po jednání Lipavským. Legitimitu voleb podle českého ministra nelze připustit.
Současný prezident Putin se stal vítězem voleb se ziskem 87,28 procenta. Jeho vítězství ve volbách, v nichž mu chyběla skutečná konkurence, se očekávalo. Západ volby odsoudil jako nesvobodné. Evropská unie poukázala na nelegitimnost hlasování v Ruskem okupovaných částech Ukrajiny a uvedla, že tyto výsledky neuzná.
České ministerstvo zahraničí v nedělním prohlášení uvedlo, že volby nebyly demokratické ani transparentní. Poukázalo na systematické potlačování ruské občanské společnosti, nezávislých médií i jakéhokoliv náznaku opozice. Připomnělo, že volby se konaly v době agresivní války proti Ukrajině. Česko podle ministerstva neuznává volby na ukrajinských územích, které Moskva okupuje. Hlasování v nich označila česká diplomacie za nelegitimní volební frašku.
"Já jsem překvapen, že (Putin) nedostal 101 procent hlasů v těch volbách," řekl Sikorski. "Gratulace nebo účast na inauguraci za polskou stranu nepředpokládáme," dodal.
Lipavský opět odmítl to, že se ruské volby konaly i mimo území Ruské federace na "ilegálně okupovaných nebo falešně anektovaných územích především na Ukrajině." "Stejně tak Rusko nepřipustilo žádnou vnější pozorovatelskou misi nebo takovou, která by měla skutečnou legitimitu, například OBSE," poznamenal šéf české diplomacie.
Pochybuje také o tom, že byly dodrženy demokratické procesy, svoboda médií. "I smrt asi posledního reálného ruského opozičního politika, který aktivně vystupoval proti Putinovi, Alexeje Navalného je ukázkou toho, v jaké atmosféře volby proběhly," doplnil.
Dlouholetý opoziční vůdce a jeden z nejvýraznějších Putinových kritiků podle ruských úřadů zemřel náhle 16. února v trestanecké kolonii na Sibiři. Ruská opozice i řada západních představitelů klade vinu za Navalného úmrtí ruskému prezidentovi. Kreml popřel, že by se na smrti opozičního předáka podílel stát.
Sikorski upozornil na to, že Rusko je sice členem OBSE, pozorovatele této organizace ale při volbách na své území nevpustilo. Je to podle polského ministra ukázkou toho, jak Rusko vnímá spolupráci a standardy v organizaci, jejíž součástí je dobrovolně.
