Přes deset let vykonává Renata Vesecká vlastní advokátní praxi. Ovšem mnohaleté zkušenosti má i s fungováním ve státních službách, během své kariéry působila i na postu nejvyšší státní zástupkyně. Dokáže proto na nemálo věcí nahlížet oběma pohledy.
Poslaneckou sněmovnu čeká v blízké době schvalování novely zákona o státním zastupitelství. Ministerstvo spravedlnosti mimo jiné uvádí, že cílem je jasně eliminovat riziko nepřípustného politického vlivu nebo tlaku na fungování státního zastupitelství. Co si o záměru ministerstva jako bývalá nejvyšší státní zástupkyně myslíte?
O zákonu a jeho změnách se průběžně diskutuje již od jeho vzniku v roce 1993. Ministerstvo spravedlnosti si od současných navrhovaných změn slibuje vylepšení funkčnosti v tom směru, který uvádíte. Jistě, zavádění funkčních období vedoucích státních zástupců je krok, který odráží již v dřívější době provedenou úpravu v soudní soustavě, avšak nemyslím si, že by tento krok měl přinést větší zajištění odolnosti státních zástupců proti politickému tlaku či vlivu. V tomto směru větší jistotu přinášejí změny navrhované k funkci nejvyššího státního zástupce. Zákon opět ale neřeší otázku zkvalitnění práce v resortu státního zastupitelství, což by jistě bylo žádoucí, neboť z průzkumů vyplývá, že v nezávislé rozhodování této instituce věří pouze každý druhý Čech. Za důležité považuji hledat řešení prevence toho, aby stát hradil narůstající částky jako odškodné za nezákonná a nedůvodná trestní stíhání. Skutečností, která by mohla přinést posun, je vyřešení osobní odpovědnosti za takové nezákonné či nedůvodné postupy. Rozumím tomu, že ve vztahu k akceptaci možnosti různosti právních názorů není lehké takovou odpovědnost legislativně upravit, rozhodně se však nejedná o nemožné. Opět se vracím k požadavkům na nároky na osoby, které mají v rukou pravomoci přijímat řešení. Nejsem si jistá, že takovou osobou je pracovník ministerstva spravedlnosti, který kromě této práce vykonává i funkci ředitele rozpočtové organizace a před vysvětlením jeho dalších problematických záležitostí utíká před novináři záchodovým okénkem…
Od politické reprezentace v posledních letech často slyšíme, že vláda musí řešit neočekávané věci. Doslova premiér Petr Fiala v jednom z rozhovorů pro Deník N mimo jiné řekl: „Museli jsme řešit situace, které by nás ani nenapadly.“ Myslíte si, že se svět opravdu tak změnil
Rozhodně současná vláda nemá lehkou pozici a do určité míry se setkáváme s jevy, které se nás všech dotýkají intenzivněji než v minulosti. Pandemie, válečné konflikty, ekonomická krize, vývoj a rozvoj umělé inteligence… Jsou to však jevy, které se historicky stále objevují a opakují. V takových situacích je důležité, aby na odpovědných místech působili lidé, kteří jsou svými schopnostmi nebo zkušenostmi způsobilí nastolovat optimální řešení. Za důležité považuji právě slovo optimální. Svět se jistě mění a vyvíjí a tento proces je nezvratný a je třeba s tím počítat. Ale o to větší nároky je nutno klást na politiky, kteří po určitou dobu mají tu moc a sílu zasahovat do tohoto vývoje, a tedy i do života všech občanů. Někdy mám pocit, že více než hledání optimálního řešení se projevuje snaha prosazovat vlastní ideologii.
Renata Vesecká v roce 2021 ve společnosti exministryně práce Michaely Marksové a realitního makléře Milana Vančáta
Začátek nového roku bývá často spojen s předsevzetími. Jaké by si podle vás měla dát naše vláda?
Je těžké radit politikům, když reálné a opravdové důvody jejich jednání a postojů někdy zůstávají veřejnosti skryty. To ostatně často vede k dnes tak četně zmiňované dezinformaci či fabulaci. Rozhodně by naší politické scéně, tedy i vládě, dle mého názoru prospělo umět naslouchat „ulici“ a hlavně, což je podstatné, na základě toho, co zaznívá, se pak zamyslet, proč to zaznívá. Vše nepříjemné je sice možno označit za populismus či extremismus, ale je dobré mít na paměti slova Winstona Churchilla, že „Veřejná mínění vyjadřovaná všemi ústavními prostředky by měla formovat, vést a kontrolovat činnost ministrů, kteří jsou služebníky, a ne pány lidu“.
Vaše advokátní kancelář sídlí v Praze. Myslíte si, že Pražany trápí to samé, co občany v jiných částech republiky? S jakými problémy se na vaši kancelář klienti poslední dobou nejvíc obracejí?
Určitě lze říci, že Praha je v řadě věcí specifická. Je to dáno jejím postavením hlavního města, od čehož se odvíjejí sídla státních orgánů, podnikatelských subjektů i demografické složení obyvatel. Myslím si ale, že z hlediska toho, co obyvatele či společnosti trápí a co potřebují z pohledu práva řešit, není žádný podstatný rozdíl mezi Prahou a jinými městy či obcemi. V obchodněprávních záležitostech v poslední době poměrně často řešíme otázky podnikatelů, ať již fyzických, či právnických osob, kteří se dostávají v zásadě do existenčních problémů v důsledku neutěšené hospodářské situace a daňové zátěže. V trestní oblasti vyjma drobné majetkové kriminality pro naše klienty řešíme ekonomickou kriminalitu, drogové a násilné trestné činy a v poslední době i rozmáhající se kybernetickou trestnou činnost, která zasáhla celé území republiky a podílejí se na ní jak čeští občané, tak cizinci. Nevidím tedy rozdílnost v tom, co občany trápí, spíše shledávám často problém v tom, že naši klienti očekávají stejně jako my předvídatelnost práva, avšak realita je taková, že není jednotná rozhodovací praxe orgánů činných v trestním řízení. To, co je někdy hodnoceno se závěrem, že se jedná o občanskoprávní záležitost, je v jiném místě orgánem stejného druhu hodnoceno jako trestný čin. Tam, kde je za jednání ukládán podmíněný trest odnětí svobody, je jinde v obdobném případě ukládán trest nepodmíněný. Ostatně veřejnosti je dobře známá řada případů, kdy dochází k diametrálně odlišným rozhodnutím na základě stejných důkazů. Soud v prvém stupni uloží například dlouholetý trest odnětí svobody, odvolací soud pak rozhodne o zproštění. A opět jsme u řešení otázky, kdo chybil a zda bude někdo odpovídat za újmu a náklady často dlouhodobých trestných řízeních.
Vraťme se ještě k náladám ve společnosti. Mohla je hodně ovlivnit například prosincová střelba na pražské filozofické fakultě?
Násilí musí vždy znepokojovat každého. Je třeba ho nikdy nebrat jako nutné zlo, ale naopak je třeba se snažit ho ve společnosti maximálně potlačovat. Rozhodně je na místě nepodceňovat výchovu dětí jak ve školách, tak v rodinách. Situaci neprospívá bagatelizování či neřešení šikany nebo násilí proti slabším a zvířatům. Jsem přesvědčena, že neprospívá ani extrémní propagace násilných „krvavých“ sportů či videoher prezentujících násilí. To vše dle mého názoru zejména u dětí posouvá míru vnímání násilí k jeho větší toleranci. Rozhodně také nejsem podporovatelka současných militantních a militaristických nálad ve společnosti. Pokud je svými prohlášeními podporují veřejní činitelé, od nichž se naopak očekává vědomí zvýšené odpovědnosti za dopad jejich slov na nálady ve společnosti, pak se jedná o nebezpečný jev.
CV BOX
Renata Vesecká (narodila se 27. března 1960 v Praze) je advokátka a bývalá nejvyšší státní zástupkyně.
Absolvovala Právnickou fakultu UK, v roce 1984 začala pracovat na prokuratuře. Po složení závěrečné zkoušky působila jako vyšetřovatelka Okresní prokuratury v Pardubicích a od roku 1988 vykonávala funkci náměstkyně okresního prokurátora (a později okresního státního zástupce) v Havlíčkově Brodě.
V roce 2000 se stala krajskou státní zástupkyní v Hradci Králové. Od 30. září 2005 byla vládou pověřena řízením Nejvyššího státního zastupitelství, 9. listopadu pak byla jmenována nejvyšší státní zástupkyní. Na tento post 28. února 2011 rezignovala. Funkce jí zanikla ke konci dubna 2011, od té doby vykonává vlastní advokátní praxi, s výjimkou období od listopadu 2014 do června 2015, kdy byla místopředsedkyní Energetického regulačního úřadu.
Věnuje se také pedagogické a publikační činnosti. V minulosti působila jako lektorka Justiční akademie v Kroměříži, členka vědecké rady Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Přednáší také na Vysoké škole finanční a správní v Praze na katedře veřejného a evropského práva. Hovoří anglicky a rusky.
reklama
Copyright © 2024, The BUSINESS SOIRÉE
