Filmový hrdina snímku Vrchní, prchni Dalibor Vrána v podání Josefa Abrháma se vyučil knihkupcem, začal pracovat jako knihkupec a až do svého uvěznění jako knihkupec pracoval. Flexibilita světa nás v tomto století přesunula do zcela nového pojetí profesního života. Kdo se nyní vyučí knihkupcem, má šanci, že při odchodu do penze projde pěti, deseti nebo i více profesemi a rekvalifikacemi.
„Dochází k novému nastavení a přetváření tradičních rolí v souvislosti s nebývalými změnami. Kreativita, spolupráce a flexibilita se stávají klíčovými momenty pro budoucí prosperitu a také pro udržitelný trh práce,“ zdůrazňuje Jaroslava Rezlerová, generální ředitelka ManpowerGroup Česká republika. Mnozí absolventi, kteří v posledních letech vstoupili do „pracovního procesu“, potvrzují, že vysokoškolský diplom je důležitý, ale personalisty zajímá, jak moc jsou adepti na místo ohební ohledně nových znalostí a schopnosti je získávat trvale.
Tradiční nehybnost mizí, učit se musejí i šéfové
Neplatí to absolutně pro všechna zaměstnání, ale těch stabilních spíš ubývá. „Jsou ale pracovní pozice, na kterých to bez flexibility prakticky nejde vůbec. Typicky se jedná o rychle se měnící pracovní prostředí, vědecký výzkum, ale také technické obory,“ uvádějí nejnovější rady Národního pedagogického institutu (NPI). Pružnost se podle NPI týká v současnosti hlavně IT sektoru, obchodu a marketingu a také vedoucích pozic.
Požadavek na pracovní pružnost nemají jen firmy. Zaznívá i od uchazečů o práci. „Polovina respondentů z generace Z by nepřijala práci bez možnosti flexibility. Časová pružnost je důležitá pro tři čtvrtiny z nich, home office pro více než polovinu,“ komentuje loňský průzkum mezi mladými Čechy generální ředitel personální společnosti Randstad ČR Martin Jánský.
