Místnost bez oken a non stop pod zářivkou. Írán už skoro dva roky vězní švédského zaměstnance EU
V polovině dubna uplynou dva roky od chvíle, kdy Írán zadržel mladého švédského diplomata a zaměstnance Evropské služby pro vnější činnost Johana Floderuse. Dnes třiatřicetiletý Švéd čeká v drsných podmínkách teheránské věznice Evín na výsledky soudního procesu. Írán ho obvinil ze špionáže, což Evropská komise i Floderusovi blízcí jednoznačně odmítají.
Před íránskou ambasádou v Bruselu se ve čtvrtek v poledne sešla skupina lidí s transparenty - jsou to Floderusovi přátelé a kolegové, kteří v posledních měsících vedou v Bruselu kampaň za jeho propuštění.
Írán minulý rok popravil přes 800 lidí. Podle Iran Human Rights je to nejvíce od roku 2015
Číst článek
Mezi nimi je i Belinda: „První čtyři dny, kdy jsme ho pohřešovali, jsme netušili, jestli je živý nebo mrtvý. To bylo hrozné. Pak bylo období, kdy jsme o tom nesměli mluvit. Nyní děláme kampaň a šíříme povědomí o jeho případu. Myslím, že je pro něj hrozně těžké udržet si naději. Ale vím, že když slyší o zájmu lidí, o plakátech s jeho obličejem ve městě, to mu dodává naději a energii.“
S transparentem „Svobodu pro Johana“ je před íránskou ambasádou také humanitární pracovník Olivier Vandecasteel, který sám strávil v íránském vězení rok a čtvrt, než ho loni belgická vláda dostala domů v rámci výměny vězňů.
Nyní se snaží pomoci Johannovi, který před dvěma lety vyjel do Íránu na soukromou cestu. Diplomatický pas u sebe v té době neměl a domů se dosud nevrátil.
Podle mluvčího kampaně Vojtěcha Němce se Johan nachází v těžkých podmínkách. „Máme informace jen z jeho soukromých velmi sporadických telefonických rozhovorů s rodinnými příslušníky – s jeho sestrami a rodiči. Víme, že dlouhou dobu strávil na samotce, snad i 300 dní. Johan spí na zemi, pouze s tenkou přikrývkou, pod zářivkou, která svítí 24 hodin denně. A v místnosti nejsou okna, takže v podstatě ztrácíte pojem o čase. Ta situace je velmi náročná, jak po fyzické tak po mentální stránce,“ popisuje Němec.
Vyjednávací páky
Za vyjednávání o propuštění unesených či zadržených občanů Evropské unie jsou podle stávajících pravidel zodpovědné jednotlivé členské státy. Podle Němce tento systém ale nefunguje, protože malé země na rozdíl od Evropské unie nemají dostatečné vyjednávací páky.
„Systém, jak je nastavená konzulární ochrana, není adekvátní pro dnešní svět. Dle oficiálních diplomatických pravidel je určitě jednotlivý stát důležitým aktérem v mezinárodních vztazích. Nicméně v praxi to tak nefunguje. Vidíme, kdy zástupci členského státu jsou v těchto zemích odmítáni, jsou jim odmítány schůzky. Zatímco Evropská unie je brána mnohem vážněji,“ myslí si Němec.
Írán poslal do vězení autora hymny protivládních protestů. Režim ho nutí, aby složil píseň proti USA
Číst článek
To si myslí i švédská europoslankyně iráckého původu Abir Al-Sahlaniová. „Většina členských států je individuálně příliš slabá, aby takto sama vyjednávala, s výjimkou těch největších zemí, které mají více svalů,“ myslí si europoslankyně. EU by podle ní měla vytvořit speciální tým, pracovní skupinu, která bude na diplomatické úrovni o rukojmích vyjednávat.
„Potřebujeme v takových situacích využít vliv Evropské unie, abychom využívali všechny nástroje, které máme. To je naše povinnost: Je zatracenou odpovědností institucí Evropské unie zajistit bezpečnost občanů EU bez ohledu na to, kde na světě se nacházejí,“ říká Al-Sahlaniová.
Na Írán tlačíme při každé příležitosti
Přestože odpovědnost za poskytování konzulární pomoci občanům EU leží na členských státech EU, mluvčí šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella Peter Stano zdůrazňuje, že Evropská komise se švédskou vládou maximálně spolupracuje v rámci nastavených pravidel.
„Švédské úřady samozřejmě velmi intenzivně spolupracují na osvobození Johana. My je v tom maximálně podporujeme. Z pozice EU a vysokého představitele pro zahraniční politiku využíváme každou příležitost v kontaktu s íránskými představiteli, abychom tlačili na Johanovo propuštění. Johan je držený neoprávněně bez jakéhokoli základu, byl zadržený svévolně na základě nějakých politických úvah,“ vysvětluje Stano.
Křižovatka kultur, náboženství i střetávání mocností. Blízký východ lepší nebude, míní arabistka
Číst článek
Obvinění ze špionáže Evropská komise jednoznačně odmítá. Podle Stana je to běžný postup, který íránský režim používá proti neoprávněně zadrženým občanům cizích států.
„Toto jsou tradiční obvinění, které Írán vznáší na adresu zadržovaných evropských občanů. Johan není jediný a není ani první, který byl neoprávněně zadržený,“ říká Stano.
Írán nezřídka zadržování cizích občanů využívá v rámci takzvané „diplomacie rukojmích“. Vězně pak využívá při vyjednávání o vlastních občanech vězněných v cizích státech, což může být případ i Johana Floderuse. Před několika týdny Írán s Floderusem zahájil soudní proces, nyní se čeká na vynesení rozsudku.
