Biodiverzita na Křivoklátsku mizí, říká přírodovědec. Národní park omezí rozvoj, oponuje urbanista
Starostové obcí na Křivoklátsku prezidentu Petru Pavlovi při jeho nedávné návštěvě zopakovali námitky proti zřízení národního parku a vyzvali ho, aby lokalita zůstala v dosavadním režimu chráněnné krajinné oblasti. Zřízení národního parku má ve svém programovém prohlášení i vláda. „Cílem národního parku je totiž ochránit biodiverzitu,“ říká geolog Jakub Hruška v pořadu Pro a proti na Plusu. Návrh ale vyvolává kontroverze.
Nejvýznamnější změnou, kterou by zřízení parku přineslo, by prošlo lesnické hospodaření. „Lesy přejdou z jurisdikce státního podniku Lesy ČR na národní park. To je strašně důležitá věc,“ říká geolog Jakub Hruška z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd.
Je ochrana přírody na Křivoklátsku dostatečná, nebo je ji potřeba posílit založením národního parku? Diskutují geolog Jakub Hruška a Tomáš Hradečný ze spolku Otevřené Křivoklátsko
„Cílem národního parku totiž je ochránit biodiverzitu, zachovávat území ve smyslu ochrany přírody. Nemá tam v žádném případě přednost ekonomická funkce,“ vysvětluje Hruška.
Podle člena spolku Otevřené Křivoklátsko Tomáše Hradečného jsou ale cíle národního parku abstraktní.
„Jsme přesvědčováni, že bychom neměli uvěřit proklamaci, jíž chybí racionální zdůvodnění,“ tvrdí s přesvědčením, že správci parku nedokážou dostát svým záměrům. „V podstatě podepisujeme bianko šek na to, že si příroda poradí a vrátí se do nějaké hypotetické podoby, kterou zatím ani nikdo konkrétně nepopsal,“ popisuje Hradečný.
Oblast navíc podle něj vyšší stupeň ochrany nepotřebuje. „Všechny monitorovací zprávy za několik posledních desítek let mluví o výborné kondici celého území, dobré druhové skladbě a o mimořádně citlivém hospodaření Lesů České republiky,“ tvrdí Hradečný. „Křivoklátsko není ohroženo.“
Vliv lesního hospodářství je nejpatrnější na druhové skladbě stromů.
Návštěvníků Českého Švýcarska meziročně neubylo. Do Hřenska jich ale přijela jen polovina
Číst článek
„Biodiverzita mizí, protože se místo dubových porostů sázejí borové porosty. Lesníci takové lesy kácejí ve sto letech věku kvůli hospodářskému profitu, ale k ochraně biodiverzity potřebujete mít staré lesy,“ namítá Hruška.
„To neznamená, že by lesnický management, pokud je opravdu citlivý, biodiverzitu zcela ničil, ale nepodpoří ji tak jako národní park,“ dodává a upozorňuje, že i na území národního parku se těží dřevo. Jenom přístup k lesnictví upřednostňuje biodiverzitu nad ziskem, což státní podnik z ekonomické podstaty věci udělat nemůže.
Zastoupení obcí
Zastánci a odpůrci národního parku Křivoklátsko nejsou jednotní ani v otázce jeho konkrétního vymezení.
„Vůbec se neshodneme, co Křivoklátsko je,“ kritizuje Hradečný. „Ministerstvo životního prostředí a navrhovatelé si usmyslili, že z jádrové části, která představuje nejkomplexnější část lesů, udělají národní park, ale zapomínají na to, že Křivoklátsko je hospodářský komplex, který zahrnuje lesnictví, zemědělství, průmysl a samozřejmě tam žijí lidé.“
Podle Hrušky to není problém, protože území parku bude zahrnovat především lesy a navíc jeho zřízení posílí hlas samospráv.
Turisti budou moci navštívit nové oblasti na Šumavě. Otevře se Polecký vrch nebo Žďárské slatě
Číst článek
„V případě vzniku národního parku existuje rada národního parku, ve které jsou zastoupeny všechny obce, které mají svůj správní obvod na jeho území. A mají v té radě velmi významné slovo, protože všechny důležité dokumenty, jako je zonace národního parku, zásady péče, vyhlášení klidových území, podléhají projednání v radě,“ popisuje Hruška.
Naopak Hradečný zastává názor, že ustanovení parku omezí rozvoj obcí pouze na turismus. Přitom přírodu lze podle něj chránit i efektivněji.
„Pro ochranu přírody vůbec nepotřebujeme zřízení národního parku. Máme současné zákonné mechanismy, takže nepotřebujeme nový zákon a cílů dosáhneme stejně a podstatně levněji,“ navrhuje přeřazení lesů z hospodářské kategorie do kategorie zvláštního určení.
Vznik národního parku ale podle Hrušky zákonům neodporuje. „Stávající legislativa je zákon 114, který říká, že v nejcennějších částech přírody se vyhlašují národní parky. Takže návrh je přesné použití stávající legislativy,“ uzavírá Hruška.
Poslechněte si celou diskuzi, audio je nahoře v článku.
