Místní říkali prostoru mezi železniční tratí na Prahu, Čelakovského a Zeyerovou ulicí Bílá halda. To podle barvy nahromaděného struskovitého materiálu z někdejší Bedřichovy hutě.
Loni v létě, po podpisu smlouvy, se vítěz tendru pustil do likvidace haldy. Letos začátkem února nezůstalo po několik metrů vysokém bílém násypu porostlém náletovými dřevinami nic, jen srovnaná plocha určená pro výstavbu domků.
Podle mluvčí rokycanské radnice Adriany Jarošové odvezla firma z místa 33 800 tun odpadu z metalurgických provozů. Protože z rozborů vyplynulo, že hmota je bezpečná pro další využití, posloužila ke zpevnění svahů v nedaleké Dýšině.
„Do 9. června měl být odvezen odpad z Bílé haldy, to zájemce stihl o čtyři měsíce dříve. Naším cílem je využít pozemek pro vybudování 16 parcel pro rodinné domy. Jedná se o klidnou lokalitu na okraji centra města, která doposud neslouží schválenému účelu,“ uvedl rokycanský místostarosta Jiří Sýkora.
Šestnáct parcel pro rodinné domy
Podle vedoucího odboru rozvoje města Jiřího Hlada splnil budoucí kupující pozemku první ze tří podmínek, a to že do roku od podpisu smlouvy odveze veškerý materiál z Bílé haldy pryč a naloží s ním podle platných zákonů. Do dvou let od podpisu smlouvy si musí zajistit povolení na stavbu technické infrastruktury pro budoucí stavbu rodinných domů podle urbanistické studie z roku 2011. Pak má další rok, aby tuto infrastrukturu zprovoznil.
„V případě nedodržení podmínek nebude budoucí prodej pozemku realizován, a to bez jakékoliv náhrady kupujícímu ze strany města Rokycany,“ upozornil Jiří Hlad. Když firma splní všechny podmínky, může pak celý vyčištěný pozemek od města odkoupit. Bude pak záležet na jejím rozhodnutí, zda rozprodá jednotlivé parcely, nebo na nich bude sama stavět. Každopádně infrastrukturu, tedy vybudované sítě, předá firma městu.
Loni v lednu rokycanští zastupitelé chválili záměr prodat pozemek s Bílou haldou. Do výběrového řízení se přihlásila jen firma Proma – Matoušek z Hrádku u Rokycan, která nabídla za pozemek o velikosti 10 782 metrů čtverečních cenu 322 korun za metr bez DPH. Nabídka byla o 22 korun na metr vyšší než byla minimální cena nastavená městem, uvedl tehdy Jiří Hlad. Město s firmou podepsalo 9. června smlouvu se třemi postupnými milníky. Pokud byť jen jeden z nich nesplní v termínu, na samotnou kupní smlouvu nedojde.
Už před 66 lety se město chtělo haldy zbavit
Město podle Jarošové začalo už před 66 roky řešit, jak se Bílé haldy zbaví. Povedlo se to ale až nyní. Halda začala vyrůstat na tehdejším jihovýchodním okraji Rokycan na konci 19. století. Je pozůstatkem po provozu Bedřichovy hutě, kde byly navršené hromady strusky. V letech 1883 až 1902 se v huti vytavilo 233 700 tun surového železa.
Mluvčí rokycanské radnice Adriana Jarošová řekla, že první snaha o likvidaci Bílé haldy je z roku 1958, kdy bytová komise MNV plánovala, že na místě vyroste komplex garáží. Část pahorku se patrně podařilo odtěžit v letech 1966 až 1967 při výstavbě prodejny. V říjnu 1966 město vyhlásilo, že materiál z Bílé haldy je možné použít na úpravu komunikací. V roce 1994 získala povolení k odtěžení a rozprodeji materiálu firma BIJO z Plzně, práce ale vůbec nezačaly.
O deset let později město podepsalo smlouvu s firmou z Kralup nad Vltavou, ta měla do konce roku 2006 haldu odtěžit a zlikvidovat s využitím evropských dotací. Jenže ani po prodloužení výpůjčky se jí do konce roku 2008 nepodařilo harmonogram dodržet. Neúspěšná byla i řada dalších pokusů.
Ještě v roce 2004 nechalo město zpracovat analýzu vzorků, aby bylo jasné, co je obsaženo v bílém materiálu. Bílou haldu tvořily hlinitokřemičitany vápníku a hořčíku. Materiál ovšem nemá potřebnou pevnost jako přírodní kámen. Výsledky potvrdily, že je možné strusku uložit na jakoukoliv skládku odpadů nebo materiál využít k terénním úpravám a rekultivacím. Detailní rozbor ukázaly, že je možné materiál zařadit mezi vápenatá hnojiva, ale nikdo o něj neprojevil zájem
