Praha 12 (odkaz na titulní stránku)  Praha 12 - Oficiální web městské části

Letošní advent na dvanáctce bude hojně propojen se jménem, ale především s hlasem sopranistky Markéty Fassati. Při rozsvěcení vánočního stromku na Sofijském náměstí zazní pohádkové a filmové melodie, o týden později v kostele Nanebevzetí Panny Marie duchovní písně a adventní skladby a 16. prosince si ve Viničním domku vychutnáme tradiční hudební symbol tuzemských Vánoc – Českou mši vánoční Jakuba Jana Ryby. 

Každé z vystoupení je úplně jiné, ať už žánrem, nebo prostředím, ve kterém proběhne, a mnohdy i složením publika. Vyhovuje vám tato rozmanitost?

Děkuji za milou otázku a za pozvání k vám na Prahu 12. Adventní čas sám o sobě spojuje všechna vystoupení takovou sváteční linkou. A umocní se to prostředím, výběrem skladeb a hudebních hostů. Během první adventní soboty na náměstí zazní skladby spíše populárnější, které známe z pohádek či filmů. A také koledy. Můj hudební doprovod je opravdu legendární, a sice klavírista Pavel Větrovec (kapelník Karla Gotta) a kontrabasista František Raba. Na druhou adventní sobotu jsme připravili skladby, které se hodí do kostela. Rozezníme varhany, přivezeme cembalo a spolu s Marií Pochopovou a hobojistou Janem Thurim posluchačům připomeneme duchovní skladby napříč staletími. Některé dokonce téměř zlidověly, jsou nám velice blízké a k adventu neodmyslitelně patří. Nejinak je tomu třetí adventní sobotu. Kdo by neznal takzvanou „Rybovku“ aneb „ Hej, mistře“ . Tu v podání členů sboru a varhan doplníme o koledy, které zazpívají velmi nadějné mladé umělkyně a věřím, že i publikum se k nám přidá.

V rámci vystoupení v modřanském kostele jsou na programu duchovní písně a adventní skladby pro soprán, hoboj, varhany a cembalo. Budou do něj zařazeny také třeba roráty (typicky české liturgické zpěvy, které nemají v evropské kultuře obdobu)?

Určitě zazní, to jsou právě ty zmíněné skladby, které nám prakticky zlidověly. Česká hudební tvorba je velice bohatá a na to můžeme být náležitě pyšní. Posluchači si budou moci také prohlédnout unikátní ručně malované cembalo hezky zblízka. Taková příležitost se nenaskytne každý den. 

Zpíváte hned v několika jazycích. Máte nějaký vysloveně oblíbený, ve kterém se cítíte dobře? Je pro vás náročné přecházet v průběhu koncertů do několika různých řečí? 

To je moc zajímavá otázka. Já celkově mám ráda mluvit cizími jazyky a učit se je. Poznávat jejich kulturu. Každá řeč se liší v dikci, výslovnosti a rezonanci. Však mi jistě dáte za pravdu, že když slyšíme italštinu nebo španělštinu, máme pocit, že vlastně nemluví, ale zpívají. A s takovými jemnými detaily je potřeba si hrát i během interpretace. Ráda zpívám v jazycích, které ovládám. Ale koncertovala jsem i v japonštině nebo čínštině a těmi plynně opravdu nehovořím. Zatím :-) Přecházet do jiných řečí během koncertu není problém, jsem na to zvyklá. 

Vy sama jste zakladatelkou projektu Kostelní slavnosti, v rámci kterého koncertujete v kostelích v centru metropole. Nemáte v hlavě myšlenku na rozšíření tohoto projektu i do dalších částí Prahy, třeba k nám na dvanáctku? 😊

Cyklus Kostelní slavnosti je moje srdcová záležitost. Během koncertu se dozvíte zajímavá historická fakta o daném místě, poslechnete si pokaždé jinou hudbu, skvělé umělce a nahlédnete do tajů a příběhů, které v sobě skrývá prakticky každý kostel, chrám či kaple. A když máte tu možnost setkávat se opakovaně, tak i ty zážitky a prožitky jsou hlubší a vše zapadá do širších souvislostí. A k vám na dvanáctku zavítám ráda kdykoliv!

Vraťme se ale zpátky k období adventu a nadcházejících Vánoc. Díky vašemu povolání jste strávila mnoho času v zahraničí, a to včetně vzdálených asijských zemí. Na které vánoční svátky v cizí zemi nejraději vzpomínáte a v čem jsou podle vás české Vánoce specifické?

Vánoční čas jsem se vždy snažila být doma, tedy v Evropě, ideálně v Praze. A hlavně s lidmi, kteří jsou mi nejbližší. O to více, když máme rodinu a malé dcery. Tradice je to, čeho bych se jen nerada vzdala. Máme částečně rodinu i v Itálii a Babbo Natale nebo Gesù Bambino jsou jako náš Mikuláš či Ježíšek. Ráda vyrážím třeba na vánoční trhy do Vídně, ale Praha je vždy tak krásně vyzdobena, že není třeba se hnát jinam. Spíš se uklidnit, nadechnout a pohlédnout kolem sebe. Máme veliké štěstí, že žijeme právě zde. 

Vyrůstala jste v rodině, kde jste byla hudbou doslova obklopena (otec prof. Lubomír Mátl byl dirigent a sbormistr, matka hudební teoretička a také pět vašich sester má k hudbě blízko), zajímalo by mě tedy, jak po hudební stránce u vás probíhaly Vánoce, kolik času jste například strávili zpíváním koled u stromečku 😊, a máte nějakou speciální skladbu, která u vás na Vánoce musí zaznít?

Vyrůstala jsem s rodinou na Praze 1 v bytě, kde v obývacím pokoji dominovalo křídlo. A na Vánoce vedle klavíru byl stromeček. Tam se zpívalo a hrálo na cokoliv, co vydávalo zvuky 😊. Tatínek hrál nádherně na klavír a uměl improvizovat. Doteď mam takové staré nahrávky a s odstupem času obdivuji, jak to rodiče vše zvládali. Je pravda, že mezi mnou a staršími sestrami je poměrně velký věkový rozdíl, takže si společné bydlení moc nepamatuji, když vylítly z hnízda. Ovšem Vánoce byl čas, kdy jsme se opravdu setkali všichni. Teď je tomu také jinak. Každá má svoji rodinu, nicméně maminka po skonání tatínka je na Štědrý den vždy u nás. To se ze mě stane na chvilku zase ta malá holčička, která věří na zázraky spolu s mými holčičkami. A pravda je, že na zázraky věřím stále…  

Na závěr se zeptám na plány do následujícího roku, a co byste naopak popřála našim čtenářům.

Letošní rok jsem si splnila mnoho snů. Narodila se nám druhá dcera, vydala jsem album Ave Maria, cestovala po světě, potkala se s inspirativními lidmi a zpívala na nádherných místech. A to jsem žádné velké plány neměla 😊 – no přece jen asi měla, abychom byli zdraví. A to je to hlavní. Takže mé přání je stejné i pro rok následující. S pokorou, ve zdraví a s úsměvem na rtech na shledanou, milí čtenáři.

Marie Machynková Pokorná