Zkušenosti s omezením rychlosti na 100 km/h v Nizozemsku

Chceme méně emisí a méně mrtvých a zraněných?

Zkušenosti s omezením rychlosti na 100 km/h v Nizozemsku
Snížení rychlosti s sebou přináší hned několik pozitivních efektů. Kromě zlepšení ekologické situace je to i snížení počtu zraněných a usmrcených osob. Zkušenosti z Nizozemska však ukazují, že většina obyvatel bude pro omezení rychlosti až po jeho zavedení.
REKLAMA

V roce 2020 snížilo Nizozemsko rychlost na dálnicích na 100 km/h pro jízdu za dne. Názory občanů na tuto změnu se v průběhu let změnily.

Nizozemsko má nejvyšší hustotu cyklistické dopravy na světě. 17 milionů obyvatel vlastní 22 milionů jízdních kol. 16. března 2020, tedy na den přesně před čtyřmi lety, zde také zavedli jedno z nejnižších rychlostních omezení v Evropě. Od té doby je na dálnicích během dne zakázáno jezdit rychleji než 100 kilometrů v hodině. Vypadá to, jako by cyklistický národ chtěl snížit atraktivitu jízdy autem. Ve skutečnosti však vláda vedená premiérem Markem Ruttem z konzervativně-liberální strany VVD přijala zákon jen neochotně. „Podařilo se nám zachránit spoustu pracovních míst ve stavebnictví, ale na oplátku, a to si myslím, že je hrozné, smíme jezdit jen 100 kilometrů“ řekl tehdy Rutte. Jak to spolu souvisí?

Prominentní role automobilu je v rozporu s transformací dopravy

Nizozemsko se nachází uprostřed dusíkové krize. Ta je natolik vážná, že má od roku 2022 pro tuto problematiku vlastního ministra. Ačkoli je dusík základní živinou, jeho nadměrné množství škodí rostlinám, zvířatům i lidem. Dusík se spojuje s dalšími prvky, jako je kyslík nebo vodík. Některé z těchto sloučenin dusíku se ukládají v půdě a vytvářejí kyselé prostředí, které poškozuje biologickou diverzitu, což je problém zejména pro ohrožená ekosystémy.

Problém s dusíkem

Takové oblasti chce Evropská unie chránit prostřednictvím projektu Natura 2000. Vzhledem k tomu, že ve 129 ze 162 oblastí Natura 2000 v Nizozemsku byly překročeny limitní hodnoty usazenin, Nejvyšší soud v roce 2019 zastavil tisíce stavebních projektů. Důvodem je fakt, že při stavění také vznikají emise sloučenin dusíku, které se následně usazují v půdě. Aby bylo možné pokračovat ve výstavbě, musely být proto emise vzniklé během stavařských prací kompenzovány. Odpověď vlády: omezení rychlosti na 100 km/hod.

Klimatická krize: kopeme si vlastní hrob

„Skutečným důvodem pro omezení rychlosti byla stavební povolení, nikoli ochrana životního prostředí“, říká dopravní expert Bert van Wee z Technické univerzity v Delftu. Pouze 6 % dusíkatých usazenin v půdě pochází ze silniční dopravy. Vzhledem k tomu, že rychlost 100 km/h snižuje také jen malou část všech emisí ze silniční dopravy, má toto opatření na usazeniny jen zanedbatelný vliv. V dubnu 2022 bylo proto v dalším rozsudku rozhodnuto, že omezení rychlosti se již nesmí používat jako kompenzace pro stavební projekty. Přesto ale přináší pozitiva pro životní prostředí.

Automobil jedoucí rychlostí 100 místo 130 kilometrů za hodinu spotřebuje přibližně o čtvrtinu méně paliva, což také znamená o čtvrtinu nižší emise CO2. Kromě toho se uvolňuje o polovinu méně oxidů dusíku. Ty přispívají k tvorbě pevných částic, jejichž množství se rovněž sníží o třetinu. Oxidy dusíku a pevné částice znečišťují ovzduší a jsou zdraví škodlivé. Podle Evropské agentury pro životní prostředí je znečištění ovzduší „největším zdravotním rizikem pro životní prostředí“ v EU.

Čím rychlejší jízda, tím více emisí

Zkoumat, jak se změnily hodnoty emisí v důsledku omezení rychlosti na 100 km/h v Nizozemsku, je metodicky obtížné. Problémem je, že ve stejné době byla zavedena i opatření proti pandemii koronaviru. „Je poněkud obtížné oddělit změny způsobené lockdownem od změn způsobených omezením rychlosti“, vysvětluje van Wee. Dopady na životní prostředí proto zatím nelze prokázat pomocí studií. Pro odborníka to však ani není nutné: „Účinky známe. Když vozidla jezdí rychleji, vypouštějí méně více emisí. To je zřejmé.“

Stefan Rahmstorf vysvětluje změnu klimatu (VIDEO)

Navzdory protipandemickým opatřením bylo v posledních třech letech prokázáno zvýšení bezpečnosti silničního provozu. Studie ministerstva zemědělství ukazuje, že nehodovost na dálnicích s rychlostním omezením 100 km/h se snížila více, než průměr. Co se týče smrtelných nehod, nelze to kvůli koronavirovým opatřením jednoznačně prokázat, přestože v posledních třech letech došlo ke snížení počtu smrtelných nehod. „Existuje několik studií o úmrtnosti v silničním provozu. Pokud se rychlost na dálnici zvýší o jedno procento, počet smrtelných nehod se zvýší o tři až čtyři procenta“ vysvětluje van Wee.

Souhlas s omezením rychlosti vyžaduje čas

Navzdory omezené vypovídací hodnotě dat bylo omezení rychlosti veřejností přijato kladně. „Kontroverzní politická opatření, která zmenšují roli automobilu, jsou po zavedení populárnější“, říká van Wee. Ačkoli to nemůže dokázat, existuje mnoho příkladů, které to potvrzují. „Dříve bylo možné v Nizozemsku parkovat na mnoha historických náměstích. Když se to změnilo, mnoho lidí si stěžovalo. Kdo by to ale dnes chtěl znovu zavést?“ ptá se. Průzkumy tuto teorii podporují i v případě omezení rychlosti, které v Nizozemsku platí již čtyři roky. Před jeho zavedením bylo pro omezení rychlosti na 100 km/h jen 46 % Nizozemců, zatímco pouhé dva roky po jeho zavedení bylo dokonce 60 % pro snížení na 90 km/h.

REKLAMA

V automobilismu je spousta privilegií, lží a sebeklamu

Vláda rovněž změnila názor. Ministryně pro přírodu a dusík Christianne Van der Walová (VVD) označila snížení rychlosti za „naléhavě nutné“. Na otázku, jaký je závěr po třech letech platnosti omezení rychlosti na 100 km/h, její úřad odpověděl: „Toto opatření zpočátku umožnilo výstavbu tisíců domů, ale následně především snížilo tlak na naši přírodu.“

Jinde v Evropě možná nepanuje takové kritická situace ohledně dusíku. V Nizozemsku je za ni z velké části zodpovědné intenzivní zemědělství. Nicméně znečištění ovzduší sloučeninami dusíku je problémem téměř všude. „Zdraví škodlivé jsou zejména oxidy dusíku. Mohou způsobit poškození dýchacích cest. Největším znečišťovatelem ovzduší v Rakousku je se 44 % silniční doprava“, vysvětluje Christian Gratzer z Verkehrsclub Österreich (VCÖ). Spolkový úřad pro životní prostředí navíc v roce 2018 vypočítal, že jízdou rychlostí 100 km/h by se dalo ročně zabránit vzniku 460 000 tun ekvivalentu CO2.

Lekce pro nás

V Rakousku diskutovaný požadavek snížení rychlosti na rychlost 100 km/h na dálnicích, 80 km/h na silnicích mimo obce a 30 km/h v zastavěných oblastech, by všechny tyto účinky ještě posílil. Podle VCÖ dochází v Rakousku k více než polovině všech nehod na silnicích mimo obce, a proto by se mělo zabránit, aby na ně automobilisté uhýbali. Při omezení rychlosti na 100/80/30 km/h by bylo na silnicích usmrceno o 116 osob méně (28 %) a zraněno o téměř 7 000 osob méně (19 %).

Jaké jsou skutečné výhody zón s rychlostí 30 km/h?

„Je důležité, aby se hodnotila skutečná účinnost opatření, která přispívají k obnově přírody a zlepšení klimatu. Je třeba provést vlastní hodnocení na národní úrovni“, radí Van der Walův úřad rakouské vládě, pokud chce zavést omezení rychlosti na 100 km/h. Vládě však v současné době chybí vůle.

Ještě minulý pátek označil kancléř Karl Nehammer Rakousko za „automobilovou zemi par excellence“. Podle nedávného průzkumu je 59 % Rakušanů také proti omezení rychlosti na dálnicích na 100 kilometrů v hodině. Pohled na Nizozemsko však naznačuje, že pokud zde někdy bude většina pro omezení rychlosti na 100 km/h, bude to až po jeho zavedení.

REKLAMA

ZANECHTE ODPOVĚĎ

Prosím, vložte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno