Odkaz na stránky, připojení k Wi-Fi i posílání peněz. QR kód vznikl před 30 lety, vytvořit ho může kdokoliv

Ukrývají předpisy na léky, údaje k platbě anebo turistické informace třeba o Pražském hradu. QR kódy jsou už samozřejmou součástí našeho života a ten první spatřil světlo světa přesně před 30 lety v Japonsku. Tehdy měl pouze zjednodušit výrobu automobilů Toyota, protože na díly na lince měly už tolik čárových kódů, až to bylo nepřehledné.

Praha/Tokio Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

QR kód (ilustrační foto)

QR kódy vznikly před 30 lety v Japonsku (ilustrační foto) | Foto: Albert Gea | Zdroj: Reuters

„(Když se to publikovalo), japonské noviny to někde po straně komentovaly: ‚A tady inženýři vymysleli způsob, jak pomocí černých a bílých puntíků kódovat text‘,“ přibližuje Jan Kofroň z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy.

Přehrát

00:00 / 00:00

Přesně před 30 lety vznik QR kód. Dnes ho používá celý svět a to i s přispěním českých vědců

Ani v Japonsku tehdy nikoho nenapadlo, že za 30 let budou QR kód používat po celém světě. Tento kód „rychlé reakce“ totiž dokáže uložit několikanásobně víc informací než kód čárový.

„Maximálně počet znaků v největším QR kódu je 7000, je to půl stránky A4. QR kód mě může odkázat na nějakou webovou stránku, automaticky připojit k místní Wi-Fi včetně zadání hesla anebo poslat peníze na nějaký bankovní účet,“ vysvětluje Jakub Novák z Fakulty informačních technologií ČVUT.

A právě o využití pro platby se podle Nováka zasloužili čeští vývojáři: „V roce 2012 specifikaci placení pomocí QR kódu vymyslela Česká republika v Raiffeisenbance a až o rok později to začala využívat celá Evropská unie.“

Nuly a jedničky

Princip QR kódu je velice jednoduchý. Stačí ve čtverci střídat černé a bílé kostičky. „Což v matematice znamení střídání nul a jedniček, do kterého potom můžeme zakódovat úplně cokoli,“ dodává Novák. „Černá a bílá se používá, protože je to nejkontrastnější rozdíl,“ doplňuje ho dále Kofroň. Ten, kdo QR kód vytváří, si ale může vybrat barvy, jaké chce.

‚Ukázal krásu internetu, ale stal se hrobařem nadějí.‘ Jak nám Facebook změnil za 20 let život?

Číst článek

Například můžeme zakódovat odkaz na webovou stránku. „W je reprezentováno 01010111. To znamená, že v QR kódu budu hledat černá, bílá, černá, bílá, černá bílá, bílá, bílá. Jakmile je najdu vedle sebe, řeknu: ‚Jo, tady je W‘. Za chvíli je najde zase, potřetí a takhle najde odkaz na celou stránku,“ popisuje Novák.

Kostky v rozích

Zásadní roli u QR kódu hrají velké kostky ve třech rozích, protože určují směr a natočení celého kódu. Takže, jak vysvětluje Jakub Novák, je jedno, z které strany k němu přiložíme mobil se čtečkou.

Chtěli program, stáhli si vir. Podvodníci se maskují za běžné softwary, používají k tomu reklamu

Číst článek

„Uvnitř QR kódu jsou zóny, které mi říkají, jak kód správně patří. To znamená, velké čtverce musí být vždy levý horní, pravý horní a levý dolní roh. Pak je tam ještě v pravém dolním malý čtvereček, který je trochu schovaný, a ten nám říká, jak je kód natočený oproti těm třem,“ doplňuje.

Původně byly QR kódy určené do výroby, takže musely být čitelné, i když se zamažou od oleje nebo natrhnou. Speciální algoritmus proto umí dopočítat chybějící informace a vlastně se tak opraví.

„Máme před sebou dva QR kódy s odkazem na stránky Fakulty informačních technologií. Na jednom máme zakrytých třeba 60 čtverečků s použitím černého loga. Opravný kód si musí poradit s tím, aby 60 čtverečků správně odkódoval, i když je předtím neznal,“ popisuje Novák proces učení.

Z hlediska kyberbezpečnosti není samotný QR kód rizikem. Musíme ale sledovat, jaké informace ukrývá a podle toho se rozhodnout.

Eva Kézrová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme