„Je 14. března, výročí vzniku první Slovenské republiky, o které mnozí říkají, že nebyla suverénní a samostatná. Ale když se podíváme, v jakém postavení je současná Slovenská republika vzhledem k tomu, co máme zakotvené v ústavě, musím říct, že současná republika je mnohem méně suverénní než ta první Slovenská republika, která vznikla na základě dlouhodobé práce otce národa Andreje Hlinky, pana prezidenta Tisa a generací štúrovců a dalších národovců, za což jim náleží náš vděk,“ řekl Kotleba v relaci Z první ruky.
Kotleba kandiduje na prezidenta. Ochráním Slovensko před globalisty, slibuje |
Moderátor se ho přitom ptal, co by z pozice prezidenta, na kterého kandiduje, udělal s tím, že podle slovenské ústavy jsou některá rozhodnutí Evropské unie nadřazená slovenským zákonům a že členská země EU může některé své pravomoci přenést na Brusel. Kotleba totiž podle svých veřejných vyjádření nesouhlasí s touto pasáží ústavy a chce ji vymazat. Místo odpovědi na otázku však připomněl výročí Slovenského státu a až později řekl, že by nedelegoval právo domlouvat zahraniční smlouvy na vládu, ale nechal by si ho pro sebe.
Jako příklad pak zmínil připravovanou pandemickou dohodu, která prý přinese „medicínskou totalitu na základě vymyšlených pandemií a vymyšlených chorob jako jsme to viděli během covidu“. Kotleba se v minulosti sám koronavirem nakazil a pak lidem radil, aby se léčili jako on – vodkou smíchanou s bromhexinem. Na námitku moderátora, že obsah zmíněné dohody ještě není známý, se odkázal na alternativní zdroje, které už prý jisté informace mají. Zmíněnou pasáž by se také snažil z ústavy odstranit, a to tlakem na poslance.
Novým tématem hoaxů je Pandemická úmluva. Lžou o počátku zdravotnické diktatury |
Kromě toho v interview odmítl možnost vzdát se kandidatury ve prospěch dalšího nacionalistického kandidáta Štefana Harabina. Nemůže mu prý odpustit některá rozhodnutí z minulosti anebo to, že Harabin nechce vystoupit z Evropské unie ani z NATO. Kotleba se také rozohnil nad údajnými příkazy z Bruselu, že „máme jíst cvrčky místo masa, že místo autem máme jezdit elektroautomobily a že máme podporovat LGBT manželství“.
Tlačil by prý na poslance, aby se tomu postavili. „Toto je obrovská možnost, obrovská síla, kterou však dosud na Slovensku žádný prezident nevyužíval, protože více či méně se všichni dosavadní prezidenti, kromě pana prezidenta Tisa samozřejmě, skláněli pod diktátem Evropské unie,“ dodal.
Samostatnost, nebo Maďaři...
Moderátor na Kotlebovo časté zmiňování klientského státu nacistů zareagoval. Nový státní útvar vznikl 14. března 1939. Jeho představitelé ve svých projevech hovořili o samostatnosti, přestože země byla závislá na Hitlerově Německu. A zatímco desetitisíce Židů skončily v nacistických koncentračních a vyhlazovacích táborech, pro jinou část obyvatel představoval stát pod vedením prezidenta Jozefa Tisa ostrůvek relativního klidu ve válkou zmítané Evropě.
„Říkáte, že jste vlastenec. Existuje větší vlastizrada než to, že stát a jeho vedení pošle vlastní občany do koncentračních táborů na jistou smrt – a v tisících, jako to bylo za Slovenského státu?“ zeptal se moderátor. Kotleba se distancoval od zločinů druhé světové války a poznamenal, že první republika Slováků vznikla ještě před válkou. Váží si jí prý právě proto, že to byl první projev slovenské státnosti v moderních dějinách.
Volání po úplné samostatnosti se objevovalo už na podzim roku 1938, kdy Slovensko získalo autonomii v rámci pomnichovské Československé republiky. Hlinkova slovenská ľudová strana (HSĽS), která měla v zemi mocenský monopol, však byla v této věci rozpolcena. Její radikální křídlo bylo pro nezávislost a jednalo o ní s představiteli nacistického Německa. Naproti tomu konzervativní křídlo ľuďáků se k této možnosti stavělo váhavě.
Matice slovenská opěvuje Tisův fašistický stát, historici jsou zděšeni |
Hitler, pro něhož samostatné Slovensko představovalo mimo jiné výhodný nástupní prostor k plánované územní expanzi, se proto rozhodl jednat. Na 13. března 1939 si pozval předsedu ľuďáků, katolického kněze Jozefa Tisa do Berlína, kde jej postavil před volbu: buď Slovensko vyhlásí samostatnost, nebo bude „ponecháno svému osudu“. Druhá možnost by v praxi znamenala rozdělení území mezi sousední státy, zejména Maďarsko.
Ihned po svém návratu Tiso obeznámil s obsahem jednání Sněm slovenské země v Bratislavě. Krátce po poledni 14. března 1939 byla tímto zákonodárným sborem vyhlášena samostatnost Slovenska. Slovenská republika, jak se nový stát jmenoval od přijetí ústavy v létě 1939, byla satelitem Německa. Jasným důkazem byla takzvaná ochranná smlouva, uzavřená ještě v březnu 1939, v níž se Bratislava zavázala provádět zahraniční politiku v úzké shodě s Německem. Berlín také kontroloval důležité slovenské podniky.
Na téma pošlapávání lidských práv Kotleba řekl: „V životě bych žádného nevinného člověka nevydal do nelidských podmínek.“ O to víc však prý musí akcentovat to, co se dělo během posledních let. Pandemická opatření za premiérů Petera Pellegriniho, Igora Matoviče a Eduarda Hegera tak přirovnal k masovému vraždění Židů.
Hlinka byl pro Slováky národním symbolem, pro řadu Čechů rozbíječem Československa |
Politik, který volá po vystoupení Slovenska z Unie i Severoatlantické aliance, pak prohlásil, že Slovensko dnes má armádu na úrovni bojové roty a že by se měla obnovit znovu do podoby, jakou měla před vstupem do NATO. „Pěkný sváteční den,“ popřál Kotleba na závěr posluchačům. Kandidát na slovenského prezidenta byl v minulosti odsouzen za šíření extremistických myšlenek, za což přišel o mandát poslance a jen těsně unikl vězení.
V souvislosti s vojenskou porážkou nacistického Německa Slovenský stát zanikl 3. května 1945 poté, co celé jeho území dobyla vojska Sovětského svazu a jejich spojenců. Slovenská vláda, která uprchla do rakouského exilu, kapitulovala 8. května 1945. Podle teorie právní kontinuity Československé republiky prosazované Edvardem Benešem Slovenský stát neexistoval a po skončení druhé světové války Československá republika obnovila svrchovanost na území Slovenska.
