Na první pohled vypadá Zlatý kopec v Přezleticích jako normální vyvýšenina. Málokterý turista by proto tušil, že právě zde se kdysi usadil člověk vzpřímený a vytvořil zde prosperující osadu, jež se v překvapivě dobrém stavu dochovala dodnes.
„Je to naleziště, které nám umožňuje rekonstruovat každodenní život lovecké komunity,” říká Ivana Fridrichová - Sýkorová z Archeologického ústavu Akademie věd České republiky, vedoucí laboratoře pro výzkum paleolitu.
Vzácná lokalita
Lokalita u Přezletic byla objevena již ve 30. letech dvacátého století majitelem pozemku Antonínem Nedorostem, který zde začal těžit kámen. Ze suti vyhrabal velké kosti. Zdály se mu tak zvláštní, že je odnesl do Národního muzea k přednímu paleontologovi profesoru Zázvorkovi. Ten mu potvrdil, že jsou staré asi milion let.
„V roce 1946 došlo k dalšímu významnému nálezu. Vedle zvířecích pozůstatků ležely kamenné nástroje,” vysvětluje vědkyně. Archeologický výzkum však začal až o dvacet let později.
Mezi nejslavnější objev patří obydlí, skládající se z valů budovaných z velkých kamenů a kostí, jež byly spojeny hlínou. Na nich byla střecha z větví, mechu a trav. Představit si je můžeme jako chaty o velikosti asi jen 9 metrů čtverečních.
„Předpokládáme, že v nich spali jen nejslabší členové tlupy jako děti, ženy nebo staří a nemocní. Jednak tam nebylo moc místa, a ani ohniště,” říká Ivana Fridrichová - Sýkorová.
Zdroj tepla a světla se nacházel před vchodem. „Okolo něj jsou krásně dochované zóny aktivit, zahrnující místa, kde se vyráběly kamenné nástroje a kde se zpracovávalo maso. Díky tomu si dokážeme udělat obrázek, jak pravěcí lidé žili,” dodává.
Přezletice
Zároveň bylo potvrzeno, že se Zlatý kopec v Přezleticích pyšní několika prvenstvými. Kromě odkrytí nejstaršího obydlí u nás a jednoho z nejstarších na světě také nálezem prvního dokladu broušení předmětů a objevem jednoho z nejstarších dokladů používání ohně.
Kým byli tito šikovní vynálezci? Podle odborníků se jednalo o sídliště člověka vzpřímeného, který žil jako lovec a sběrač.
V době před 800 až 700 tisíci lety bylo v Čechách přibližně o devět stupňů tepleji, než je tomu dnes. V okolí osady, vybudované blízko jezírka, tvořící slepé rameno Labe, byla bylinná step, po níž se pohybovala stáda slonů, koní a polooslů. V nedalekých lesích bychom našli jeleny, srnce a medvědy.
„Zjistili jsme, že všechna tato zvířata, včetně menších hrabošů, kun a ryb, jako byly líni a štiky, která před člověkem z období paleolitu neutekla, se stala součástí jeho vybraného jídelníčku,” směje se archeoložka.
Lokalita Přezletice je pro vědce, zabývající se výzkumem chování našich dávných předků, jednou z klíčových. Na území Čech totiž bylo odhaleno dalších pět oblastí, potvrzující, že tehdejší lidé dokázali krajinu využít v podstatě stejně jako my dnes.
Zdroje: www.archeolog.cz, www.sever.rozhlas.cz, www.prezletice.cz
