Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Norské zemědělství: Je restart reálný?

Copak se nám to tu opět vyrojilo? Že by tu a tam mezi slovy o odrbávání nějaký ten tuze zajímavý spásný nápad? I o tom by pár slov padnout mohlo.

Hospodáři čelí stále novým požadavkům a z velikých přetřesů jim běhá mráz po zádech. To, co by ostatní zcela odrovnalo, je prý jejich denním chlebem a světlo v tunelu údajně není, hospodáře budou cepovat a nikoli podporovat vice-méně oboru neznalí lidé ve všech směrech a po všech stránkách tíhnoucí k nevyhovujícímu systému. Zas a znovu se vytvořily sítě hospodářů za obnovu zemědělství a volalo po již přezrálém výzkumu, jenž by posvítil na problematiku nové zemědělské politiky, jenže se opět zaspalo a dále se jede podle zaběhnuté tradice.

Ovšem další hospodáři, které to sžírá, ale nezlomilo, se zařekli, že probádat daleko více než dosud by se měly dopady alternativní zemědělské politiky, jak uvádí především deník Nationen, neoficiálně „ústřední orgán“ norských hospodářů. Dopady vedení alternativní zemědělské politiky se budou zcela lišit podle toho, jak se ta politika bude dělat. Dodnes podle Larse Sponheima, bývalého ministra zemědělství, neexistuje základ čivýchodisko spolehlivých vědomostí o tom, k čemu by vedly větší úpravy dosavadního kurzu, jinak bychom již věděli, zda by se dalo udržet velkou část norského zemědělství, jak ho známe dnes, anebo zda není možné dělat hodně věcí jinak, aniž by bylo nutné stávající systém beze zbytku sešrotovat.   

Velké, tlusté čáry prořezává grafy a směřují přímo tam, kudy nechceme: Hlavní ukazatelé vývoje ukazují kamsi „z louže pod okap.“ Reidar Almas, profesor bádání o venkově, z nějž se časem stál hospodář, má prostřednictvím zpravodajských serverů www.abcnyheter.no a www.ruralis.no za to, že nikdy nebude většina pro revoluci v zemědělské politice, proto je jeho řešením permanentní reforma. Aby zemědělství obstálo, musí se proměnit. Je ale založeno na přerozdělování stávajících dotací. Almas by rád posílil výzkum a vývoj bílkovinných krmiv z norských surovin, jako je listí a další části rostlin s původem v lesích, mořské řasy, tráva a zbytkové suroviny z hospodářství, lesnictví a sádek na chov ryb. Dále by se prý měl posílit dohled nad tím, zda je s pozemky hospodařeno tak, jak bylo uvedeno v žádostech o příspěvky na výrobu. Podle Almase jsou norské pastviny, jež tvoří 45 % celého území, hanebně bídně využívány a mohly by být zdrojem nejen „bonusového“ grátis krmiva.

Dnes bývá půda v rovinatém terénu vyhrazená pro pěstování obilí, zatímco výroba mléka a masa je ve větší míře odkázána na okrajové oblasti. Almas si přeje, aby podobně jako třeba v Austrálii byla hospodářská zvířata, jež jsou před porážkou vykrmována hrubým krmivem, přemístěna do pásů pro pěstování obilí. Zvířata musí být stejně jako v 19. století přesouvána tam, kde jsou zdroje v podobě krmiv.    

Veškeré oblasti jsou nyní prodchnuty cíly green dealu, jenže jaká stopa zanechá přejíždění traktory po stále rozptýlenějších pozemcích, jež se od sebe nacházejí třeba 25 km? Ze židlí nejednoho hospodáře zvedají třeba požadavky na rozsáhlá území na rozptylování hnoje. Místo toho, aby si ho jeden vozil sám, je mnohdy nutné pronajmout si za to někoho s cisternovým vozem. Snazší je přeci nechávat za sebe pracovat fotosyntézu, přesouvat zvířata ke krmivu, nechávat je se pást a hnojit sama. Tomu se teprve může říkat cirkulární ekonomika.

Podle badatelského serveru www.forskersonen.no hrají pasoucí se zvířata pro klima a životní prostředí stěžejní roli. V době, kdy je cílem navyšování výroby potravin je účelnější posílit udržitelnost živočišné výroby, než aby se omezovala výroba pro posílení udržitelnosti. Hospodářská zvířata jsou na využívání zdrojů nepostradatelná a badatelé dokonce míní, že potenciálně může pasení omezovat účinky klimatických změn. Celkově půda obsahuje více uhlíku, než celá atmosféra a veškerá vegetace na zemi dohromady a podstatné je zajistit, aby se onen uhlík držel tam, kde je a neuvolňoval se. Hospodářská zvířata přispívají k vázání uhlíku, oběhu živin, šíření semínek a údržbu vegetace jakožto obnovitelného zdroje.       

Snímky z protestů evropských hospodářů, ovšem i z prodejny unčovických hospodářů prodávajících bez prodražujících mezičlánků se šířil i do Norska, kde spustil menší povyk. Veletoče pozornosti směřují kamsi jinam, nicméně se údajně blíží nevyhnutelnost drastických změn. Alespoň na papíře to vypadá hezké, to co si vztyčili za cíle zmiňovaný Almas a další: Deregulace. Méně kanalizovaných peněz. Nové podoby spolupráce.

Málokterý hospodář, či běžný Nor nepracující v zemědělství se může při dnešním stavu znalostí postavit za potravinářskou připravenost na mimořádné situace jako součásti celkové obrany Norska v posledních letech nejsilnější a pravděpodobně příští vládní strany Hoyre, jež nepodporovala domácí zásobovatele, nýbrž chtěla ještě před několika málo lety tuto odpovědnost nechat na Švédsko. Podle serveru www.abcnyheter.no to zaznělo na schůzi Severské rady. Jakkoli to může znít tragikomicky: jistota výroby potravin prý v dobách krize není závislá na domácí produkci. Podobný postoj prý má i t.č. druhá nejsilnější strana Fremskrittspartiet, či Pokroková strana, jež by v případě vítězství strany Hoyre nejspíše vládla spolu s ní.   

Tomu odporuje vyzdvihovaná důležitost větší soběstačnosti, jež je tolik let v kurzu. A jedna pracovní skupina za druhou sestavena z hospodářů i úředníků došla k závěru, že by mohlo Norsko toho více vyrábět samo. Přesto chce zmíněná prý liberální strana Hoyre, jež ráčí volit tolik Norů, byť třeba neznalých jejích postojů v zemědělské politice, podle serveru kulturních novin www.subjekt.no ze sebemrskačství uvalit norským hospodářům již desítky let pod stále větším tlakem ve snaze omezovat dostupnost masa „masnou daň“, též nazývanou „daň na oxid uhličitý.“ Jako ten největší hříšník globálního oteplování je nejen onou politickou stranou vytipován nikdo jiný než hospodář. Problém se však nalézá u něj v chlévě, nikoli ve výletních lodích, nikoli v těch, jež se přezásobují laciným šuntem ze zemí jako je Čína, kterou nám jinak přikazují nenávidět.

Taková daň podle badatelů v mých předchozích článcích zmiňovaného norského institutu NIBIO (www.nibio.no) jen povede k vyšším nákladům pro chovatele přežvýkavců /zejména dobytka a ovcí/, jež jsou v Norsku stěžejní pro osídlení venkova, udržování kulturní krajiny a připravenost pro mimořádné situace a jsou za takových krizí, kdy jsou potraviny využívány jako zbraně „putujícími zásobnicemi“. Potraviny v Norsku mj. kvůli nemoudrým rozhodnutím politiků v energetice a odstupování od soběstačnosti již pořádně zdražily a dále zdražují a politikům to nestačilo, chtějí to ještě urychlit, k čemuž si napomáhají mýty o škodlivosti masa a ambicemi na kontrolu preferencí stravování občanů.

Podle údajů zmíněného institutu NIBIO běží v „klimatických škrtech“ v neposlední řadě o tisíce pracovních míst v zemědělství. Mnohým prý vzal list z úst politik Ola Borten Moe, jenž v pořadu Debatten /Debata/ norské veřejnoprávní televize NRK nazval norské „klimatické cíle“ nesmírně nákladným nebetyčným (sebe)klamem. Za 24 let se Norsku povedlo snížit emise „klimatických plynů“ o 4,6 %, což ale ani tak neodradilo od vytyčení dalších ctižádostivějších nesplnitelných cílů. Jedinou jistotou je, že se bude z daní platit za morální pózování a symbolizování ctností stále více, za což doplácí i hospodář svým strachem z pohyblivých cen.

Ten si vesměs zvykl na předvídatelnost fixních cen napadávaného „plánovacího hospodářství“ zemědělských - de facto monopolních výrobních a regulačních podniků. Jenže není tím sám proti sobě hlavně tehdy, je-li trestán za nadvýrobu, ať již svoji či ostatních? Není možné riziko rozložit jinak, než výhradně v rukou činitelů s dvojí rolí (pomyslně sedících na obou koncích vyjednávacího stolu)?

Autor: Yngvar Brenna | středa 13.3.2024 1:14 | karma článku: 9,63 | přečteno: 306x
  • Další články autora

Yngvar Brenna

„Musí ven a nikdy se nesmí vrátit“

Jako tekutý písek při skočném přílivu. V diskusích v papírových i digitálních masmédiích Norové temnými ozvěnami řeší, co nakonec pokoří ty arogantní živly. Hodiny tikají, třeba se blíží bouře.

24.4.2024 v 22:16 | Karma: 13,76 | Přečteno: 360x | Politika

Yngvar Brenna

Magistři aneb Já? Vždyť já nic špatného nedělala!

Norská vláda se stále více podobá soutěžím, z nichž pokaždé půjde jeden z kola ven. Z nejbližších spolupracovníků premiéra muselo pro hrubá porušení odejít zatím osm osob, přestože si je vybral „z těch nejvyšších přihrádek“.

21.4.2024 v 0:22 | Karma: 12,22 | Přečteno: 318x | Politika

Yngvar Brenna

Co na nich ti muži asi (ne)vidí?

Kdo by řekl, že si tolik norských mužů vybírá ženy z naprosto odlišných kultur a to zejména z Thajska a Filipín?

16.4.2024 v 3:05 | Karma: 19,11 | Přečteno: 624x | Ostatní

Yngvar Brenna

Seznamování a vztahy: Ideály a skutečnost

Miláčku sem, miláčku tam. Jste ze vztahů už poněkud „rozmlácení“, či se ve světě vztahů cítíte nesví? Anebo jste to celé hodili za hlavu ze strachu, že nejste dost dobří?

12.4.2024 v 11:05 | Karma: 10,38 | Přečteno: 236x | Ostatní

Yngvar Brenna

O preferencích norských žen

Cítí se být příliš žhavými na to, aby mohly mít „boyfrienda“ anebo mají za cíl vyspat se s co nejvíce muži. A nový zákon o potratech prý kvůli „genderové neutralitě“ slovo „žena“ zcela vypustil.

7.4.2024 v 22:19 | Karma: 15,78 | Přečteno: 687x | Ostatní
  • Nejčtenější

Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl

22. dubna 2024,  aktualizováno  14:47

Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...

Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici

25. dubna 2024  12:40,  aktualizováno  14:38

Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...

Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování

21. dubna 2024  16:37

Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...

Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci

22. dubna 2024  10:27

Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...

Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město

24. dubna 2024  11:40,  aktualizováno  15:50

Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...

V Česku přibývá nakažených malárií, nemoc si lidé vozí z dovolené

27. dubna 2024  7:29

Po útlumu v době covidu-19 opět roste počet Čechů, kteří se v zahraničí nakazili malárií. Loni jich...

Izrael zaslal Hamásu reakci na postoj k ukončení války, hnutí žádalo příměří

27. dubna 2024  7:07

Palestinské hnutí Hamás uvedlo, že v sobotu dostalo od Izraele oficiální odpověď, která se týká...

Má přejít česká ekonomika na válečný režim? Doba míru je pryč, říká Pojar

27. dubna 2024

Vysíláme Britský premiér Rishi Sunak nedávno oznámil, že jeho vláda uvede zbrojní průmysl do válečného...

Každý druhý učitel v Německu zažívá ve třídách násilí. Brutalita na školách roste

27. dubna 2024

Premium Německý učitel se stává docela riskantní profesí. Násilí se stává stále běžnější částí vyučování a...

Svatý grál na suchou kůží na nohou. Přečtěte si, co vám pomůže!
Svatý grál na suchou kůží na nohou. Přečtěte si, co vám pomůže!

30 uživatelů eMimina mělo možnost otestovat krém na nohy od Manufaktury z kolekce Louka. Pomohl vám na suchou a hrubou pokožku chodidel? Přečtěte...

  • Počet článků 15
  • Celková karma 12,10
  • Průměrná čtenost 218x
Norsko. Země kontrastů, konfliktů a rozporů, paradoxů, podivností, pikantností, extrémů a více, či méně neuvěřitelných prvenství - a to jak v dobrém, tak ve zlém. Jsem Nor žijící střídavě v České republice a Norsku. V ČR bydlím od roku 1993, studoval jsem zde dějiny umění, od té doby se živím překladatelstvím, tlumočením, prováděním Norů v ČR a Čechů Norskem. Co hýbe Norskem? Přináším komentáře ohledně dění v Norsku pro Českou televizi i Český rozhlas. Na svém blogu se budu zaměřovat hlavně na zpravodajství, politiku, kulturu, mentalitu, dějiny, přírodu, cestopisy a turistické zajímavosti. Převážně vážně, avšak někdy rovněž ironicky a satiricky, či se špetkou norského humoru. Zde na Idnes.cz tak navazuji na svůj dlouholetý blog na Aktuálně.cz. 

Seznam rubrik