Z „království“ spolužáka

Narodila se v kraji, které její spolužák, dnes známý komik, který svého času vystupoval ve své aréně s červeným klaunským nosem kdysi prohlásil za „své království“, ve městě na řece Vsetínská Bečva. K herectví ji přivedla maminka, nadšená herečka ochotnického spolku. S ní po rozvodu rodičů strávila dětství u babičky v Moravských Budějovicích na Vysočině.

Vystudovala konzervatoř v srdci Moravy, kde byla jednou z jejích spolužaček muzikálová zpěvačka, herečka a kamarádka Laďka Kozderková, která se s lehkostí a humorem statečně prala s vážnou nemocí. Ta jí začala říkat Elsa, a tak se jí pak říkalo v divadelních kruzích. Právě té herečka z titulní fotky věnovala „srdcem“ jednu ze svých filmových rolí, a to Vilmy s podobným osudem, za kterou získala Českého lva za nejlepší ženský výkon ve vedlejší roli (2010).

Spjatá se známými jmény

Krásná, bouřlivá léta studií na JAMU prožila (kromě jiných spolužáků) se svou spolubydlící, dnes též známou herečkou přezdívanou „Švanda“. Ta naši slušnou a pilnou studentku, která si na kolej vozila škvarky se sádlem, za podpory onoho klauna „zkazila“, jak s úsměvem vzpomíná herečka. Nic vážného, nějaké to cigárko, sklenka, radost až do rána.

Po studiích (1967–1971) získala své první angažmá v Jihočeském divadle v Českých Budějovicích. Dvacet sezon byla členkou souboru Divadla na Vinohradech, hostovala v Národním divadle. Spolu s Tomášem Töpferem se velkou měrou podílela na rekonstrukci a znovuotevření Divadla Na Fidlovačce, z jehož scény před více než šesti lety odešla kvůli pro ni nepřijatelné atmosféře, která tam panovala. Z programu divadla tak musely zmizet některé hry, ve kterých měla významné role, včetně oblíbené komedie irské autorky Geraldiny Aron Můj báječný rozvod, v níž naše herečka hrála jedenáct sezon. Jelikož jde o agenturní představení, hraje v ní dál, nyní ve Studiu DVA divadle.

„Havran“

Její dlouholetý kamarád (coby Olgy její filmový manžel veterinář Jan), jehož jméno je neodmyslitelně spjaté s největším filmovým festivalem u nás jí říká „havran“. Za svobodna se totiž jmenovala Havránková. Její současné příjmení se poprvé objevilo v televizním filmu Břetislav a Jitka (1974), když se provdala za známého producenta a vedoucího výroby, s nímž má syna Jana (*1976) a dceru Adélu (*1983), která je divadelní dramaturgyně.

Půvabná blondýnka je držitelkou několika ocenění, včetně prestižní ceny Františka Filipovského za nejlepší ženský dabing, a to Rosemary Boxerové ve Zločinech v zahradách (2007). Svůj hlas propůjčila Barbaře Roseové ve Válce Roseových nebo Willie Scottové ve filmu Indiana Jones a Chrám zkázy, a řadě dalších.

Větší roli ztvárnila v komedii století. Je jí Dáša Adámková, jedna ze tří manželek pánů, kteří spolu každoročně vyrážejí, tentokrát s dětmi, na „pánskou“ lyžovačku. Pokud si nejste jistí, přidáme ještě jednu z posledních filmových rolí, a to rozverné hospodyně aristokratů, která miluje ořechovku – a jste doma. Velká seriálová role „Betty“ Čeňkové, lékařky ortopedického oddělení v nemocnici, která není ve středu města, již ztvárnila i „po dvaceti letech“, je už malým bonusem.

Jméno představitelky „slavné lékařky“ je Eliška Balzerová, rodačka ze Vsetína, kde se narodila 25. května 1949. Havran jí říká Jiří Bartoška, a spolužáci, o kterých byla řeč jsou Jana Švandová a Bolek Polívka.

Zdroje: www.super.cz, www.osobnostivalasska.cz, www.youtube.com, www.extra.cz, www.csfd.cz