Meteorolog zjistil, že 96 % teplotních stanic NOAA se nachází v „městských tepelných ostrovech“, včetně stanic vedle výfukových ventilátorů a na „rozpálených střechách“.
Organizace spojených národů varuje, že pro zachování „planety vhodné k životu“ se Země nesmí oteplit o více než 1,5 stupně Celsia nad úroveň před průmyslovou revolucí.
Podle NASA by neudržení této úrovně mohlo vést k několika katastrofám, včetně zvýšeného sucha a katastrof souvisejících s počasím, většího počtu onemocnění a úmrtí způsobených horkem, méně potravin a větší chudobě.
Aby se zabránilo hrozícím potížím a omezilo se zvyšování globální teploty, podepsalo 194 členských států a Evropská unie v roce 2016 Pařížskou dohodu OSN, právně závaznou mezinárodní smlouvu, jejímž cílem je „podstatně snížit globální emise skleníkových plynů“.
Po uzavření dohody se celosvětové výdaje na projekty související s klimatem exponenciálně zvýšily.
Podle neziskové poradenské skupiny Climate Policy Initiative vynaložili světoví daňoví poplatníci v letech 2021 a 2022 na tyto projekty v průměru 1,3 bilionu dolarů ročně.
To je více než dvojnásobek výdajů v letech 2019 a 2020, které dosáhly 653 miliard dolarů ročně, a je to výrazně více než 364 miliard dolarů ročně v letech 2011 a 2012, uvádí zpráva.
Navzdory přílivu peněz Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) oznámil, že rok 2023 byl nejteplejším rokem v historii.
Stanice NOAA pro sledování klimatu zjistily, že průměrná teplota zemského povrchu a oceánů v roce 2023 bude o 1,35 stupně Celsia vyšší než předindustriální průměr.
„Rok 2023 byl nejen nejteplejším rokem v 174-letých klimatických záznamech NOAA, ale byl také zdaleka nejteplejší,“ uvedla Sarah Kapnicková, hlavní vědecká pracovnice NOAA.
„Oteplování planety znamená, že musíme být připraveni na dopady změny klimatu, které se projevují tady a teď, jako jsou extrémní jevy počasí, které se stávají častějšími a závažnějšími.“
Stále více klimatologů však tvrdí, že údaje o teplotě jsou chybné a že příliv bilionů dolarů je založen na neexistujícím problému.
Podle Anthonyho Wattse, meteorologa, vedoucího pracovníka pro životní prostředí a klima v The Heartland Institute, autora klimatických webových stránek Watts Up With That a vedoucího studie, která zkoumala klimatické stanice NOAA, je více než 90 % stanic NOAA zkreslených.
„Při tak velkém počtu, více než 90 procent, metody, které NOAA používá, aby se pokusila snížit toto číslo, nefungují, protože zkreslení je tak ohromující,“ řekl Watts Epoch Times.
„Těch několik zbývajících stanic, které nejsou zkreslené, protože jsou například za městem na poli a jsou zemědělskou výzkumnou stanicí, která existuje již 100 let … jejich data jsou zcela převálcována mnohem větším souborem zkreslených dat. To se nedá nijak upravit.“
Meteorolog Roy Spencer souhlasí.
„Údaje z povrchových teploměrů stále vykazují falešné efekty oteplování v důsledku městského tepelného ostrova, který se s časem zvyšuje,“ uvedl Spencer.
Je hlavním vědeckým pracovníkem na Alabamské univerzitě, vedoucím amerického vědeckého týmu pro pokročilý mikrovlnný skenovací radiometr na družici NASA Aqua a držitelem medaile NASA za výjimečné vědecké úspěchy v oblasti satelitního monitorování teploty.
Spencer také uvedl, že počítačové klimatické modely používané k řízení změn v energetické politice jsou ještě chybnější.
Podplukovník John Shewchuk, certifikovaný meteorologický poradce, uvedl, že problémy s měřením teploty přesahují tepelnou odchylku. Tento podplukovník ve výslužbě byl pokročilým meteorologickým důstojníkem v letectvu.
„Poté, co jsem viděl mnoho zpráv o úpravách teplotních dat USHCN [U.S. Historical Climatology Network] ze strany NOAA, jsem se rozhodl si tato data stáhnout a analyzovat je sám,“ řekl podplukovník Shewchuk Epoch Times.
„Podařilo se mi potvrdit to, co zjistili jiní. Je zřejmé, že se celkově v minulosti ochlazovalo, zatímco v současnosti teplota stoupala.“
Tvrdí, že NOAA a NASA upravily historické teplotní údaje tak, aby se minulost jevila jako chladnější, a tím se současný trend oteplování stal výraznějším.
Chybné měření teploty
Podle Agentury pro ochranu životního prostředí způsobuje efekt městského tepelného ostrova vyšší teploty v oblastech, kde se nachází více budov, silnic a dalších forem infrastruktury, které pohlcují a následně vyzařují sluneční teplo.
Našli jsme stanice umístěné vedle výdechů klimatizačních jednotek, obklopené asfaltovými parkovišti a silnicemi, na rozpálených střechách.
Anthony Watts, vedoucí pracovník, Heartland Institute
Agentura odhaduje, že „denní teploty v městských oblastech jsou o 0,37 – 2,6 stupňů Celsia vyšší než teploty v odlehlých oblastech a noční teploty jsou přibližně o 0,74 – 1,86 stupňů Celsia vyšší“.
Proto NOAA požaduje, aby všechny její klimatické pozorovací stanice byly umístěny nejméně 30 metrů od prvků, jako je beton, asfalt a budovy.
Nicméně v březnu 2009 vydal Watts zprávu, která ukazuje, že 89 % stanic NOAA mělo problémy s tepelnou odchylkou, protože se nacházely ve vzdálenosti do 30 metrů od těchto prvků a mnohé z nich byly umístěny u letištních ranvejí.
„Našli jsme stanice umístěné vedle výdechu z klimatizačních jednotek, obklopené asfaltovými parkovišti a silnicemi, na rozpálených střechách a v blízkosti chodníků a budov, které absorbují a vyzařují teplo,“ řekl Watts.
„Našli jsme 68 stanic umístěných v čistírnách odpadních vod, kde proces rozkladu odpadu způsobuje vyšší teploty než v okolních oblastech.“
Zpráva dospěla k závěru, že jsou americké teplotní záznamy nespolehlivé, a protože jsou považovány za „nejlepší na světě“, jsou i globální teplotní databáze „kompromitované a nespolehlivé“.
Watts uvedl, že několik teploměrů umístěných na klimatických stanicích, které nezažívají tepelnou odchylku, ukazuje poloviční míru oteplování, než jaká je v současnosti hlášena.
V návaznosti na tuto zprávu Úřad generálního inspektora USA (OIG) a Úřad pro vládní odpovědnost potvrdily zjištění Watta a uvedly, že NOAA podniká kroky k řešení těchto problémů.
„NOAA uznává, že v údajích USHCN existují problémy způsobené zkreslením, jako je nedokumentované přemístění lokality, špatné umístění nebo změny přístrojů,“ uvádí se ve zprávě OIG.
„Všichni odborníci se domnívali, že je nutné zdokonalit a modernizovat systém podávání zpráv o klimatu, aby se eliminovala potřeba úprav údajů.“
Navzdory ujištěním měl Watts pochybnosti o tom, že NOAA tyto problémy řeší, a v dubnu 2022 a květnu 2022 se svým týmem znovu navštívil mnoho stejných teplotních stanic, které pozoroval v roce 2009.
Svá zjištění zveřejnil v nové studii 27. července 2022. Zjistil, že ještě více, přibližně 96 % teplotních stanic NOAA, stále nesplňuje její vlastní standardy.
„V síti povrchových teplot pro Spojené státy a pravděpodobně i pro celý svět jsem identifikoval dvě hlavní zkreslení,“ řekl Watts.
„Největším zkreslením je efekt městského tepelného ostrova. Dochází k tomu, že díky zadržování tepla povrchy a jeho uvolňování do ovzduší v noci není noční nízká teplota tak nízká, jak by mohla být, kdyby se teploměr nacházel mimo město a na poli.“
V průběhu let se podle něj v okolí teploměrů buduje stále více infrastruktury a v noci asfalt a beton uvolňují absorbované teplo a zvyšují teplotu.
„Můžete se podívat na jakýkoli soubor klimatických dat, bez ohledu na to, kdo je produkuje, a uvidíte tento efekt. Nízké teploty mají mnohem rychlejší trend růstu a vysoké teploty se prakticky nemění. Ale ke sledování klimatických změn se používá průměrná teplota,“ řekl Watts.
Řekl, že i když NOAA i NASA tvrdí, že mohou svá data upravit tak, aby zohledňovala efekt městského tepelného ostrova, zkreslení není možné překonat, protože tento problém se týká 96 % povrchových stanic.
Uvedl, že několik teploměrů umístěných na klimatických stanicích, které nezažívají tepelnou odchylku, ukazuje poloviční rychlost oteplování, než jaká je v současnosti hlášena.
Přechodná teplota
Druhým hlavním zkreslením, které Watts identifikoval, jsou přechodné teplotní údaje, což jsou krátkodobé změny teploty, které mohou vést k falešným údajům.
Podle Wattse začala NOAA vyměňovat rtuťové teploměry v polovině až na konci 80. let.
Většinu její sítě nyní tvoří elektronické teploměry, které dokáží změřit teplotu během několika sekund.
„Zaznamenávají však pouze nejvyšší a nejnižší denní teplotu a ty mohou být zkresleny prostým vlivem větru,“ řekl.
„Jeden z těchto snímačů teploty můžete například umístit poblíž parkoviště, které se nachází východně od teploměru. A po celý den fouká převážně jižní vítr. Ale pak najednou dojde ke změně větru, která může být způsobena různými příčinami. Může to být způsobeno změnou počasí. Může to být způsobeno něčím, co blokuje vítr z jihu, jako je například návěs kamionu, který zastavil poblíž.
„Takže se náhle změní vítr z východu, přejde přes parkoviště a zachytí sálavé teplo. Teploměr na to zareaguje během jedné nebo dvou sekund. A ohlásí vysokou teplotu z tohoto poryvu větru, která nemusí nutně odpovídat počasí toho dne. Je to anomálie. A totéž se může stát v noci.“
Watts uvedl, že přechodné teploty jsou natolik známým problémem, že Meteorologický úřad ve Velké Británii a Australský meteorologický úřad opustily své high-tech sítě a přepracovávají je, aby získaly přesnější údaje.
Nejedná se o přísně vědecky kontrolovanou síť na provozní úrovni.
Anthony Watts, vedoucí pracovník, Heartland Institute
„Těmito problémy se NOAA ve skutečnosti plně nezabývala,“ řekl. „Lidé, kteří zpracovávají klimatické údaje, nikdy neopouštějí kancelář a tyto stanice nespravují. Ty [stanice] jsou přenechány terénním kancelářím Národní meteorologické služby – a terénní kanceláře Národní meteorologické služby mají nedostatek personálu.
„Některé stanice, jako například tady na západě, jsou vzdálené stovky kilometrů nebo i více od kanceláře Národní meteorologické služby, takže se tam nemohou dostat a pravidelně provádět údržbu. A když Národní meteorologická služba na počátku 90. let přešla k modernizaci, zavřela mnoho kanceláří meteorologické služby po celé zemi.
„A tak údržba těchto teploměrů – a mnoho z těchto měřičů provozuje veřejnost, hodně z nich jsou dobrovolníci – poklesla. Stalo se mi, že se mě dobrovolníci, když je navštívím, ptali, jestli můžu požádat meteorologickou službu, aby přijela a něco opravila. Ale oni nemohou, protože problém je v tom, že na to nemají rozpočet.
„Pointa je v tom, že Kooperativní pozorovatelská síť, síť COOP – to je doslova sebranka dobrovolníků kombinovaná s některými veřejnými agenturami, jako jsou policejní stanice, hasičské stanice, lesní služby atd.
„Nejedná se o přísně vědecky kontrolovanou síť na provozní úrovni.“
Sama agentura NOAA na svých webových stránkách uvedla, že její údaje o teplotách nejsou přesné a že k nim připočítává určitou chybu.
Na žádost Epoch Times o komentář k přechodným teplotním anomáliím ani k tvrzení Wattse, že přizpůsobení se tepelné odchylce je nemožné, NOAA ani NASA do uzávěrky tisku neodpověděly.
Upravování měření teploty
NOAA také upravuje historické údaje o teplotě.
„Za normálních okolností byste při opravě chyb v datech očekávali spíše náhodný výsledek úprav dat jak nahoru, tak dolů, ale výsledky místo toho ukazují systematický proces ochlazování v minulosti a oteplování v současnosti,“ řekl podplukovník Shewchuk.
Příkladem je islandská stanice Reykjavík.
Podle údajů Goddardova institutu pro vesmírné studie (GISTEMP) z února 1936 byla průměrná teplota na stanici v Reykjavíku v tomto měsíci minus 0,2 stupně Celsia a průměrná roční teplota 5,78 stupně Celsia. Původní měsíční data GISTEMP byla známá jako v2 neboli verze 2.
V roce 2019 vydala NOAA aktualizovanou verzi svého softwaru GISTEMP v4.
Průměrná teplota na stanici Reykjavík v únoru 1936 byla minus 1,02 stupně Celsia a průměrná roční teplota 5,01 stupně Celsia. To znamená, že po aktualizaci softwaru došlo k úpravě směrem dolů o 0,82 stupně Celsia pro daný měsíc a o 0,77 stupně Celsia pro daný rok.
Při porovnání měsíčních dat GISTEMP v2 s měsíčními daty v4 je patrné celkové ochlazení v minulosti.
„Je neuvěřitelné, že rozsah úprav dat přesahuje 0,74 stupně Celsia, což je vzhledem k současným teplotním trendům významné,“ řekl podplukovník Shewchuk.
„NOAA také používá velmi neobvyklý proces následné úpravy dat, kdy se pravidelně vrací a znovu upravuje dříve upravená data. To ztěžuje nalezení základní pravdy, která se jeví spíše jako pohyblivý písek.“
Na žádost Epoch Times o komentář k úpravám historických dat odpověděl John Bateman, pracovník NOAA pro styk s veřejností, a uvedl, že se obrátil na jednoho z odborníků NOAA na klima z Národního centra pro informace o životním prostředí (NCEI), který mu odpověděl: „NCEI používá korekce, které zohledňují historické změny v umístění stanic, teplotních přístrojů, pozorovacích postupů a v menší míře i podmínek umístění. Naše přístupy jsou zdokumentovány v recenzované literatuře. V celostátním měřítku jsou opravené údaje v dobré shodě s klimatickou referenční sítí USA (USCRN), která má nedotčené podmínky umístění.“
NASA na žádost Epoch Times o komentář k úpravám historických dat nereagovala.
Satelitní měření
Aby bylo možné získat přesnější údaje o kolísajících teplotách zemského povrchu, vytvořili Spencer a klimatolog John Christy soubor údajů o globální teplotě na základě mikrovlnných dat pozorovaných z družic.
Christy je profesorem atmosférických věd na Alabamské univerzitě v Huntsville a ředitelem Centra pro vědu o zemském systému, který spolu se Spencerem obdržel medaili NASA za výjimečné vědecké úspěchy za práci na satelitním monitorování teploty.
Svůj projekt zahájili v roce 1989 a analyzovali údaje od roku 1979.
Podle satelitních údajů se teplota na Zemi od roku 1979 zvyšuje stabilním tempem 0,14 stupně Celsia každých 10 let.
A přestože byl rok 2023 v důsledku lineárních trendů oteplování nejteplejším rokem v historii, není to prý důvod k panice veřejnosti.
„Ano, zdá se, že rok 2023 byl nejteplejší za posledních zhruba 100 let. Ale na číslech záleží. Velikost není dost velká na to, aby ji někdo pocítil,“ řekl Spencer.
„Kromě toho jeden rok je počasí, ne klima. Důležitý je dlouhodobý trend, řekněme mnoho desetiletí.“
Uvedl, že údaje z roku 2023, přidané k údajům za 45 let od roku 1979, nemění celkový trend nárůstu o 0,14 stupně Celsia každých 10 let.
„Domnívám se, že satelity i teploměry ukazují trend oteplování, zejména od 70. let 20. století,“ řekl Spencer.
„Síla tohoto trendu je však podstatně menší, než předpovídají klimatické modely, a právě tyto modely se používají jako argument pro změny v energetické politice a snižování emisí CO2.“
Podplukovník Shewchuk souhlasil, že satelitní údaje o teplotě jsou přesnější a ukazují mnohem menší trend oteplování než údaje NOAA o oteplování na povrchu.
„Družicová data jsou lepším měřítkem globálních teplotních změn, protože netrpí problémy s umístěním běžných stanic pro měření povrchové teploty ani četnými formami úprav dat NOAA,“ řekl.
Satelitní údaje jsou také „běžně kalibrovány podle údajů z radiosond (meteorologických balónů), které jsou zlatým standardem pro atmosférické údaje.“
Globální oteplování neposkytuje žádné ospravedlnění pro regulaci založenou na emisích uhlíku.
Roy Spencer, hlavní vědecký pracovník, University of Alabama
Spencer zveřejnil 24. ledna zprávu, která se zabývá nepřesnostmi v modelování klimatu.
„Oteplování globálního klimatického systému za poslední půlstoletí bylo v průměru o 43 % nižší, než uvádějí počítačové klimatické modely používané k prosazování změn v energetické politice,“ uvádí se ve zprávě.
„Navzdory zprávám v médiích a tiskovým prohlášením ekologických organizací globální oteplování není žádným důvodem pro regulaci emisí uhlíku.“
Spencer uvedl, že veřejnost byla přesvědčena, že modelování je „poměrně přesné“, ale do modelování byla přidána řada dalších proměnných, které vedou k vyšším odhadům teploty.
„Současná tvrzení o klimatické krizi jsou vždy výsledkem spoléhání se na modely, které produkují největší oteplování, nikoli na skutečná pozorování klimatického systému, která odhalují nezanedbatelné změny za posledních sto či více let,“ napsal.
NASA podporuje pozemní měření
NASA na svých internetových stránkách tvrdí, že pozemní teploměry jsou přesnější než satelitní měření.
„Zatímco družice poskytují cenné informace o teplotě na Zemi, pozemní teploměry jsou považovány za spolehlivější, protože měří teplotu přímo v místě pobytu lidí,“ uvedla NASA.
„Satelitní data vyžadují složité zpracování a modelování, aby bylo možné převést měření jasu na údaje o teplotě, takže pozemní teploměry jsou pro nás přímějším a přesnějším zdrojem informací o teplotě.“
Spencer rychle poukázal na nedostatky v tvrzení NASA.
„Povrchové teploměry pokrývají jen malou část Země, zatímco družice poskytují téměř úplné globální pokrytí,“ řekl.
„Stížnost NASA, že 16 samostatných družic musí být poskládáno „jako skládačka“, je ironická, protože záznamy o povrchové teplotě jsou poskládány ze stovek (ne-li tisíců) stanic, přičemž téměř žádná z nich nikde neposkytuje souvislý, nepřerušovaný záznam, který by nebyl ovlivněn rostoucím efektem městského tepelného ostrova.
„Konečně, stížnost spočívá v tom, že družice měří pouze hlubokou atmosféru, nikoli povrch, kde žijí lidé. … No, pokud je tomu tak, proč jsou teploty hlubokého oceánu vyzdvihovány jako tak cenné pro výzkum klimatu? Všechna tato měření jsou sama o sobě důležitá a každý systém má své silné a slabé stránky. Náš soubor družicových dat je široce využíván výzkumníky klimatu na celém světě.“
Ke kritice NASA, že družice neměří přímo teplotu, ale spíše jas zemské atmosféry, což je činí nepřesnými, Spencer uvedl: „Přísně vzato, je to pravda. Ale povrchové teploměry jsou elektronické, takže (technicky) měří elektrický odpor.
„Satelity jsou kalibrovány pomocí nejkvalitnějších platinových odporových teploměrů, které splňují laboratorní standardy. Pokud se NASA chystá zpochybnit data z dálkově snímaných družic, mohla by rovnou ukončit své nesčetné programy pozemských družic, které mají stejnou (údajnou) ‚závadu‘.“
Podplukovník Shewchuk označil tvrzení NASA, že satelitní údaje jsou horší než údaje o teplotě na povrchu, za „nesmysl“.
„Satelitní data UAH jsou jediným zdrojem dat, který je skutečně globální. Efektivně měří teplotu celé zemské atmosféry, a zejména spodní troposféry, kde se skutečně vytváří počasí,“ řekl.
Podle Iniciativy pro politiku v oblasti klimatu není současná částka 1,3 bilionu amerických dolarů, která je ročně vynakládána na klimatické iniciativy, ani zdaleka dostatečná.
„Jediným omezením je, že satelitní data začínají až v roce 1979.“
Watts uvedl, že když se podíval na údaje z pozemních stanic na travnatých polích (bez efektu městského tepelného ostrova), údaje o teplotě se přesně shodovaly se satelitními údaji Spencera.
Na otázku, proč NOAA nepoužívá teploměry pouze tam, kde není možnost vzniku efektu městského tepelného ostrova, Spencer odpověděl: „Myslím, že jejich cílem není získat co nejpřesnější dlouhodobý teplotní záznam, ale použít co nejvíce údajů z teploměrů, které se jim dostanou do rukou. To je dobré pro budování programu financovaného Kongresem a pro udržení zaměstnanosti lidí.“
Podle Iniciativy pro politiku v oblasti klimatu není současná částka 1,3 bilionu dolarů ročně vynakládaná na klimatické iniciativy ani zdaleka dostatečná.
„V průměrném scénáři se roční finanční prostředky potřebné na ochranu klimatu do roku 2030 postupně zvyšují z 8,1 na 9 bilionů dolarů. Poté se odhadovaná potřeba v letech 2031 až 2050 každoročně vyšplhá na více než 10 bilionů dolarů,“ uvedla skupina.
„To znamená, že aby se předešlo nejhorším dopadům změny klimatu, musí se každoročně co nejrychleji zvýšit financování v oblasti klimatu alespoň na pětinásobek.“
Organizace na svých webových stránkách uvádí seznam svých sponzorů, včetně Rockefellerovy nadace, WWF a Bloomberg Philanthropies. Mezi její partnery patří společnost BlackRock, dvě klimatické skupiny OSN, několik velkých světových bank a vládní skupiny, jako je Globální pakt starostů a primátorů pro klima a energetiku.
Poznámka redakce: Tento článek byl aktualizován a doplněn o komentář NOAA.
Článek původně vyšel na stránkách americké redakce Epoch Times.
