Obnova Českého Švýcarska. Na spáleništi vzniká nejmladší přirozený les v Česku
V Českém Švýcarsku se probouzí nový život. Národní park zasažený v roce 2022 ničivým lesním požárem zatím vypadá smutně, začíná už ale přirozeně zarůstat náletovými porosty. Strážci parku do samovolného zalesnění zatím stále nechtějí zasahovat, což má ale i své kritiky.
Od lesního požáru z července 2022 se toho podle botaničky Ivany Markové ze správy NP České Švýcarsko změnilo hodně.
„Všude vyskočily semenáčky břízy a dnes už to nejsou semenáčky, už jsou to mladé stromky výšky po kolena, místy až po ramena. Ono to teď není vidět, ale celé to spáleniště je poseté hustým náletem břízy a pod tím výrazně vystupují koberce mechorostů,“ popisuje s tím, že všechny nálety jsou zcela přirozené.
„Když se návštěvník projde po cestě k Pravčické bráně, tak zároveň kráčí nejmladším přirozeným lesem minimálně v ČR, protože tady nikdo nic nesázel. Ta plocha se obnovuje spontánně a už teď je vidět, že to nebude jen jednodruhový porost břízy, ale jsou tady vidět i semenáčky jiných druhů,“ nastiňuje Tomáš Salov, mluvčí NP České Švýcarsko.
Postupem času ale podle něj dojde k selekci a vznikne pestře smíšený les, který nikdo nemusel sázet.
Kritika samovolného zalesňování
Tento přístup se ale nevyhnul kritice. „Někteří ti ‚zelení‘ v žádném případě přírodě pomáhat nechtějí, chtějí to nechat na přirozené obnově. Já proti tomu nic nemám. Přirozená obnova a biodiverzita má svou sílu, má svá opodstatnění. A na tom spáleništi, pokud jde o bezzásahové zóny, tak tam bych asi ani nepomáhal,“ říká jeden z kritiků, lesní hospodář Milan Dařina.
„Ale myslím si, že je otázka, kdo bude určovat, co je přirozená obnova, co je původní dřevina a co není, poněvadž se dá se stoprocentní jistotou předpokládat, že na spáleništi se začne obnovovat příroda samovolně a že se tam samozřejmě dostanou i dřeviny, které tady v minulosti nebyly,“ dodává Dařina.
Což je třeba případ borovice vejmutovky. „Teď lidé říkají: Dobře, odumřelo velké množství smrků, je tady vejmutovka a lepší nějaký strom než žádný strom, nechte tady tu vejmutovku, nezasahujte proti ní. Ale to by byla strategická chyba, protože proti invazním druhům je relativně možné a levné zasahovat ve chvíli, kdy ještě ta invaze není plně rozvinutá,“ vysvětluje Tomáš Salov.
Jak se k otázce pomáhat, či nepomáhat lesu v jeho obnově staví další odborníci? Poslechněte si celé Zaostřeno v audiozáznamu v úvodu článku.
