Nejnáročnější trh je na Středním východě, v Asii musíte ctít feng šuej a Američany na výstřednosti příliš nezlákáte. Nejen tím se při své práci řídí Vladimír Kadlec, obchodní ředitel kamenickošenovské společnosti Preciosa Lighting.
Preciosa Lighting spadá do holdingu jablonecké sklářské Preciosy, jejímž majitelem je miliardář Ludvík Karl. Letos tamní výroba svítidel oslaví tři sta let existence a dosáhne miliardového obratu.
Vladimír Kadlec začínal v Preciose už před třiadvaceti lety, pod značkou Preciosa Lustry na inženýrské pozici. Postupně se z technického oboru překlopil do obchodního a několik let sbíral zkušenosti například v Hongkongu nebo Dubaji, kde strávil čtyři roky.
„V Šenově je naše výroba unikátní, protože tu máme vše pod jednou střechou. Od zpracování skla i kovů po design, vývoj a prodej,“ popisuje Vladimír Kadlec. Mezi poslední instalace, kterými se může Preciosa pochlubit, je třeba šestimetrový křišťálový zámek v pohádkovém pařížském hotelu nebo osvětlení v nově otevřeném resortu One&Only One Za’abeel v Dubaji.
Pro ikonickou stavbu kamenickošenovští designéři navrhli a skláři ručně vyfoukali více než tři sta svítidel z českého křišťálu, zdobících bezmála sedmdesát místností. V hotelovém lobby pak ožívá dynamická světelná instalace Crystal Forest, kterou tvoří osmnáct křišťálových stromů. Zahrnuje bezmála sedm tisíc křišťálových tyčí ve tvaru trojúhelníku, každou individuálně ovladatelnou.
Jak náročný je trh Středního východu?
Velmi náročný. Už jen proto, že je tam velká škála různých národností a náboženství. Klienti kladou silný důraz na kvalitu designu a chtějí pestré, barevné, nasvícené a třpytivé produkty. Tím se liší třeba od amerického zákazníka, který chce spíše rigidní design a je střídmější.
A samozřejmě je tam velká konkurence, musíme přinášet stále něco nového, klienti chtějí být překvapováni a překvapovat. Pro někoho je luxus mít pozlacené svítidlo, pro jiného, že se rozsvítí, když do něj fouknete. Ale myslím, že jsme schopni v konkurenci obstát. Máme dva kreativní ředitele a zkušený designérský tým.
Jak vaši práci ovlivňují zrovna zmíněná náboženství?
Ta řešíme hlavně ve východní Asii. Někteří naši klienti ctí učení feng šuej, takže jsou zaměřeni třeba na to, že ostré komponenty nesmějí směrovat dolů, protože by narušily energii v místnosti. To vše musíme akceptovat a dávat si pozor. V regionech ale máme stabilní týmy, složené většinou z místních, znalých toho prostředí. Jsme proto schopni lokální kulturu navnímat a následovat.
Stává se vám, že se vaše produkty snaží někteří výrobci okopírovat?
Ten produkt, který představíme, samozřejmě kopírovatelný je, ale my máme výhodu, že naše klientela nemá zájem na tom koupit si kopii, ale chce plnohodnotný originál. Nicméně čas od času se to také děje. A i když jsou naše svítidla chráněná ochrannou známkou, nemůžeme tomu úplně zabránit.
Ve funkci obchodního a marketingového ředitele jste rok, měl jste ambice něco změnit a dělat jinak než váš předchůdce?
Myslím, že jako firma máme velmi dobře nastavenou strategii, i to, jak se chceme rozvíjet a profilovat. Nicméně moje osobní přesvědčení je hlavně být podporou pro naše kolegy v obchodních pobočkách a předat i zužitkovat zkušenosti, které jsem dosud nabyl, od těch technických až po ty projektové a obchodní, kdy jsem pracoval na Blízkém východě, v Hongkongu a naposledy pět let v Dubaji.
Ve světě máme celkem sedmdesát lidí, dohromady jich u nás pracuje pět set. Máme čtyři hlavní teritoria: Severní Ameriku, Evropu, Střední a Dálný východ. Poboček je celkem osm, přičemž každý ten trh je ještě rozdělený na další zóny.
Rusko, z něhož jsme se kvůli válce na Ukrajině stáhli, tvořilo asi pětinu našich obratů, ale to jsme dokázali poměrně úspěšně nahradit jinými lokalitami.
Výhodou Kamenického Šenova je, že máte vše pod jednou střechou, včetně laboratoře. Jak konkrétně ji využíváte?
Prakticky neustále. Stále větší oblibě se těší náš program Maritime, což jsou svítidla pro zámořské lodě nebo jachty – a ta vyžadují vysokou úroveň technické expertizy. Svítidla musejí odolat fyzickým silám a v laboratořích zkoušíme i jednotlivé materiály. Pod mikroskopy hledáme různé možné praskliny a zkoumáme, proč vznikly.
Máme k dispozici solnou komoru, kde nasimulujeme úroveň slanosti určitého prostředí a zároveň vlhkosti vzduchu a zkoumáme, jak materiál reaguje. Anebo využíváme trhací přístroj, u něhož zase zkoušíme, při jaké síle a na jakém místě se roztrhnou dva slepené komponenty, abychom dokázali klientovi garantovat, co všechno takový spoj vydrží.
Která z instalací byla nejnáročnější?
V posledních letech asi ta pro mezinárodní letiště v Los Angeles, kde jsme vytvořili sedmnáctimetrové třpytivé vlny. Stejně jako design celé budovy jsme vycházeli z inspirace oceánem. Je dynamicky nasvícené, dokáže měnit náladu a hlavně odolá zemětřesení o síle až sedm stupňů Richterovy škály.
Spolupracovalo na ní hned několik týmů naší firmy, od designérů přes specialisty na výzkum inovativních materiálů, konstrukci až po samotné montéry na letišti. Velkou výzvou bylo upevnění samotného svítidla, které je tvořeno třemi propletenými stuhami. Nakonec se ukázalo jako nejlepší řešení využít středové konstrukce, kolem níž se stuhy obtáčí.
Jak vypadají testy, při nichž zkoušíte odolnost vůči zemětřesení?
Vypomohli jsme si 3D programy, v nichž jsme nasimulovali, jak by měla konstrukce vypadat, aby zemětřesení přežila. Jde o kombinaci uchycení a materiálu. Svítidla jsou specifická tím, že spojují kov, sklo a elektrokomponenty, a pokud máme před sebou výzvu, jakou jsou seismické oblasti nebo oceán, hledáme možnosti i v různých alternativních materiálech.
Cílem je, aby byly instalace nejen stabilní technicky a staticky, ale vydržely i určitou úroveň vlhkosti a slanosti, aby nekorodovaly.
Jaký zájem je o svítidla v programu Maritime?
V souvislosti s covidem došlo k poklesu, co se týče zámořských lodí. Teď se to zase zvedá, stejně jako u soukromého jachtingu, i když je pravda, že od vpádu Ruska na Ukrajinu zaznamenáváme menší stagnaci. Spousta majitelů lodí jsou právě ruští podnikatelé.
Zákazníci naopak přibývají v rezidenční oblasti. Průměrná hodnota projektu, která byla před dvěma lety jeden a půl milionu, se teď téměř zdvojnásobila na úroveň dvou a půl milionu. A každý rok ta poptávka roste kolem dvaceti procent. Více je i českých zákazníků, což nás těší. A ještě více, že si často najímají různá architektonická designová studia, která pak spolupracují s námi.
A co chtějí nejčastěji? Jsou ještě v oblibě i klasická svítidla?
Hodně to záleží na vkusu klienta, zda chce svítidlo dynamické. Zhruba devadesát sedm procent naší produkce jsou zakázková svítidla, kdy musíme navnímat požadavky zákazníka. Ten má buď jasnou konkrétní představu, kterou se musíme řídit, nebo prostor a nějakou vizi, jak by mělo svítidlo vypadat. Anebo má prostor a v něm nám dá zcela volnou ruku.
V katalogovém prodeji nabízíme klasická svítidla v historickém designu. Snažíme se tak stále udržovat tradiční výrobu křišťálových lustrů v našem regionu.
Zmínili jsme nejnáročnější instalaci, jaká byla nejdražší?
Z posledních let mě napadá projekt, kdy jsme vybavovali Emirates Palace v Abú Zabí anebo Mandarin Oriental v Dubaji, kam jsme dodávali velké světelné stromy, u nichž je naprogramovaná dynamická světelná scéna na různé denní doby.
Foto Preciosa Lighting
Zajímavý byl určitě i Royal Atlantis, Palm Dubai, kde jsme rovněž vyráběli obrovské kmeny, navíc do venkovního prostředí, takže jsme se museli vypořádat s teplem, pískem i solí.
A pokud se ptáte na cenu, tak ta největší svítidla stojí okolo šesti milionů dolarů.
Za posledních pár let dostalo české sklářství několik úderů. Nejdříve to byla pandemie covidu, pak zvýšení cen energií. Daří se vám vůbec investovat do rozvoje?
Naštěstí ano. Za posledních pět let jsme investovali 120 milionů korun, z toho dvacet do IT. Všechno to jsou peníze, které sami vyděláme, ale snažíme se samozřejmě hledat možnosti, kde ušetřit. V huti jsme přistoupili k jiným typům hutních agregátů, od klasických zděných pecí chceme postupně přejít ke skeletovým.
Je to trochu jiná konstrukce – šamotová – skládaná z cihel. Šamot je vysoce odolný kameninový materiál, pec se složí z prefabrikovaných celků a nemusí se vyzdívat. Díky tomu jsme zaznamenali padesátiprocentní úsporu.
