Kde soutěžit a jak se rozhodnout - díl druhý

Autor: Pavel Vacek

Když jsem dostal nápad, nastínit rozdíly, hierarchii a postavení mezi jednotlivými federacemi kulturistiky a fitness, tak, aby se v tom dokázal orientovat i úplný laik a zároveň nastínit možnosti pro začínající závodníky, kde všude lze závodit a jaké to skýtá výhody a nevýhody, nenapadlo mě, jak složitý to bude úkol a kolik těch federací vlastně je. Hodně. A proto se mnoho z nich do původního článku ani nedostalo. A proto se pokusím dostát vlastnímu závazku a popsat zbylé federace co nejobjektivněji bez zjevného úmyslu nějakou poškodit.

Kde soutěžit a jak se rozhodnout.

Pojďme si tedy některé z nich vyjmenovat a věřte, že rozhodně nebudou všechny. Ale než tak učiním, shrnu, co už víme a co je neoddiskutovatelný fakt. A to je ten, že na úplném vrcholu s jasným odstupem stojí IFBB Pro s vrcholnou soutěží Mr. Olympia. Závodníci, a to od prvního do posledního místa, ve všech kategoriích této soutěže, jsou ti nejlepší borci a borkyně, které se v daný rok pohybují po planetě Zemi. Hotovo, tečka, jasná věc. A k této špičce směle připočítejte i finalisty kvalifikačních IFBB Pro soutěží. Kdo má licenci IFBB Pro, je profi kulturista.

Pak už je situace nejasná. Máme tu sice profíky Elite Pro, nebo jiných federací o kterých dnes bude řeč, ale odskok od špičkových amatérů už není tak výrazný. Co se týká amatérů, tam se o prestiž přetahují závodníci federací IFBB international a americké NPC worldwide, přičemž stále považuji MS IFBB za nejprestižnější amatérskou soutěž světa, které zdatně sekunduje Mistrovství USA (NPC National). Mimochodem, úplnou náhodou jsem ve fitku narazil na Muscle&Fitness z roku 2014, kde byl report z MS a v něm fotografie z boje o Absolutní vítězství, ve kterém figurovali mimo jiné pozdější Mr. Olympia Hadi Choopan a vítěz Olympia 212 lb Kamal Elgargni. Ehmm, ani jeden absolutku nevyhrál.

A nyní k těm ostatním federacím. Máme tu federace NABBA, WABBA, NAC, WBFF, INBA, NANBF, IFPA, ICN, IBCNN a mnoho dalších, které mají slovo world leda tak v názvu, ale jinak jsou veskrze lokální záležitostí. Zastavme se ale u některých federací ze seznamu.   

Pokud jste zarytí odpůrci dopingu, máte možnost soutěžit v ČR pod hlavičkou ČSNS/ISN, která se deklaruje jako ta jediná, která tu bojuje proti dopingu a její závodníci jsou „čistí“. No… Ten boj se odehrává pomocí antidopingových testů tak, jako je tomu na ME, MS, SKFCR, ale je pravdou, že ČSNS uděluje hned na první dobrou doživotní tresty. Jsem trochu skeptický k tomu, že se v poli soutěžících nenajde nějaký mudrc, který zneužívá té deklarované naturálnosti, ale chci věřit tomu, že to procento je výrazně nižší než jinde a drtivá většina závodníků naturální skutečně je. Tato federace pořádá své vlastní MS, které sfoukne za jeden den, můžete se stát i profi naturálním kulturistou a soutěžit na Natural Olympia, kde závodil i český borec Jan Caha, který je podle mě nejvýraznější osobností české naturální scény.

Pak tu máme NABBA i s českou pobočkou, vedenou Michalem Bendou. Možná to mnoho lidí neví, ale NABBA je nejstarší kulturistickou federací na světě s pravděpodobně nejstarší doposud pořádanou soutěží Mr. Universe. Ta nepochybně psala historii světového bodybuildingu a soutěžily na ní všechny hvězdy 50-70 let. Teprve po ní vznikla soutěž Mr. Olympia coby sjednocovací závod o šampiona všech šampionů. Českého fanouška by mohlo zajímat, že v NABBA soutěžili i takoví závodníci jako je Tomáš Bureš, Petr Vaniš, Ladislav Kurčík, který byl vůbec průkopníkem NABBA u nás, Vojta Koritenský, Katka Kyptová, velkou profi kariéru a stopu v ní zanechal 2x Mr. Universe Slavoj Bednář, Radek Lonc a mnoho dalších včetně mě. Z těch největších moderních hvězd bych zmínil Williama Bonaca, nebo Lee Priesta. Nicméně, snad se na mě borci z NABBA nebudou tolik zlobit, když napíšu, že doba téhle slávy už je fuč. Přesto je NABBA stále velmi silná především v anglofonních zemích Commonealthu. I v NABBA si můžete zasoutěžit o národní titul, světový titul, což bych ale z pozice vicemistra světa NABBA s klasickým MS taky rozhodně nesrovnával. Spíš s nějakým trochu lépe obsazeným Diamondem. Nicméně opravdu vrcholnou soutěží je již zmíněný Mr. Universe. Soutěž, která je doslova prosáklá historií a genius loci na vás dýchá každou minutou. Odnesl jsem si z ní bronzovou medaili, a přestože je to už hezkých pár let, pořád mám na tu soutěž speciální vzpomínky. Nevím, jak je to dnes, ale dlouholetý závodník NABBA Robert Smutný, který se jí účastní pravidelně, říkal, že pořád stejně. Pokud se tedy rozhodnete soutěžit v tzv. alternativních federacích, tzn. mimo IFBB, tohle je závod, který byste si měli určitě vyzkoušet. Akorát musíte do Anglie, protože „ten pravý, originální“ Mr. Universe se pořádá jen tam.

  

Ale my si vlastně ještě neřekli, proč soutěžit v těchto menších federacích. Ty výhody jsou podobné, jako u NPC. Minimum pravidel, regulací, podmínek. A taky nižší náklady. Například startovné na Ronny Rockel classic, kde jsem byl vloni s Lubošem Chládkem, bylo pouhopouhých, šokujících, 30 euro. Nic. Zároveň platí, že v těchto federacích panuje taková až téměř rodinná, přátelská atmosféra. Zkrátka, těch závodníků je méně, víc se znají, potkávají se pravidelně na soutěžích a vzniká víc přátelství. Ti skutečně dobří, kteří pak stabilně vyhrávají a úroveň těchto federací přerostou, většinou odcházejí zkoušet štěstí do NPC a bojovat o IFBB Pro card, což se jim dost často taky povede, viz zmíněný Bonac, nebo populární Peter Molnár, takže je větší šance, stát se v těchto federacích hvězdou. Další výhodou je to, že mezi federacemi můžete pendlovat bez hrozby trestu pozastavení činnosti, jako je tomu u IFBB, čehož hojně využívá fenomén těchto federací Luboš Chládek…

Luboš Chládek na Ronny Rockel Classic

…čímž se dostáváme k jedné podstatné výhodě. Kdo si myslíte, že za posledních 5 let vydělal závoděním nejvíce peněz? Čeští IFBB Profíci? Elite Profíci? Zapomeňte. Luboš Chládek je v současnosti suverénně nejlépe vydělávajícím kulturistou v ČR ve smyslu výher na prize money. Jasně, není to zadara a taky musel získat profi kartu těch federací. Ale Luboš je tak pilný sběrač, že jich má asi 6, nebo 8, nebo fakt nevím, protože to číslo je veliké. Ale ne tak ohromující, jako 18 absolvovaných soutěží za rok, kde se závodí o cash. Protože co uděláte, když nemáte prestiž jako IFBB Pro, ale chcete mít kvalitní závodníky na podiu? Nabídnete prašule za umístění. Hodně aktivní je v tomto směru NAC, která je velmi dynamicky rozvíjející se federace v Evropě, ale Luboš už to má vychytaný tak, že si soutěže už dokáže najít, nebo si soutěže najdou jeho. Čti: Promotéři mu píšou sami.

No, a to je asi tak všechno. Snažil jsem se vypsal federace, které pořádají aspoň něco v ČR, nebo tu jsou nějaké styčné osoby, na které se lze obrátit. Moje osobní doporučení je, zkusit si soutěže pod hlavičkou SKFCR, vyhrát národní šampionáty, zkusit ME, MS, popřípadě získat Elite Pro kartu, tam vyhrávat všechno, co se dá, nebo aspoň něco a jakmile se tak stane, ověříte si své kvality, pak se můžete vrhnout do boje o IFBB Pro card. Ale ať se rozhodnete jakkoliv, budu vám držet palce, protože dobrých kulturistů a fitnessek není nikdy dost. Hodně štěstí v nadcházející sezóně.