‚Domů se nevrátím‘. Legionář odmítl předat úřad Němcům, organizoval protinacistický odboj ve Francii
15. březen 1939, kdy začala nacistická okupace českých zemí, těžce prožívali i lidé v zahraničí. Jedním z nich byl vojenský atašé ve Francii plukovník generálního štábu Václav Kalina. Po nacistické okupaci Československa odmítl předat svůj úřad Němcům a vrátit se do protektorátu. „Dal jasně najevo, že zůstane v Paříži, že bude dál pracovat pro Československou věc,“ říká pro Český rozhlas historik Karel Straka.
„Nikdy jsem na to nepomyslil, že by u nás došlo k tak smutným koncům. Věřím však pevně, že se zase dočkáme lepších časů. Já jsem se rozhodl, že se domů nevrátím,“ napsal v Paříži Václav Kalina svému příteli a kolegovi v Londýně Josefu Kallovi 27. března 1939.
„Dělám nyní akci o naše převzetí do francouzské armády, ovšem podmínky nejsou příliš příznivé, poněvadž hodnosti by byly o jeden až dva stupně nižší. Přesto myslím, že to bude mnohem lepší než doma,“ stálo v dopise.
V březnu 1939 velitelé většiny československých vojenských diplomatických pracovišť po Evropě uposlechli rozkaz, předali úřad Němcům a vrátili se do Protektorátu. Václav Kalina se ale rozhodl jinak.
„Nikdy jsem na to nepomyslil, že by u nás došlo k tak smutným koncům. Věřím však pevně, že se zase dočkáme lepších časů. Já jsem se rozhodl, že se domů nevrátím. “
Václav Kalina
„I on dostal z ústředí výzvu předat svůj úřad zástupcům německé diplomacie a vrátit se do vlasti. On se ale rozhodl zůstat v Paříži, dát se k dispozici – jak předpokládal – novému odboji, v tomto případě protinacistickému, a pracovat v jeho prospěch,“ přibližuje pro Český rozhlas historik Karel Straka z Vojenského historického ústavu.
Václavu Kalinovi pomohlo, že měl nadstandartní vztahy s francouzským ministerstvem války a národní obrany a také kontakty na generálním štábu francouzské armády.
Děti unášeli už nacisté. Historička vypráví 80 let starý příběh z protektorátu
Číst článek
„Všude dal jasně najevo, že zůstane v Paříži, že bude dál pracovat pro Československou věc. A co bylo podstatné, že ti jeho francouzští kolegové, se kterými jednal – a to byli vysoce postavení vojáci – tak to přijímali s plným pochopením a vycházeli mu v rámci možností v dalším období vstříc,“ říká Straka.
Za první světové války bojoval Václav Kalina v československých legiích ve Francii. Ve 20. letech absolvoval v Československu válečnou školu a v říjnu 1935 se stal vojenským a leteckým atašé Československé republiky v Paříži.
„Zažil velmi krušné časy kolem mnichova, které byly obzvlášť pro něj těžké, protože působil v Paříži, ve Francii, v centru signatářské země,“ vysvětlil Straka. „Pravděpodobně se domníval, že nic horšího už nemůže nastat. Takže jeho vlastně ten 15. březen do značné míry překvapil,“ doplňuje.
Československý odboj ve Francii
V té době se klíčovou osobností vznikajícího odboje stal československý vyslanec ve Francii Štefan Osuský.
„Dokonce vyzval i francouzské ministerstvo zahraničních věcí, aby Francie jako spojenecká země Československa protestovala proti okupaci českých zemí v Berlíně. Což se skutečně za tři dny stalo. 18. března 1939, francouzský velvyslanec vznesl v tomto smyslu protest v Berlíně, což svědčí o nemalém vlivu Štefana Osuského,“ vysvětlil Straka.
‚Jsme s vámi, buďte vy v duchu s námi.‘ Před 78 lety začalo Pražské povstání a vypukl boj o Český rozhlas
Číst článek
Osuský spolu s Václavem Kalinou začali upevňovat pozice pro československý odboj ve Francii.
„Štefan Osuský jednak pracoval v té politicko-diplomatické linii, sjednával výhodné pozice pro československou věc a zdůrazňoval, že Československá republika, ač je rozbita a české země okupovány, tak státnost trvá dále. Plukovník Kalina zase rozpracovával československou věc po té vojenské linii,“ doplnil Straka.
V říjnu 1939 francouzská vláda v čele s Édouardem Daladierem podepsala dohodu o obnovení československé armády ve Francii.
