Ve veřejném prostoru i na vysokých pozicích je třeba víc žen: Téma, které se v české společnosti léta diskutuje, ale žádné velké konkrétní posuny se v něm neodehrávají. Česko v oblasti společenské genderové vyváženosti stále neopouští dolní příčky světových žebříčků.
Teď však jedno měřitelné opatření, které má ženy v kariéře podpořit, do Česka míří. Jde o zavedení kvót pro ženy na vysokých manažerských postech. Podle nových pravidel mají mít velké české firmy povinně ve vedení alespoň třetinu žen. Počítá s tím návrh zákona o genderové rovnosti, jehož českou podobu připravuje úřad ministra pro evropské záležitosti. Platí už v mnoha zemích EU a například v Německu zafungoval velmi dobře.
Zákon je nyní v mezirezortním připomínkovém řízení. Pokud projde parlamentem, měl by začít platit ještě letos. Opatření, které vychází z evropské směrnice, ale nevzbuzuje jen souhlasné přijetí. Podle odpůrců kvót jde o umělý násilný krok a zbytečnou byrokracii navíc.
Co se měří, reálně se děje
Podle top manažerky Renaty Mrázové jde však o důležitý posun. Žena, která se na vysokých byznysových pozicích pohybuje už přes dvacet let, je zásadně pro kvóty. „Myslím, že se o tématu diverzity a rovných šancí hodně mluví a všichni tomu rozumějí, ale když se pak podíváme do čísel, tak neodpovídají tomu, že by se něco vyšším tempem vyvíjelo. A proto si myslím, že bez pozitivních kvót se žádná velká změna nestane,“ uvedla v podcastu e15 Cast Mrázová, která vedla velké týmy lidí v ING bance, poté v Home Creditu a nyní pracuje jako globální HR manažerka v technologické společnosti NFZ na pozici zvané Chief people officer. Podle ní je výhoda, že kvóty jsou konkrétní a měřitelný krok: „Věřím tomu, že co se měří, se pak i reálně děje.“
Až začne v Česku zákon platit, budou mít velké firmy čas na splnění jeho podmínek do poloviny roku 2026. Podle nové legislativy budou muset zajistit vyvážené zastoupení žen a mužů ve svém vedení a budou si přitom moci vybrat ze dvou variant. Podle první by ženy (případně muži, pokud jsou v menšině) měly obsadit nejméně čtyřicet procent míst neexekutivních členů vedení, tedy třeba v dozorčích radách. Podle druhé varianty budou muset zastávat nejméně 33 procent všech míst ve vedení, pokud mezi nimi budou i exekutivní členové. To jsou ti, kteří mají přímo na starost řízení některých částí firmy.
V Česku jen pět firem. Zatím
Pravidla se však podle zákona dotknou jen přesně vymezeného segmentu těch největších firem, který je v Česku zatím nevelký. Mají se týkat jen firem kotovaných na burze s víc než 250 zaměstnanci a ročním obratem přes 50 milionů eur nebo s aktivy přes 43 milionů eur. V tuzemských podmínkách jde nyní pouze o pět společností, které parametry splňují: patří mezi ně polostátní ČEZ, Kofola, Komerční banka, Moneta Money Bank a Philip Morris ČR.
Podle Mrázové má opatření smysl, jakkoli bude mít zprvu v Česku reálný dopad jen na pár desítek manažerských pozic. „Velké firmy mají zodpovědnost, aby se snažily kultivovat prostředí v České republice, takže kvóty budou fungovat jako inspirace a motivace pro další společnosti,“ myslí si Mrázová, která je také zakladatelkou networkové skupiny Inspire & Impact, kde se ženy-manažerky vzájemně podporují, inspirují a koučují.
Mnohé velké společnosti zavedly programy na podporu diverzity už dříve. Patří k nim i jedna z firem, na kterou se nový zákon bude vztahovat, Moneta Money Bank. V devítičlenné dozorčí radě této banky zasedají čtyři ženy. „Ženy tak mají zastoupení 44 procent. Představenstvo, které je voleno dozorčí radou, má nyní pět členů, z toho je jedna žena. Dohromady máme v řídicích funkcích čtrnáct členů, z toho je pět žen, mají tedy zastoupení 35,7 procenta,“ vypočítává manažerka Zuzana Filipová, ředitelka udržitelnosti a komunikace. Banka tedy kvóty splňuje, dobrovolně ale chce pokračovat směrem k vyšší vyrovnanosti.
„U nás v Monetě je na manažerských pozicích 43 procent žen. Naší ambicí je ale dál tento poměr zvyšovat a mít poměr žen a mužů ve vedoucích pozicích nejpozději do roku 2026 zcela vyrovnaný, to znamená padesát na padesát,“ líčí plány banky pro e15 Filipová. Podle ní jsou kvóty správné řešení. „Je určitě dobré doplnit mužské vnímání světa, protože ženy mají jiné manažerské kvality než muži a diverzita v tomto smyslu je prospěšná pro celou společnost. A kde je vůle, tam je i cesta.“
Jak Česko pomáhá ženám v práci? Vstříc vychází zejména matkám
Většina opatření ze strany státu, která by měla pomoci ženám v lepším uplatnění na pracovním trhu, se týká matek. Právě po narození dětí dochází k největším kariérním propadům a mnohé ženy mateřství proti jejich vůli na mnoho let vyřadí z pracovního procesu. Česko vykazuje v rámci EU největší nepoměr v zaměstnanosti matek a bezdětných žen.
Zvýhodnění částečných úvazků: od roku 2022 platí sleva na pojistném pro částečné úvazky, opatření má podle MPSV motivovat zaměstnavatele, aby ženám na rodičovské umožnili postupný návrat do práce.
Sousedské hlídání: má být novou možností předškolní péče, již má přinést novela zákona o dětských skupinách. Po vzoru Německa by mohly malé skupiny dětí hlídat v domácnosti speciálně vyškolené vychovatelky. Novela s plánovanou platností od roku 2025 by měla řešit problém s hlídáním malých dětí a nedostatkem míst v předškolních zařízeních.
Transparentnost platů: podle nové směrnice EU z roku 2022 budou muset zaměstnavatelé zveřejňovat informace o průměrné mzdě na srovnatelné pozici a řádně vysvětlit kritéria, podle kterých o výši odměn rozhodují. To by mělo omezit rozdílné odměňování žen a mužů. Česká vláda v prosinci 2022 schválila Akční plán rovného odměňování žen a mužů, platný pro roky 2023–2026. Bylo to vůbec poprvé, co se vláda ČR zavázala gender pay gap neboli rozdíly v odměňování žen a mužů řešit v samostatném dokumentu.
Další z firem, na které zákon dopadne, Kofola, bude muset zastoupení žen navýšit, aby nové podmínky splnila. „Složení nejvyššího skupinového vedení neovlivňuje ani tak gender jako historický kontext a kompetence prověřené časem,“ popisuje pro e15 současný stav finanční ředitel Martin Pisklák. A upřesňuje, že mezi 48 vysoce postavenými manažery skupiny Kofola je celkem dvanáct žen, tedy zhruba 25 procent. Podle Piskláka v Kofole o přítomnost žen ve vedení stojí, cestu nařízených kvót ale nepovažuje za ideální řešení, jen další byrokratickou komplikaci, kterou budou firmy mít tendenci obcházet. A když už podle něj na naplnění kvót dojde, budou ženy do vybraných pozic dosazovány uměle.
Kofola by podle jeho slov ráda šla přirozenou cestou a podpořila ještě víc ženy v tom, aby o tyto pozice samy usilovaly. „Například chceme posilovat příležitosti pro maminky na mateřské a rodičovské dovolené, které jim umožní zůstávat se svou profesí v kontaktu a snadněji růst,“ upřesňuje Pisklák. A dodává, že by se rovné příležitosti neměly zaměňovat s pozitivní diskriminací a že by se EU spíš měla víc starat o to, aby ženy našly uplatnění během mateřské a rodičovské a nemusely nadlouho vypadnout z pracovního trhu. „Až se tohle zlepší, tak bude i základna žen, ze kterých bude možné vybírat do řídících pozic, mnohem širší,“ je přesvědčen Pisklák.
Německý rekord, česká nedůvěra
Kvóty přijaté na základě směrnice EU už zavedli v mnoha vyspělých západních zemích včetně našich sousedů. Například v Německu zákon platí od srpna 2022 a dotýká se většiny firem kotovaných na frankfurtské burze, které patří do indexu největších německých společností DAX.
Podle posledních analýz ve vedení celkem 160 společností zasedá 109 žen. Jejich podíl tak tvoří 38 procent. Podle výzkumu nadace AllBright, která se zasazuje o větší zastoupení žen ve vedení, přitom ještě v roce 2016 ve velkých německých firmách zastávalo takto vysokou pozici jen 44 žen, pouhých šest a půl procenta.
Počet žen ve vedoucích funkcích firem kotovaných na burze je tak v Německu díky kvótám nejvyšší v historii. Podle odpůrců kvót jde však jen o umělé navýšení, v realitě se prý nic nemění. V ostatních německých firmách nadále muži coby šéfové zcela dominují. Podle průzkumu EY ženy předsedají jen pěti procentům dozorčích rad. Nejen kritici kvót upozorňují, že se pravidla dodržují jen formálně, nedošlo ale ke skutečné změně firemní kultury ani stylu přemýšlení.
Česká veřejnost má zatím s kvótami na zastoupení žen spíš problém. Podle průzkumu Moore Czech Republic z roku 2022 si je nepřeje víc než 60 procent lidí. Průzkum ale na druhou stranu ukázal, že Češi jsou ženám ve vedení firem nakloněni, jen nechtějí, aby tato místa zastávaly následkem kvót.
