Erdoganovo africké tažení: jak to, že somálské pobřeží budou strážit Turci, a jakou sílu mají turecké telenovely
Prezident Recep Erdogan sto let po pádu sultanátu vrací Turecko ve velkém do Afriky. Nezůstává jen u břehů Středozemního moře jako někdejší Osmanská říše; vliv si různými způsoby buduje i hluboko pod Saharou. Naposledy Turci dohodli se Somálskem ochranu jeho pobřežních vod, což lze interpretovat jako protireakci na mocenské sílení křesťanské Etiopie v africkém rohu, které jsme v Deníku N popsali nedávno.
Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.
Psal se srpen 2011 a tehdejší turecký premiér (a dnes prezident) Recep Tayyip Erdogan byl v somálské metropoli vítán s nefalšovaným nadšením. Vždyť do Mogadiša rozvráceného desetiletími násilí se už dvacet let žádný výrazný neafrický politik neodvážil. A teď přijel Erdogan.
A kdyby jen to, v doprovodu manželky se procházel po ulici a mluvil s lidmi. Jen tak – bez neprůstřelné vesty, kterou západní pracovníci humanitárních organizací mimo hlídané objekty nesmějí sundat.
Byl to mezi oběma zeměmi počátek „romance“, která letos v únoru vyvrcholila „manželstvím“ v podobě námořní vojenské aliance.
Somálsko, které v otázce uklidnění svých vnitřních problémů od oné památné návštěvy nijak výrazně nepokročilo, dalo Turecku povolení vybudovat si na jeho pobřeží základnu. Díky tomu se mocnost na pomezí Evropy a Asie vojensky dostane do blízkosti strategicky navýsost důležitého Rudého moře, kterým prochází tepna globálního obchodu.
Turci, kteří už provozují mogadišské letiště a jeho nové části postavili, mají na oplátku po dobu deseti let
