"Největší chybou bylo tuto válku začít. Všechno je špatně: ruská strategie, ideologie, rozhodovací proces, vzdělávací systém atd.," myslí si Pavel Luzin, ruský vojenský analytik, který přednáší na Fletcher School of Law and Diplomacy v americkém státě Massachusetts. Válečná snaha Kremlu se za dva roky stala nákladnější, brutálnější a méně ambiciózní. Rusko stále pustoší frontové oblasti, ale cíl, že dosáhne totálního vítězství, opustilo.
Rusové chtěli v únoru 2022 během několika dní ovládnout Kyjev, skoncovat s ukrajinským vedením a převzít moc. Za pomocí výsadkářů se pokusili dobýt letiště Hostomel, které by sloužilo jako zásobovací most. K dobytí metropole měly pomoci jednotky, které se blížily od ruských a běloruských hranic. Logistika se ale ukázala nad ruské síly. Hbití Ukrajinci pravidelně napadali a ničili čtyřicetikilometrový zásobovací konvoj táhnoucí se ze severu.
"Nikdy neposkytli ruským silám, které se shromažďovaly v okolí Kyjeva, žádné hodnotné zásoby, nikdy jim nepřišli na pomoc," řekl tehdejší mluvčí Pentagonu John Kirby o uvízlé zásobovací koloně. "Tohle by bylo těžké, i kdyby byla ruská armáda kompetentní. Ukázalo se, že je zcela neschopná vést moderní pozemní válku," řekl agentuře AP armádní plukovník ve výslužbě Peter Mansoor.
Rusové museli také strpět ponížení své Černomořské flotily, která ani nebojovala proti konvenčnímu námořnictvu. Ani vyhlašované vylodění u Oděsy se nekonalo, naopak Ukrajinci potopili vlajkový křižník Moskva. A to byl začátek. Nyní už tvrdí, že poslali ke dnu nejméně 25 válečných lodí různých velikostí a dalších 15 jich poškodili.
Ruské námořnictvo nebylo schopné udržovat blokádu ukrajinských přístavů, a dokonce ani ochránit své domovské základny na okupovaném poloostrově Krym. Protilodní střely, námořní ukrajinské drony, řízené střely dodané Západem se dostávaly přes ruskou obranu. "Budeme útočit na ruské lodě, dokud nebudou všechny následovat Moskvu nebo neutečou do východní části Černého moře," řekl Newsweeku poradce ukrajinského ministra obrany Andrij Zagorodnjuk.
Další ztráty Rusové počítali v druhé polovině roku 2022, kdy Ukrajina dosáhla významných vítězství ve východní Charkovské a jižní Chersonské oblasti. Ukrajinci při překvapivé ofenzivě prorazili u Charkova relativně slabou ruskou obranu a osvobodili více než 400 kilometrů čtverečních území. Kreml svůj ústup označil za "gesta dobré vůle".
Ruskou agresi využil k vzestupu šéf žoldnéřské Wagnerovy skupiny Jevgenij Prigožin. Jeho síly v květnu 2023 zvítězily u Soledaru a Bachmutu. Prigožin zároveň útočil na ministra obrany Sergeje Šojgua a náčelníka generálního štábu Valerije Gerasimova kvůli jejich neschopnosti. U mnoha Rusů, zejména z řad ultranacionalistů, si získal sympatie. Povzbuzen podporou se rozhodl vyrazit na Moskvu.
Zastavil se ale před metropolí a s Kremlem se dohodl. Krátce poté se zřítil ve svém soukromém letadle. Americké zpravodajské služby naznačily, že Prigožin podlehl atentátu. Nicméně jeho vzpoura a neschopnost ruských sil ho včas zarazit byly v zahraničí interpretovány jako úder legitimitě Vladimira Putina jako neomezeného vládce země. "Putinova slabost a Prigožinova drzá kritika zanechávají Kreml v nejslabším bodě za poslední desetiletí," uvedl tehdy americký think-tank The Atlantic Council.
Rusko bombardovalo na začátku invaze řízenými střelami ukrajinskou infrastrukturu dle libosti. Jak však agrese pokračovala, Kyjev zdokonalil díky programu dronů i své schopnosti úderů na dlouhou vzdálenost a odhalil díry v údajně vyspělém ruském deštníku protivzdušné obrany.
Selhávání posádek protivzdušné obrany se stalo tak častým, že se zrodila hláška, která se šířila po sociálních sítích pokaždé, když došlo k významnému útoku dronem nebo střelou na ruská města, kritickou infrastrukturu nebo vojenské cíle: "Co dělá protivzdušná obrana?"
