Svět, v němž se bortí perspektiva. O utrpení nejen od Nazareta po Náblus, ale od moře k moři
Komentář Václava Holance: Jako bychom stále ještě byli závislí na národních opiátech, pořád se odmítáme poučit historií a nahlédnout minulost z evropské a světové perspektivy, pořád se držíme archaických obrazů připomínajících dobu Františka Palackého, v jehož Dějinách patří k nejvýznamnějším symbolickým místům kolektivní paměti bitevní pole. Zkrátka jako bychom jako celek ještě nedospěli, neustále se zmítáme mezi Žižkou a Švejkem a je to vidět i na sentimentu, který část obyvatel chová k době před rokem 1989.
Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.
Jak Izrael, tak posléze Palestinci a jiné arabské státy hledali spojenectví a zbraně za zdmi Kremlu. I my jsme se o něco podobného pokusili. Myslím, že onen bonmot použil britský vicepremiér Clement Attlee, když glosoval snahu Edvarda Beneše získat Stalinovu podporu: „Kdo chce stolovat s ďáblem, musí mít dlouhou lžíci.“ Stolování se Stalinem zvládl málokterý politik z menší země.
Nejúspěšnější v této krkolomné diplomacii (spíše akrobacii) byli Finové a Izraelci. Ti první uspěli vzhledem k bezprecedentnímu odhodlání, s nímž bránili svůj stát. Byli na kontinentu jediní, kdo něco podobného dokázali během druhé světové války a po ní.
Ty druhé hnaly do jejich zaslíbené země vlny pogromů, stejně jako vytrvalá touha. Kvůli návratu do míst, s nimiž spojují svou identitu, se pustili do komplikovaných šachových partií mezi velmocemi. Tento moment uvádí ostatní události do pohybu, neboť vášnivý a na začátku téměř snový nárok na návrat, jehož prvním velmocenským garantem měl být už německý císař Vilém II., nárok uplatněný téměř po dvaceti stoletích, narazil na neméně vášnivý nesouhlas. Vytrvalý odpor těch, kteří území, o něž se spor rozhořel, obývají a považují za své.
Aktéři vstoupili do obrazů Mauritse Cornelise Eschera, v nichž se bortí perspektiva: co je pro jedny právo, je pro druhé bezprávím a naopak.
Izraelsko-palestinský konflikt je
